Dnes byly úspěšně ukončeny vojskové zkoušky mobilních 3D radarů MADR. Kritické nedostatky, které vojskové zkoušky do této doby prodlužovaly, byly odstraněny 17. dubna 2023. Dodavatel Elta System Ltd. musí ještě do konce července odstranit zbývající drobné vady, zejména v oblasti dokumentace. Ty však nemají vliv na bojeschopnost systému ani na jeho zavedení do výzbroje české armády. Celkem osm radiolokátorů MADR by měli vojáci začít používat do konce roku, v ČR je nyní pět kusů souprav.

Podle plukovníka Zdeňka Patery ze sekce rozvoje sil MO, který je garantem projektu MADR 3D, byly v průběhu tohoto měsíce úspěšně vypořádány poslední technické nedostatky radiolokátorů, které se během vojskových zkoušek vyskytly. Jednalo se zejména o problémy s integrací MADR do národního systému velení a řízení, nedodání kompletní technické, provozní dokumentace a bezpečnostní dokumentace informačního systému radaru.

Foto: Radiolokátor Elta EL/M-2084 | Ministerstvo obrany ČR

„Vše se firma Elta System Ltd. zavázala odstranit do 31. července 2023. Nicméně se nejedná o nedostatky, které by negativně ovlivnily zavedení radiolokátorů do výzbroje české armády,“ potvrdil plukovník Zdeněk Patera s tím, že hodnotící komise prohlásila, že radar splňuje požadavky dle specifikace a mezivládní smlouvy uzavřené mezi ČR a Izraelem 5. prosince 2019.

Hodnotící tým v pondělí předloží zprávu o výsledcích vojskových zkoušek k podpisu náčelníku Generálního štábu AČR. Přebírání radiolokátorů Armádou ČR započne 2. května a následně budou zavedeny do výzbroje 26. pluku velení, řízení a průzkumu. Pět radarů bude umístěných na stacionárních vojenských stanovištích ve prospěch integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Zbylé tři budou k dispozici pro ochranu strategických cílů a objektů důležitých pro obranu státu v rámci národního pohotovostního systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) a dále k dosažení závazků AČR vůči partnerům NATO (Capability Targets).

„Cesta k moderním radarům pro naší armádu, které ji byly přislíbeny poprvé před čtrnácti lety, byla dlouhá. Podle slov bývalého ministra obrany Martina Stropnického byl projekt připravený „v mašličkách” v roce 2017, ale podepsat ho nechtěl…. Bohužel nebyl. Odmašličkovávání trvalo dalších sedm let a jsem v pořadí už čtvrtý MO, kdo projekt musel řešit. Konečně se nám to podařilo a MADR má vojskové zkoušky. Jsem šťastná, že vojáci mohou nové radary konečně začít používat," uveda dnes ministryně obrany Jana Černochová. 

Dodávky radarů MADR a jejich testování provázely problémy na všech stranách. Nejprve se zpozdila výroba v Izraeli kvůli pandemii COVID-19. Když pak v roce 2022 začaly dodávky, musel izraelský výrobce IAI i jeho čeští partneři (VTÚ a Retia) řešit velké problémy při integraci radarů do 20 let starých systémů řízení, velení a průzkumu AČR. Samotný projekt také notně zdržovala byrokracie.

Česká republika si objednala od izraelské společnosti celkem osm souprav mobilního 3D radiolokátoru protivzdušné obrany ELM-2084 MMR. Hodnota zakázky činí 3,5 mld. Kč s DPH a byla ověřena a potvrzena nezávislým znaleckým posudkem. Izraelské radary jsou kompatibilní se systémy NATO a ve výzbroji nahradí dosud používanou ale zastaralou radiolokační techniku ruské provenience. „Ta již několikanásobně překročila životní cyklus a svými parametry a schopnostmi se technologicky nedá srovnávat s nově pořízenými radiolokátory z hlediska dosahu radiolokátorů, jejich přesnosti v detekci i schopnostmi detekce široké škály cílů od letounů, UAV až po raketovou a minometnou munici (C-RAM),“ doplnil Patera.

MADR zajistí Armádě ČR přehled o vzdušné situaci v malých a středních výškách do 3000 m, tedy v prostoru, který je v národní odpovědnosti České republiky. Jedná se o jeden z nejmodernějších existujících systémů, jež je součástí proslulého Iron Dome. Kromě izraelské armády ho používají i další země, například Kanada. Stejné typy radiolokátorů se chystá zavést do výzbroje Slovensko a Maďarsko.

Víceúčelové radiolokátory EL/M-2084 budou také sloužit k navádění střel kompletů SPYDER, kdy by Česká armáda měla do roku 2026 obdržet celkem čtyři baterie tohoto protiletadlového raketového systému. Každá z těchto baterií bude obsahovat radar, čtyři odpalovací zařízení, nabíjecí vozidlo a systémy velení a řízení palby. Aby mohla AČR využívat schopností nových radarů v rámci systému SPYDER naplno, čeká ji ještě úkol v podobě modernizace software systémů řízení a velení.

Konflikt vysoké intenzity probíhající jen několik stovek kilometrů od našeho území naznačuje, že dosavadní přístup a nastavené počty, které odpovídaly dřívějším možnostem obranného rozpočtu, však nejsou dostatečné. Kapacita PVO, kterou AČR po úplné integraci MADRů a SPYDERu získá, bude schopna odvrátit ojedinělé hrozby typu teroristického či náhodného útoku velmi omezeného rozsahu, avšak určitě ne dlouhodobé působení velkého množství nepřátelských prostředků různého druhu.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR