Nedávno se uskutečnil třetí ročník rozsáhlého cvičení Odolné Česko 2025, který prověřil nejen připravenost Armády České republiky, ale i schopnost státu jako celku čelit krizovým situacím. O tomto cvičení, které se koná pravidelně ve dvouletém cyklu, o aktuálním stavu naší armády nebo o spolupráci s českým obranným průmyslem jsme v rámci našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY hovořili s generálmajorem Petrem Milčickým, ředitelem Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR a hlavním organizátorem projektu Odolné Česko.

Video: Rozhovor s ředitelem Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR genmjr. Petrem Milčickým / CZ DEFENCE

Projekt Odolné Česko vznikl jako reakce na proměnu bezpečnostního prostředí v Evropě a potřebu prověřovat odolnost České republiky jako celku – nejen ozbrojených sil, ale i všech složek státu, krajů, samospráv a občanské společnosti. Cílem projektu bylo vytvořit systémová cvičení, která propojí armádu, státní správu a klíčové instituce při řešení mimořádných a krizových situací. První ročník se konal v roce 2021, druhý pak o dva roky později. Letošní třetí ročník měl nejširší záběr ve své historii. Do cvičení se zapojily desítky institucí, stovky vojáků i civilních odborníků a poprvé i zástupci nevládních organizací.

„Odolné Česko pořádáme každé dva roky a pokaždé ho rozšiřujeme o nové schopnosti, které stát potřebuje k zajištění obranyschopnosti,“ vysvětluje generál Milčický s tím, že se letos do plánovacího procesu vůbec poprvé zapojily i další resorty vlády České republiky – například ministerstva vnitra, dopravy, zemědělství a zdravotnictví, stejně jako Policie ČR a Hasičský záchranný sbor. Novinkou letošního ročníku byla také účast nevládních a neziskových organizací. „To je ta část společnosti, která v běžném životě funguje samostatně, ale za krize dokáže poskytnout zásadní podporu. Například Český červený kříž může nabídnout rozsáhlou humanitární pomoc, pokud se spolupráce dobře koordinuje,“ říká Milčický.

Zásadní roli v letošním scénáři sehrálo ministerstvo dopravy, které spravuje infrastrukturu klíčovou pro přesuny vojsk. „Cvičení neprověřovalo, zda máme postavit nové mosty nebo dálnice. Naším cílem bylo především procvičit procesy, koordinaci a výměnu informací mezi složkami. Potřebovali jsme ověřit, jak funguje řetězec sdílení dat, poskytování volných kapacit a vzájemná pomoc při řešení rozsáhlé krize,“ vysvětluje genmjr. Milčický.

Na otázku, jaké konkrétní krizové situace byly v rámci cvičení Odolné Česko simulovány, generál odpovídá opatrně: „Cvičení probíhalo v režimu utajení, ale mohu říct, že jsme procvičovali scénáře, které odpovídají současné bezpečnostní situaci v Evropě. Součástí bylo například ověření přesunů vojsk přes území České republiky, kdy se naše země zavazuje poskytovat takzvanou podporu hostitelské země. Musíme být schopni nejen přijímat spojenecké jednotky, ale i vysílat vlastní síly tam, kde je NATO potřebuje.“

Do cvičení se kromě profesionálních vojáků zapojily také jednotky Aktivní zálohy AČR. „Jsou nedílnou součástí armády. Prostřednictvím Velitelství teritoriálních sil dostaly své vlastní úkoly, jejich reakce jsme pak prověřovali a vyhodnocovali,“ popisuje zapojení příslušníků aktivní zálohy hlavní organizátor projektu Odolné Česko.

Ačkoli cvičení splnilo všechny stanovené cíle, podle Milčického bude zapotřebí učinit pár změn. „Výstupy už teď ukazují, že bude potřeba upravit některé obranné plány, koordinační procesy a dokonce navrhnout i legislativní změny. Odhalili jsme několik slabin, které by mohly být v krizové situaci kontraproduktivní. Díky těmto poznatkům můžeme lépe plánovat a být připraveni,“ říká generál.

