Během posledního listopadového týdne strávili vojáci 72. mechanizovaného praporu „generálmajora Josefa Buršíka“ z Přáslavic výcvik ve vojenském újezdu Libavá. Teploty se v prostoru výcviku pohybovaly od několika stupňů nad nulou přes den až k přibližně minus osmi stupňům v noci, přidaly se sněhové přeháňky, déšť a vítr.

V takových podmínkách absolvovala svůj udržovací výcvik 1. mechanizovaná rota a zároveň komplexní polní výcvik rota aktivní zálohy praporu. Společným jmenovatelem obou výcvikových celků byla příprava na současné bojiště včetně systematického zapojení dronů do taktických scénářů.

Zima jako další protivník

Pro většinu vojáků se nejtěžší část týdne neskrývala v jednotlivém úkolu, ale v kombinaci počasí a tempa. Pěší přesuny v rozbředlém sněhu, promrzlém terénu a blátě, dlouhé hodiny v palebných postaveních a práce s technikou v mrazu prověřily fyzickou i psychickou odolnost.

Zatímco 1. mechanizovaná rota cvičila ofenzivní operace zaměřené na logistiku protivníka, rota aktivní zálohy se soustředila na střelby z ručních zbraní, bojové střelby družstev a výcvik v použití ručních granátů. To vše v kontextu obrany opěrného bodu čety, reakce na dronovou hrozbu a přepadů taktického místa velení protivníka. 

„Munici a techniku dokážeme doplnit. Horší je, když dojdou síly. V takovém počasí je zima další protivník, se kterým se musí voják naučit počítat,“ vystihuje jeden z příslušníků praporu atmosféru výcviku.

1. mechanizovaná rota: logistika, drony a skryté velitelské stanoviště

Udržovací výcvik 1. mechanizované roty byl postaven na scénáři, ve kterém se rota snažila zasadit protivníkovi úder tam, kde je nejzranitelnější, a to v jeho zabezpečení. Úkolem bylo vyhledávat a ničit logistické kolony, muniční sklady a místa velení a řízení.

Vojáci se pohybovali bez přímé podpory bojových vozidel, spolehli se na vlastní zbraně a výstroj. Pěší přesuny v náročném terénu střídaly léčky a přepady. Při napadení taktického místa velení protivníka se procvičovala problematika CQB/FIBUA, tedy boj v zastavěném prostoru – přechod z lesa do zástavby, pohyb v ulicích a budovách, práce v malých týmech.

Součástí scénáře byl i simulovaný útok dronem na vozidlo provádějící dozásobení jednotky. Zásah způsobil „zranění“ několika vojáků a na řadu přišli zdravotníci typu Combat Lifesaver (CLS), kteří v podmínkách mrazu, hluku a omezeného krytí prováděli ošetření a odsun raněných.

Jinak než v minulosti vypadalo i taktické místo velení roty. Zatímco dříve se vybíralo místo s dobrým výhledem, dnes velitelé více zvažují ochranu před drony a možností zaměření v elektromagnetickém spektru. Spojovací vozidlo TITUS, vyčleněné spojovací četou, bylo proto ukryto ve staré garáži. Samotné spojení s podřízenými jednotkami vedlo z jiné budovy pomocí optického kabelu a výnosného kompletu. Velitel roty tak mohl řídit operace z chráněného, maskovaného místa, aniž by ztratil přehled o situaci v prostoru nasazení.

Aktivní záloha: noc v okopech a komplexní polní výcvik

Rota aktivní zálohy 72. mpr absolvovala na Libavé komplexní polní výcvik, který prověřil nejen střelecké dovednosti, ale i schopnost fungovat v poli několik dní v kuse. Po úvodních střelbách z ručních zbraní a bojových střelbách družstev následovala střelba hodem ručního granátu a taktické úkoly v obraně opěrného bodu čety.

Středa a čtvrtek patřily především taktice. Aktivní záložáci spali v okopech a polních postaveních, plnili úkoly v režimu nepřetržitého ohrožení, reagovali na změny situace a dronovou hrozbu. Reakce na drony zahrnovaly jak taktická opatření, maskování, krytí, změnu rozmístění, tak i simulované následky v podobě zranění a nutnosti odsunu raněných.

V rámci scénáře rota aktivní zálohy prováděla také útok a přepad místa velení protivníka. Cvičení tím navázalo na podobnou problematiku, jakou řešila 1. mechanizovaná rota, jen v jiném rozsahu a s jiným rozložením sil. Aktivní záložáci tak měli možnost zažít moderní bojiště nejen „na střelnici“, ale i v taktickém vývoji situace v čase.

Minomety, opraváři, spojaři i zabezpečení

Komplexní polní výcvik by se neobešel bez podpory dalších odborností praporu. Minomety poskytovaly v průběhu výcviku palebnou podporu, opraváři pásové techniky působili na dílnách a zajišťovali připravenost techniky, spojaři spolupracovali se spojovací četou na zajištění spojení. Průzkumníci cvičili společně s průzkumnou četou a zabezpečovací četa zajišťovala kompletní logistické a materiální zabezpečení výcviku.

Právě propojení aktivní zálohy s profesionály v jednotlivých odbornostech bylo jedním z cílů komplexního polního výcviku. Aktivní záložáci si tak mohli vyzkoušet fungování v reálné sestavě praporu s palebnou podporou minometů, opravárenským zabezpečením, profesionálním průzkumem i logistickým zázemím.

Stejné bojiště pro profíky i aktivní zálohu

Společný výcvik 1. mechanizované roty a roty aktivní zálohy na Libavé ukázal, že moderní bojiště nezná rozdíl mezi „profesionálem“ a „záložníkem“, pokud jde o hrozby. Zima, drony, logistika, boj v zastavěném prostoru i potřeba rychlého ošetření raněných – to jsou všechno prvky, se kterými se musí naučit pracovat oba typy jednotek.

„Řídíme se pravidlem ‚Train as you fight‘. Výcvik se snažíme maximálně přiblížit realitě. Ne vždy se vše podaří, ale právě k tomu výcvik slouží, abychom našli chyby, napravili je a při skutečném nasazení už je neopakovali,“ shrnuje řídící výcviku 72. mechanizovaného praporu.