Herony, BVP, F-35, TITUS – po letní přestávce opět zasedl Výbor pro obranu

 01. 09. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Mimořádně celé středeční dopoledne věnovali členové Výboru pro obranu 14. zasedání. Program byl nabitý. Projednávaly se priority nového náčelníka Vojenské policie, působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a ministryně obrany Jana Černochová informovala výbor o daru vrtulníků od vlády USA a stavu pořízení bezpilotních prostředků Heron 1. Členové výboru měli v plánu projednat také informace ministerstva obrany k nákupu letounů F-35, včetně vojenského doporučení. Na programu bylo i projednávání informací k nákupu pásových BVP. Očekávaným bodem byly také informace zástupců resortu k záměru doplnění kolové obrněné techniky, přepravní a logistické techniky.

vybor_2022_08Foto: Mimořádně celé středeční dopoledne věnovali členové Výboru pro obranu 14. zasedání. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Programu odpovídala také účast hostů. Kromě ministryně obrany Jany Černochové a náčelníka Generálního štábu genmjr. Karla Řehky vystoupil náčelník Vojenské policie plk. Otakar Foltýn, náměstkové ministryně obrany Lubor Koudelka a Jan Jireš. Dále vystoupila ekonomická náměstkyně Blanka Cupáková, zúčastnil se také brig. gen. Petr Čepelka, plk. Petr Michek, plk. Josef Skrbek a další.

Nové směry, kterými se bude ubírat Vojenská policie, představil její náčelník plk. Otakar Foltýn. Personální naplněnost podle něj proporčně odpovídá stavu armády, z dnešních 1454 vojenských policistů se v roce 2030 přepokládá 1585 příslušníků. Stejně tak stávající struktura i teritorialita odpovídá a vyhovuje potřebám policie. Změna by musela nastat v době krizové nebo válečné situace, kdy předpokládané 3 prapory a vybavení pro ně jsou vlastně jen na papíře. „Poměrně slibný prostor vidím u kriminální služby,“ uvedl plk. Foltýn. Policejní odborníci budou proto nově zařazováni do týmů bez ohledu na formální působnost v podřízenosti čtyř velitelství. Vojáci se podle Foltýna trestných činů dopouštějí jen velmi málo. Problém přetrvává v oblasti hospodářské kriminality, kdy v rezortu MO služba trpí nedostatečným vyhledáváním trestných činů. Pokud jde o vybavenost, počítá náčelník Vojenské policie s tím, že bude unifikovat výbavu policistů s výbavou armády. Do roku 2026 plánuje získat automatické zbraně MP7 od společnosti Heckler & Koch, systémy C-UAS na zachytávání dronů a lehká útočná vozidla. Významnou potřebou je zajištění dostatečného množství prostředků biometriky, které nebyly v dostatečném množství k dispozici během poslední migrační vlny do Evropy. 

Výbor se následně zabýval návrhem na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v letech 2023 a 2024, který představila ministryně obrany Jana Černochová. Výdaje na tato působení by neměly v roce 2023 překročit hranici 1,43 miliardy korun a 1,46 miliardy korun v roce 2024. Ministryně uvedla, že se již nepočítá s prodloužením mandátu AČR ve výcvikové misi EUTM Mali. 

Očekávanými body programu jednání byly informace o modernizačních procesech vrtulníků, dronů, letounů F-35 a pásových BVP. Ministryně Jana Černochová nejprve spolu s náčelníkem Generálního štábu generálmajorem Řehkou informovala poslance o daru osmi vrtulníků systému H-1, které doplní v roce 2019 zakoupených osm víceúčelových strojů Venom a čtyři bitevníky Viper na celkový počet 10+10. Nabídka tohoto daru přišla od americké strany 18. července letošního roku. Česká republika tak bude financovat jejich modernizaci, na které by měl minimálně ze 40 % participovat domácí průmysl, zejména LOM Praha. V této fázi jde o významný posun pro český průmysl, protože u prvotní dodávky se této úrovně nepodařilo dosáhnout.  Poslanci se také zajímali o koncepci dalšího rozvoje vrtulníkového letectva. To jim ministryně představí na některé další schůzi výboru pro obranu. Náměstek pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka ještě doplnil, že v průběhu října budou zahájena příslušná jednání o darovací smlouvě. Její výsledná podoba by měla být k dispozici do konce roku.