Další ročník cvičení Odolné Česko 2027 se připravuje již nyní a podle Milčického bude pokračovat v budování odolného státu, který dokáže reagovat na jakoukoli krizi.

V rozhovoru jsme se dále bavili o aktuálním stavu Armády České republiky. „Z hlediska připravenosti je armáda ve velmi dobré kondici,“ říká Milčický. „Naši vojáci jsou vycvičení a schopní reagovat na krize. To jsme prokázali při povodních i pandemii. Armáda České republiky však není dobře vyzbrojena a nemá veškerý materiál, zbraně a zbraňové systémy k tomu, aby účinky, kterých díky připraveným vojákům chceme dosáhnout, měly ten dopad, jenž se od moderní armády očekává,“ přiznává generál, podle kterého armáda postrádá moderní prostředky v celé řadě oblastí – od dělostřelectva přes vrtulníkové letectvo, ženijní vojsko, komunikační a informační systémy, až po protivzdušnou obranu a kybernetické schopnosti. Generál Milčický však zároveň dodává, že za posledních šest až sedm let došlo k zásadnímu posunu v objednávkách nových zbraňových systémů, munice a techniky.

Modernizace armády je podle ředitele Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR nikdy nekončící proces, který musí reflektovat rychlý technologický vývoj. „Intenzivně hledáme způsoby, jak poptávat do budoucna materiál a zbraně, které budou na soudobém válčišti konkurenceschopné,“ říká generál.

Generál Milčický dále zdůraznil význam českého obranného průmyslu. „Je to pro nás nejvyšší priorita. V krizi nám zkrátí dodavatelské řetězce a umožní pružně reagovat. Cokoli dokážeme vyrobit doma, posiluje naši soběstačnost,“ říká generál Milčický, který klade velký důraz také na personál a vzdělávání: „Vojáci a občanští zaměstnanci jsou to nejcennější, co armáda má. Zlepšujeme péči o personál. Chceme, aby byla služba atraktivní. Nabízíme nové vzdělávací programy a spolupracujeme s Univerzitou obrany i s dalšími univerzitami.“

Zajímalo nás, jaké konkrétní systémy budou v příštích letech hrát v armádním prostředí významnou roli. Podle generála Milčického budoucnost patří robotizaci a autonomním systémům. „Začínáme rozvíjet schopnosti bezosádkových prostředků – létajících, pozemních i logistických. Tyto systémy budou propojené s umělou inteligencí a představují velký přelom v budoucím působení armády,“ říká ředitel Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR.

Zeptali jsme se, jak je na tom naše armáda ohledně požadavků Aliance na jednotlivé členské státy v rámci kolektivní obrany. Podle Milčického se požadavky Aliance promítají do národní koncepce: „Armáda České republiky má ze zákona tři základní úkoly – bránit Českou republiku, v krizích podporovat integrovaný záchranný systém a třetím úkolem je podporovat Severoatlantickou alianci při jejím působení. Pokud to rozdělíme, požadavky Aliance tvoří zhruba jednu třetinu celkových požadavků na schopnosti AČR. Tato třetina se týká schopnosti kolektivního působení celé Aliance. Ta má čtyřletý NATO Defence Planning Process, v rámci kterého se každé čtyři roky hodnotí, jaké schopnosti NATO potřebuje, aby odrazilo případného protivníka. Tyto požadavky se zhodnotí z vojenského hlediska a každý členský stát do výsledného balíku schopností přispívá svým dílem. Platí přitom základní pravidlo: čím silnější je obranyschopnost jednotlivého státu, tím silnější je celá Aliance. Požadavky, které nám Aliance každé čtyři roky zadá, zapracováváme do našeho plánování a kalkulujeme s nimi i finančně – teď jde jen o čas, který potřebujeme, abychom požadované schopnosti vybudovali,“ říká generál.

Pokud jde o naši vojenskou spolehlivost na východním křídle Aliance, odpovídá generál Milčický stručně a jasně: „Armáda České republiky s výzbrojí a systémy, které má, je schopna rychlé reakce – jsme připraveni a kdykoli se zapojíme do procesu. Požadavky na kvalitnější výzbroj jsou relevantní vzhledem k tomu, proti čemu dnes stojíme.“