Dostane obranný průmysl zelenou kartu?

 18. 05. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Evropská komise začala s přípravou nařízení o tzv. sociální taxonomii jako součásti Evropské zelené dohody (Green Deal). Příprava ale zabere určitý čas, hovoří se i o horizontu několika let. V nařízení má jít o definování, které ekonomické činnosti jsou „zelené“ (udržitelné) a které naopak „hnědé“ (neudržitelné). Zelené pak budou mít nárok na zvláštní financování EU.

Nicméně bez ohledu na to, že celý proces ještě není u konce, u řady bank a investičních fondů se objevil trend zařadit obranný průmysl do hnědé kolonky z důvodu jeho malé perspektivnosti a udržitelnosti. Akcie společností v leteckém a obranném průmyslu kvůli jejich roli při výrobě zbraní a zbraňových systémů byly pokládány za „nečisté“ na rozdíl od společností, které berou v úvahu kritéria environmentální, sociální a podnikové správy (ESG) spolu s finanční návratností.

shutterstock_1547708672Foto: U řady bank a investičních fondů se objevil trend zařadit obranný průmysl do „hnědé“ kolonky z důvodu jeho malé perspektivnosti a udržitelnosti. (ilustrační foto) | Shutterstock

Nepochybně je zde přítomen nepřehlédnutelný paradox: rozvoj evropské obrany se ve druhé polovině minulé dekády stal jednou z priorit Evropské komise, což se mj. odrazilo ve zřízení Evropského obranného fondu. Zjevně to ale u některých bank a investorů dostatečně nezarezonovalo.

Čas ovšem oponou trhnul a válka na Ukrajině může mnohé změnit. Silně se rozhoupalo Německo, které vyčlenilo 100 miliard eur do speciálního fondu, který má zajistit dosažení dvou procent HDP na obranu dle rozhodnutí aliančního summitu ve Walesu v roce 2014. Německý spolkový kancléř Olaf Scholz k tomu řekl, že „budeme muset investovat do bezpečnosti naší země, abychom ochránili naši svobodu a demokracii“.

Přidal se k němu Hans Christoph Atzpodien, šéf Spolkového sdružení německého bezpečnostního a obranného průmyslu. Podle agentury Bloomberg prohlásil: „Invaze na Ukrajinu ukazuje, jak důležité je mít silnou národní obranu… Apeluji na EU, aby uznala obranný průmysl jako pozitivní příspěvek sociální udržitelnosti podle taxonomie ESG.“ Zazněl i další silný politický argument: obranný průmysl chrání hodnoty liberálních demokracií. Potvrzuje to i praxe – zbraně a zbraňové systémy, které země EU dodávají na Ukrajinu, už sehrávají velkou a viditelnou roli při její obraně.

Postupně tak dochází i k přehodnocování odtažitého přístupu bank k obrannému průmyslu. Signál vyslala americká investiční banka Citi, v jejíchž analýzách se objevily pozoruhodné závěry: „Příspěvek výrobců zbraní k obraně hodnot liberálních demokracií a vytvoření odstrašujícího prostředku, který zachovává mír a globální stabilitu, je nezbytným předpokladem pro řešení dalších sociálních problémů.“ A švédská banka SEB již upravila svoji politiku udržitelnosti, aby umožnila jejím fondům investovat do obranného sektoru.

Až čas ale ukáže, zda je to trend nebo jen výkyv poplatný aktuální situaci kolem konfliktu na Ukrajině. V každém případě musí obranný průmysl brát v potaz, že sociální taxonomie bude mít v ekonomické politice EU významné místo. A jistě nelze přehlédnout ani fakt, že v dokumentu NATO 2030 jako vize generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga o budoucnosti Severoatlantické aliance (a též podkladu pro její novou strategickou koncepci) je zmíněna i nutnost adaptace na klimatické změny, včetně potřeby přijetí cíle nulových emisí CO2 do roku 2050. Do jaké míry je „bezuhlíkové“ NATO pouhou politickou deklarací jako úlitba „zelené politice“ Spojených států za prezidenta Bidena a EU nebo skutečně reálným plánem, je otázkou. Pokud by platila druhá možnost, bylo by to nepochybně spojeno s enormními náklady. Ty si ovšem vyžádá už jen průběh pravděpodobné nové studené války s Ruskem a půjde o to, jak budou nastaveny priority.

(Autor je bezpečnostní analytik a předseda z.s. Pražská bezpečnostní konference)