Výbor se dále zabýval pořízením izraelských bezpilotních prostředků Heron 1, kdy tento nákup reaguje na požadavek Armády České republiky. Ministerstvo obrany na začátku srpna oznámilo, že by chtělo s Izraelem začít jednat o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouva by mohla být uzavřena ještě v letošním roce. Bezpilotní letoun Heron 1 je používán na vzdušný průzkum, k útokům na vybrané cíle (například na obrněné prostředky) a může nést zbraně. Podle náměstka Koudelky vzal výrobce bezpilotních prostředků Heron –⁠ společnost IAI –⁠ na vědomí požadavek zapojení českého obranného průmyslu ve výši alespoň 30 % a integrace do systémů NATO. Záměr pořídit bezpilotní prostředky pochází již z roku 2019.

heronFoto: Výbor se dále zabýval pořízením izraelských bezpilotních prostředků Heron 1, kdy tento nákup reaguje na požadavek Armády České republiky. (ilustrační foto) | Corporal Aaron Curran, Australian Department of Defence

Tehdy byla předpokládaná pořizovací cena 1,5 miliardy korun, nově se cena pohybuje okolo částky 2,7 miliardy s DPH. Vyšší cena je podle ministryně obrany způsobena jednak výrazným nárůstem cen, který zasáhl celý průmysl a je také ovlivněna větším rozsahem podpůrných systémů, senzorového vybavení a výzbroje. Černochová dále připomněla, že podobný vývoj zaznamenaly v poslední době všechny armádní akvizice. V dnešní době využívají stroje Heron 1 čtyři státy, a to Německo, Řecko, Kanada a Turecko. Kvůli jejich využití v evropském vzdušném prostoru je potřeba změnit legislativu. Výbor se také zabýval mediální kampaní, která pořízení těchto strojů zpochybňovala. K tvrzení o zastaralosti systému Heron 1 sdělil plk. Pavel Nakládal, který za AČR tento systém hodnotil, že stroje sice začaly být v provozu v roce 1994, ale plného nasazení dosáhly až v letech 1996–1998 a ve výbavách států NATO budou minimálně ještě 10–15 let. Systém Heron 2, který by se nabízel jako alternativa, ještě nedosáhl plného nasazení.

Projednání informací ministerstva obrany k pověření ministryně obrany ohledně nákupu letounů F-35, a to včetně seznámení s vojenským doporučením, se na žádost náměstka Lubora Koudelky, který v této části ministryni obrany zastupoval, bylo v důvěrném režimu. K dispozici je tedy pouze přijaté usnesení:  „Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním vystoupení náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubora Koudelky, náměstkyně pro řízení sekce ekonomické Blanky Cupákové, náčelníka Generálního štábu Armády ČR genmjr. Karla Řehky bere na vědomí informaci Ministerstva obrany o pověření ministryně obrany k nákupu letounů F-35. A to včetně seznámení s vojenským doporučením.“ Požádali jsme místopředsedu výboru a zpravodaje tohoto bodu Josefa Fleka, aby nám sdělil svůj názor:  „S vojenskými doporučeními jsem spokojen. Přeji si, aby AČR dostala to, co potřebuje a co využije. Parametry jakéhokoliv nákupu by se měly řídit odbornými stanovisky. Úlohou nás poslanců je proces kontrolovat, ale na bojiště jdou vojáci. Proto by bylo fajn, aby se pořídily stroje, se kterými budou spokojeni ti, kteří je budou používat,“ sdělil CZ DEFENCE místopředseda Flek.

Hned následující bod řešil situaci kolem vývoje pořízení nových pásových BVP. Vláda pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby po zrušení vlekoucího se tendru, jednala přímo se švédskou společností BAE Systems. Ministryně navíc 27. srpna na Slovensku podepsala se slovenským ministrem Jaroslavem Naďem deklaraci o společném postupu při pořízení obrněných vozidel CV90 od společnosti BAE Systems. Iniciační jednání o technických parametrech a smluvním vztahu se švédskou stranou začnou 1. a 2. září. Nejpozději do 30. listopadu by pak měla být oficiálně oslovena švédská strana. Prioritami budou z české strany cena, míra zapojení domácího průmyslu a také rychlost dodání vozidel. V následné diskusi poslanci řešili rozdíly v požadavcích české a slovenské strany (ráže kanonu 30, resp. 35 mm u slovenských BVP) a avizovanou pozici státního podniku VOP CZ v projektu. Ředitel Sekce rozvoje sil MO gen. Čepelka uvedl, že se nová specifikace od té původní nebude zásadním způsobem lišit a potvrdil, že ráže hlavní zbraně pro česká bojová vozidla zůstane 30 mm. Pokud jde o státní podnik VOP, tak náměstek Koudelka potvrdil, že se zapojením tohoto státního podniku v projektu počítá.

