Význam národního testovacího polygonu pro autonomní a bezosádkové systémy, spolupráce českého a zahraničního obranného průmyslu i potřeba zásadních změn v akvizičních procesech. To byla hlavní témata rozhovoru s brigádním generálem Petrem Šnajdárkem, ředitelem Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany, který redakci CZ DEFENCE poskytl během odborné konference DEFENCEO 2026 v Brně. Generál upozornil zejména na nutnost rychlejšího zavádění moderních technologií do armády, odstranění administrativních překážek a intenzivnější spolupráce mezi ozbrojenými silami, státními institucemi a průmyslem.

Video: Generál Petr Šnajdárek: Největší překážkou zavádění moderních technologií je byrokracie / CZ DEFENCE

Jedním z hlavních témat rozhovoru bylo dosavadní fungování národního testovacího polygonu pro systémy velení a řízení, jehož otevření představovalo významný krok k rozvoji schopností Armády České republiky v oblasti autonomních a bezosádkových prostředků. Podle generála Šnajdárka spočívá přínos polygonu především v možnosti komplexního testování různých technologií a jejich vzájemné integrace. Nejde tedy pouze o prověřování pohybových schopností jednotlivých platforem v náročném terénu, ale také o jejich začlenění do systémů velení a řízení.

Polygon má být dále rozvíjen, mimo jiné s ohledem na využití sítí 5G a testování dalších technologických nástaveb. Jeho potenciál potvrdilo také mezinárodní cvičení Drone Shield 2026, během něhož zahraniční partneři vznesli další požadavky na rozšíření testovacích možností. Generál v této souvislosti zmínil například izraelské účastníky, kteří ocenili možnost prověřovat autonomní systémy v terénních podmínkách, s nimiž se ve své zemi běžně nesetkávají. Do budoucna se počítá rovněž s vyhrazením časových oken pro testování zahraničních partnerů v rámci NATO. Získané zkušenosti a know-how by následně měly přispět k rozvoji schopností české armády.

Dalším důležitým tématem byla otázka podpory českého obranného průmyslu a hledání optimální rovnováhy mezi domácími a zahraničními technologiemi. Šnajdárek zdůraznil, že při výběru řešení musí být rozhodující především jejich skutečná funkčnost a schopnost naplnit požadavky armády. Podpora domácích firem podle něj neznamená, že by se Česká republika měla za každou cenu spoléhat výhradně na vlastní technologický vývoj.

Jako příklad uvedl možnost kombinovat kvalitní česká řešení bezpilotních systémů s pokročilými komponenty zahraničních výrobců, jejichž samostatný vývoj by mohl trvat řadu let. Významnou příležitost v tomto směru představuje také spolupráce s aliančním inovačním akcelerátorem NATO DIANA. Generál připomněl, že samotného cvičení Drone Shield 2026 se zúčastnilo přibližně 70 společností, což podle něj potvrzuje značný zájem průmyslu o spolupráci s armádou.

Za jeden z nejzávažnějších problémů současného systému označil generál Šnajdárek nedostatečnou rychlost zavádění nových technologií do praxe. Přestože armáda postupně rozšiřuje komunikaci s průmyslem prostřednictvím testování, odborných workshopů a společných cvičení, klíčovou výzvou zůstává návaznost těchto aktivit na samotné akviziční procesy. Podle generála je nezbytné současný systém změnit, zrychlit a částečně odpolitizovat.

Zvláště v oblasti informačních a komunikačních technologií totiž může být mnohaletý proces pořizování zásadním problémem. Armáda je schopna poměrně rychle vybrat a otestovat vhodné technologické řešení, jeho skutečné pořízení a zavedení však může trvat podstatně déle. V krajním případě se tak podle Šnajdárka může doba od formulování požadavků až po zavedení technologie přiblížit deseti letům. Takový postup přitom neodpovídá tempu technologického vývoje.

Generál proto prosazuje také změnu přístupu k definování vojenských požadavků. Armáda by podle něj neměla vždy předem detailně určovat technické parametry požadovaného výrobku, ale spíše formulovat konkrétní scénáře jeho využití a dát průmyslu větší prostor přicházet s inovativními řešeními. Důležitá je rovněž širší meziresortní spolupráce, sdílení zkušeností a efektivnější využívání technologií dvojího užití.

V oblasti komunikačních a informačních systémů je podle Šnajdárka tento přístup obzvláště důležitý. Zatímco samotné radiostanice mohou sloužit řadu let, jejich software a další související technologie se během této doby opakovaně mění. Podobná situace nastává u systémů řízení boje (Battle Management Systems), které zajišťují komunikaci a koordinaci jednotek na bojišti. Bez pružnějších akvizičních postupů proto hrozí, že pořizované technologie budou v době svého zavedení již zastaralé.

V rozhovoru generál Šnajdárek také zdůraznil, že rozvoj obranných schopností České republiky nelze vnímat pouze jako úkol armády a tradičních zbrojních společností. Nezastupitelnou roli musí sehrát také civilní průmysl a další státní instituce. Jejich vzájemná spolupráce je podle něj nezbytným předpokladem budování celkové odolnosti státu. Jak generál připomněl, obrana České republiky je společnou odpovědností ozbrojených sil, průmyslu i dalších partnerů napříč společností.