Vojenská kancelář prezidenta republiky je institucí, o které se na veřejnosti příliš nemluví, přesto se její činnost týká každého, kdo vstoupí na Pražský hrad. Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálporučík Radek Hasala v dalším pokračování pořadu CZ DIALOGY vysvětluje, jak jeho tým zajišťuje bezpečnost nejvýznamnější české památky, jak se mění hradní stráž i proč bude Pražský hrad brzy chránit moderní technologie proti dronům.

Video: Rozhovor s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky genpor. Radkem Hasalou / CZ DEFENCE

Letošní podzim přinesl opět výjimečnou událost – výstavu českých korunovačních klenotů. Na první pohled jde o ryze ceremoniální záležitost, ve skutečnosti je to ale i mimořádně složitá operace, při níž hraje klíčovou roli Vojenská kancelář prezidenta republiky. „Podíleli jsme se jak na koordinaci příprav, plánování a samotném vyjmutí a uložení korunovačních klenotů, tak i na jejich fyzickém zabezpečení, které zajišťuje hradní stráž,“ vysvětluje generál Hasala.

Hradní stráž, jakožto součást Vojenské kanceláře prezidenta republiky, tak stojí za bezpečným průběhem celé akce – od chvíle, kdy jsou klenoty vyzvednuty z korunní komory, až po jejich opětovné uložení. S tím souvisí i rostoucí zátěž na personál. „Pokud bude výstava klenotů pravidelnou součástí roku, musíme s ní počítat při každoročním plánování. Znamená to navýšení počtu příslušníků ve službě, aby bylo zajištěno střežení i plynulý pohyb návštěvníků ve Vladislavském sále,“ dodává Hasala.

Když v roce 2023 prezident Petr Pavel oznámil, že chce Pražský hrad „otevřít lidem“, vyvolalo to mimo jiné řadu bezpečnostních otázek. Kontroly u vstupů na Pražský hrad se zmírnily a atmosféra hradu je dnes celkově přívětivější a nás zajímalo, do jaké míry má toto vliv na bezpečnost. „Bezpečnost zůstává zachována, pouze se změnil způsob, jakým ji zajišťujeme,“ vysvětluje Hasala. „Snížily se kontroly u vstupů, ale naopak se zvýšil počet kombinovaných hlídek Policie ČR a Hradní stráže v areálu. Ty pravidelně obcházejí nádvoří, aby byla jistota, že je vše v pořádku,“ dodává generálporučík. Vedle personálních opatření se také připravuje rozsáhlá modernizace bezpečnostních systémů, která proběhne ve čtyřech fázích. Jejím cílem je sjednocení a propojení všech ochranných technologií – kamer, výsuvných zábran i pultů centrální ochrany – a jejich sladění s policejními systémy. „Je to dlouhodobý projekt, do kterého musí být zapojeni i památkáři. Každé umístění kamery nebo výměna materiálu se s nimi konzultuje, aby nebyla narušena historická hodnota Pražského hradu,“ říká Hasala. Modernizace ochranných prvků na Pražském hradě není jednoduchá. Památková ochrana vyžaduje citlivý přístup i při zdánlivě malých technických zásazích. „I způsob uchycení kamery nebo použitý materiál musí schválit odborníci z památkové péče. Každý krok je posuzován, což celý proces prodlužuje, ale zároveň zaručuje, že nedojde k narušení historického rázu hradu,“ vysvětluje náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Výměna známých betonových „ježků“ za výsuvné kovové sloupky bude patrná i pro návštěvníky, stejně jako postupná obměna vstupních budek. Ostatní modernizace však proběhne tak, aby běžný turista žádné změny nepoznal. „Návštěvník by neměl nic zaznamenat – bezpečnostní technologie mají být funkční, nikoli viditelné,“ doplňuje generál.

Bezpečnost Pražského hradu je pod neustálou kontrolou. Nejde o jednorázové revize, ale o průběžné audity a aktualizace systémů, které reagují na nové hrozby i technologický vývoj. „Žádná krizová místa jsme neodhalili, ale systém průběžně vyhodnocujeme a aktualizujeme, aby vyvážil požadavky na bezpečnost a na přístupnost pro turisty,“ říká Hasala. Inspiraci přitom pověření odborníci čerpají i ze zahraničí – z ochrany významných památek v západní Evropě. „Každý objekt je však specifický, takže zahraniční modely musíme přizpůsobit našim podmínkám a právním rámcům,“ vysvětluje generál Hasala.

Zcela novou oblastí ochrany se v posledních letech staly bezpilotní prostředky. Pražský hrad leží v bezletové zóně, přesto se zde opakovaně objevují narušitelé – nejčastěji turisté, kteří se snaží pořídit unikátní záběr. „Většina případů je neškodná, ale ochrana proti dronům je složitá. Pokud narušitele dopadneme, je předán Policii ČR,“ uvádí Hasala. Hradní stráž se ale připravuje na zcela nový přístup spočívající ve využívání vlastních dronů. Společně s Armádou ČR se podílí na tvorbě koncepce rozvoje bezpilotních prostředků a jejich akvizici. „Naše požadavky jsme sladili s armádou, protože ochrana objektů – ať už jde o hrad, letiště nebo muniční sklad – má obdobné parametry. Počítáme s tím, že drony budou součástí výbavy Hradní stráže,“ potvrzuje generál.