CV90Foto: Švédská strana by měla být oslovena nejpozději do 30. listopadu. Prioritami budou z české strany cena, míra zapojení domácího průmyslu a také rychlost dodání vozidel. (ilustrační foto) | BAE Systems

Posledním bodem této schůze Výboru pro obranu byla informace ministerstva obrany k záměru doplnění kolové obrněné techniky, přepravní a logistické techniky. Pořídit by se mělo 70 nových KBVP Pandur II pro 44. lehký motorizovaný prapor, který projde transformací na prapor mechanizované pěchoty. To je podle generála Řehky jeden z nezbytných kroků v rámci transformace 4. brigády rychlého nasazení na brigádu středního typu. Dále bylo uvedeno pořízení obrněných vozidel TITUS ve třech variantách (KOVS, KOVVŠ a MKPP), které nahradí v letech 2023–2024 a 2025–2027 existující zastaralé prostředky, a další vozidla pro ženijní podporu a logistiku armády.

titusy_kovsFoto: Dále bylo uvedeno pořízení obrněných vozidel TITUS ve třech variantách (KOVS, KOVVŠ a MKPP), které nahradí v letech 2023–2024 a 2025–2027 existující zastaralé prostředky. | Mgr. Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Podle poslanců výboru historie i současný konflikt na Ukrajině jasně ukázal, že bez logistiky nejde žádnou válku vyhrát. Náměstek Koudelka také zdůraznil, že prioritou resortu je nakupovat tuto nezbytnou techniku od osvědčených českých výrobců. Poslanci se shodli na tom, že toto téma –⁠ výčet a rozsah potřebné techniky –⁠ vyžaduje další zpřesnění údajů, proto bylo projednávání přerušeno a k tématu se poslanci vrátí na některém z příštích zasedání.

Členům výboru jsme položili následující dvě anketní otázky:

1. Pomohou České republice společné nákupy vojenské techniky a vybavení s dalšími státy NATO celkově urychlit a lépe koordinovat tyto akviziční procesy?

2. Měla by Česká republika následovat příklad Polska a také zahájit budování ještě větší a podstatně lépe vyzbrojené armády vzhledem k současným hrozbám?

Níže uvádíme reakce těch, kteří nám odpověděli:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Není mi znám model, který by měl být v rámci koordinace nastaven a dle mého v krátkém horizontu nepomůže, což by mohlo mít efekt pro současnou modernizaci Armády ČR. V dlouhodobém horizontu, kdy budou pro takovouto koordinaci nastavena jasná pravidla, a bude tomu odpovídat právní prostředí EU a ČR, tak může dojít ke zrychlení a zefektivnění akvizičních procesů.

2. Česká republika by měla v první řadě naplnit své plány započaté modernizace Armády České republiky, které vychází z již dlouhodobých plánů a strategických dokumentů a rovněž reflektují specifické podmínky českého prostředí.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Jsem pro tento krok. Myslím, že při správném nastavení procesu a vychytání eventuálních problémů spojených s různými zájmy by tento mechanismus mohl významně prospět nejenom v této válce, ale také může položit základy funkční společné evropské armády, o kterou bychom měli usilovat. My ve STANu rozhodně pro ideu společné evropské armády jsme. Hovořil jsem o tom i ve svém nedávném rozhovoru pro ČT24.

2. Předně musíme zajistit kvalitní techniku 21. století, zlepšit standardy pro příslušníky ozbrojených sil, také se zaměřit na Aktivní zálohy a pomoci jim. Kvantita ale není automaticky kvalita. Pokud dosáhneme dlouhodobě udržitelné financování na úrovni alespoň 2 % HDP, pojďme se bavit o rozšiřování armády. Dnes musíme kromě obrany řešit i energetickou krizi. Nesmíme nechat padnout firmy ani domácnosti. Proto bych řekl, že tempo růstu výdajů na obranu nemůže být překotné. S ohledem na mnohé další požáry, které musíme hasit. A když se dohodneme na rozšiřování armády, musíme taky mít zájemce. A takové seženeme jen tehdy, když jim ukážeme, že budeme obranu financovat bez ohledu na to, která politická reprezentace je zrovna u moci. Finanční a technická stabilita ozbrojených složek je klíčová.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Rychlost záleží ve způsobu zadání a také na situaci na trhu, tzn. co je k dispozici a jak jsou výrobci schopni dodávat. Koordinace muže přinést benefity třeba v nižší ceně, ale rychlost by rozhodně zvýšila změna /zjednodušení/ legislativních podmínek.

2. Armáda má nastavený plán do roku 2030 mít 30 tis. profesionálních vojáků a 10 tis záložáků. To je důležité naplnit. Spíše vidím nedostatky v připravenosti ostatních civilních obyvatel na nenadálé události. I na tomto se již pracuje.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1. Já jsem k této spolupráci velice skeptický. Myslím, že nelze zcela prolnout představu dvou armád do jednoho projektu.

2. Velikost armády závisí na její koncepci a možnosti daného státu. Navýšení ohledně tanků a dělostřelectva bych si dokázal v současné situaci představit. 

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Určitě ano. Společný nákup více zemí by mohl nejen snížit konečnou cenu poptávané techniky, ale i zvýšit tlak na kvalitní a včasné plnění zakázky ze strany dodavatele. Nám by společný nákup pomohl především u velkých projektů typu BVP, tanků, letadel nebo prostředku PVO, což jsou stroje velmi drahé a náročné na výrobu. Společný nákup taky může umožnit určitou proporcionalitu v dodávkách a v krátkém čase zajistit dodání požadované techniky alespoň v nějakých počtech. Ne všechny státy NATO tuto techniku potřebují nebo chtějí, proto by mi dávalo smysl koordinovat nákupy se státy v Bukurešťské devítce, konkrétně se Slovenskem, Polskem nebo zeměmi Pobaltí, se kterými nás pojí geografická blízkost a velmi podobné potřeby armád.

2. Myslím si, že velikost naší armády by se neměla odvíjet nebo posuzovat podle toho, že se sousední stát rozhodl navýšit tu svou. Zvětšování naší armády mi ale rozhodně dává smysl, a to s ohledem na současné bezpečnostní hrozby i zvyšující se důvěru v armádu. Chceme proto armádě navýšit rozpočet, který jí umožní v dalších letech nabírat více zájemců. Cílem by mělo být armádu přizpůsobovat technickým i strategickým trendům a přijímat schopné profesionály a odborníky. Ve vlastním zájmu proto musíme na rozšíření armády nalézt společenskou shodu a tyto lidi pro práci v armádě nadchnout.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Společné nákupy mohou být složitá záležitost. Vyzkoušíme si to u těch CV90, zda to povede k nějakému vylepšení pozice České republiky, ať už ohledně ceny, specifikace. Pravděpodobně se bude trochu různit. Uvidíme ty zkušenosti. Já si tím nejsem úplně jist, že by to mělo nějaký zásadní vliv a význam.

2. Poláci masivně zbrojí a já jsem naprosto ohromen tím, co teda vychází zatím ve veřejných zdrojích, jak obrovské množství techniky objednávají a nakupují. Jsou to pro mne naprosto neuvěřitelná čísla. Ale také jsem slyšel, že mají problémy s personálem. Když to trochu odlehčím, tak by mohli naši vojáci na polské technice vypomoct Polákům hlídat jejich hranice.

Petr Liška (STAN), člen výboru

1. Koordinace může zlepšit naší pozici při vyjednávání s dodavatelem a není vyloučeno, že obsáhlejší a komplexnější poptávka může změnit přístup výrobce ke smluvním podmínkám, než kdybychom postupovali samostatně, tedy potenciálně i urychlit dodávku zbraní, po kterých je dnes velká poptávka.

2. Myslím, že polská cesta zvětšování armády není u nás realizovatelná ve významném rozsahu. Jednak bychom brzy narazily na kapacity ubytování a zázemí pro vojsko. Myslím, že vhodnější je špičková profesionalizace příslušníků armády, kvalitní a technologicky špičkové vybavení armády a rozšíření výcviku záloh, vyšší nábor záloh. Možná je na místě bavit se i o případném zavedení branné výchovy pro obyvatelstvo inspirované modelem Švýcarska, které by vedlo ke zlepšení přípravy civilního obyvatelstva na krizové a válečné situace.

Michaela Opltová (STAN), člen výboru

1. Domnívám se, že spolupráce v této oblasti může být určitě prospěšná, protože věřím, že společná koordinace povede k větší efektivitě a rychlosti dodání techniky.

2. Podle mého názoru je v tuto chvíli důležité především přispívat skutečně 2 % HDP na obranu, jak jsme se zavázali. Společná armáda, kterou máme díky našemu členství v NATO, by měla být klíčová, až poté můžeme řešit další otázky. 

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Nepomůže, naopak spíše se prodlouží, protože každý stát má jinou legislativu, a tudíž rozdílné termíny a postupy v rámci jednotlivých výběrových řízení.

2. Měla, ale na válečné počty, na to bohužel nejsou kapacity. Chybí zdroje lidské, finanční a materiální a také je potřeba změnit potřebnou legislativu, aby mohly být odvody do armády pro případ mobilizace prováděny již v době míru a nikoliv až v době stavu ohrožení státu anebo dokonce za válečného stavu. Pro takovou válečně stavěnou armádu není dostatek výzbroje, techniky a materiálu.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

1. To si nemyslím. Hlavní výhodu tohoto řešení spatřuji v možnosti úspor veřejných prostředků a následnému využití zbylých zdrojů pro další klíčové akvizice. Společné zakázky nám umožní lepší pozici při vyjednávání s výrobci.

2. Budoucí podoba Armády České republiky je uvedena v KVAČR 2030 z roku 2019. ČR ať postupuje dle předmětné koncepce, není to podle mého názoru o počtech, ale o kvalitní přípravě, výcviku vojáků a jejich výbavě.

 Autor: Jan Zilvar