Když se řekne Hradní stráž, většina lidí si představí nehnutého vojáka v modré uniformě před strážní budkou. Generál Hasala ale zdůrazňuje, že to je jen malý zlomek jejich práce. „Lidé vnímají hlavně čestnou jednotku při státních návštěvách, ale většina příslušníků Hradní stráže zajišťuje každodenní ochranu Pražského hradu a zámku v Lánech. Navíc se podílejí i na zahraničních misích po boku ostatních jednotek Armády České republiky,“ říká Hasala. Hradní stráž má za úkol zabezpečovat celý areál – a to nejen přes den, ale i v noci. Příslušníci drží čtyřiadvacetihodinové služby, v nichž se střídají mezi hlídkami, odpočinkem a pohotovostí. „Denně stavíme stráž o 60 až 70 příslušnících. K tomu se připravují další vojáci do služby. To vše samozřejmě klade velké nároky na výcvik i personální obsazení,“ dodává generál.

Běžný den vojáka Hradní stráže začíná nástupem a přípravou na službu. Ve 12 hodin přebírá jednotka stráž a po 24 hodinách ji zase předává. Následuje volno, poté výcvik či další úkoly. „Rozhodně to není selanka. Hradní stráž není jen o stání v budce. Příslušníci se účastní ceremonií, asistují při mimořádných událostech a musí být připraveni reagovat na narušitele i poskytovat první pomoc turistům,“ říká náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Právě zdravotnická připravenost je důležitou součástí výcviku. Denně se stává, že někdo z tisíců návštěvníků potřebuje pomoc – zkolabuje, zraní se či upadne. „Máme vyškolené vojáky v systému CLS, kteří zvládnou i sofistikovanější ošetření. Každý voják ale musí umět poskytnout základní první pomoc,“ doplňuje náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Výcvik Hradní stráže se v mnohém podobá běžným armádním jednotkám – od střelecké přípravy přes fyzickou kondici, až po krizové situace. Specifické je ovšem prostředí Pražského hradu, kde je nutné cvičit zadržování narušitelů mezi turisty. „Denně řešíme několik případů lidí, kteří přelezou plot nebo vstoupí do zakázané části areálu. Strážný musí být schopen situaci vyřešit profesionálně, ale i s ohledem na okolní návštěvníky,“ vysvětluje Hasala. Ačkoli se generál zdráhá použít označení „speciální síla“, s úsměvem připouští: „Nejsme speciální, ale rozhodně jsme specifická jednotka.“

Hradní stráž se potýká se stejným problémem jako mnoho jiných útvarů Armády České republiky – nedostatkem personálu. Přesto zájem o službu existuje, zejména díky projektům jako „Hraďákem na zkoušku“, které umožňují zájemcům si přes víkend vyzkoušet vojenský život. „Zájemci se mohou přihlásit i do programu dobrovolného vojenského cvičení. Příští rok plánujeme zapojit skupinu 30 studentů, které ubytujeme a vycvičíme v prostředí hradu,“ říká Hasala. Do Hradní stráže se hlásí i ženy – a už dnes je lze zahlédnout i v tradičních strážních budkách. „Pokud splní fyzické a profesní požadavky, mohou nastoupit bez ohledu na pohlaví. To už je dnes samozřejmost,“ dodává generál.

A jak bude vypadat Hradní stráž budoucnosti? Generál Hasala má jasno: „Úkoly se zásadně nezmění – stále půjde o ochranu sídel hlavy státu. Změní se ale prostředky, které k tomu používáme.“ Vedle klasické výzbroje a výcviku se tak do popředí dostávají moderní technologie – od dronů a systémů jejich detekce přes chytré kamerové systémy až po propojené řídicí pulty. „Voják Hradní stráže bude muset umět pracovat s moderními prostředky ochrany stejně jako s osobní výzbrojí. Ovládání technologií se stane běžnou součástí jeho profese,“ shrnuje generálporučík.

Hradní stráž je nejen vojenskou, ale i reprezentační jednotkou státu. Její příslušníci denně přicházejí do kontaktu s veřejností – s turisty z celého světa i s oficiálními návštěvami. Proto se ve výcviku klade důraz i na komunikaci. „Cvičíme nejen profesionální vystupování, ale i jazykové dovednosti. Voják je často první, koho turista osloví s žádostí o pomoc nebo o informaci,“ vysvětluje Hasala. Kombinované hlídky s policisty tak fungují i jako jakési mobilní informační body, díky kterým se návštěvníci mohou zorientovat. „Voják zná detailně objekt, policista má zkušenosti se zásahy – doplňují se,“ říká generál.

Rovnováha mezi bezpečností, otevřeností a respektem k historii je podle generála Hasaly největší výzvou současnosti. „Naším cílem je, aby Pražský hrad zůstal symbolem státnosti, který je přístupný lidem, ale zároveň dokonale chráněný,“ uzavírá náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky.