16. října 2025 byl vydán vysokým představitelem unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dokument „Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě: Zachování míru – Plán obranné připravenosti do roku 2030“. V první části tohoto dokumentu (dále jen Plán) se píše: „To, co Evropa a její členské státy udělají po zbytek tohoto desetiletí, bude utvářet bezpečnost kontinentu na celé století. Do roku 2030 potřebuje Evropa dostatečně silný evropský obranný postoj, aby mohla věrohodně odstrašit své protivníky a reagovat na jakoukoli agresi. Aby byla Evropa připravena na rok 2030, musí se pohnout hned. Proto hlavy států a předsedové vlád EU na červnovém zasedání Evropské rady vyzvali Komisi a vysokého představitele, aby předložili plán k přezkumu pokroku (v souvislosti s Bílou knihou) na svém zasedání v říjnu 2025 a k projednání dalších kroků při provádění cíle v oblasti obranné připravenosti. Tento plán převádí Bílou knihu a pokyny Evropské rady do jasných cílů, milníků s konkrétními daty pro dosažení cílů a ukazatelů pro sledování pokroku. Navrhuje evropskou stěžejní iniciativu tam, kde je naléhavost nejvyšší a zaměřit úsilí v souladu s mezinárodními závazky, včetně cílů NATO.“ Pojďme si tento dokument shrnout do několika hlavních bodů.

Hlavní cíle

• Do roku 2030 vybudovat věrohodnou evropskou obrannou připravenost, schopnou odstrašit protivníky a reagovat na agresi.
• Posílit nezávislou strategickou kapacitu EU, která nebude příliš závislá na jiných aktérech, ale zároveň bude kompatibilní s NATO.
• Zajistit společné investice do obranného průmyslu a technologické základny, aby Evropa měla vlastní inovace a výrobní kapacity.

Kontext hrozeb

• Rusko: militarizace ekonomiky, obranný rozpočet přes 7 % HDP, trvalá hrozba pro Evropu.
• Globální nestabilita: konflikty v Gaze, Africe, napětí v Asii a Arktidě.
• Horizontální hrozby: terorismus, proliferace ZHN, klimatické dopady na bezpečnost.

Prioritní oblasti

• Odstranění nedostatků ve schopnostech: interoperabilní ozbrojené síly, společné zadávání zakázek (cílově 35 %).
• Stěžejní iniciativy: Evropská iniciativa proti dronům, Eastern Flank Watch (posílení východní hranice EU), Evropský vzdušný štít (protivzdušná a protiraketová obrana), Evropský kosmický štít (ochrana satelitů a vesmírných služeb).

Obranný průmysl

• Program ReArm Europe mobilizuje až 800 mld. eur.
• Podpora inovací (AI, drony, satelity, cloud), start-upů a malých firem.
• Rekvalifikace 600 000 pracovníků pro obranný průmysl do roku 2030.
• Posílení dodavatelských řetězců a snížení závislosti na kritických surovinách.

Ukrajina

• Ukrajina je první obrannou linií Evropy.
• EU ji chce učinit „ocelovým dikobrazem“ – nestravitelným pro okupanta.
• Plná integrace ukrajinského obranného průmyslu do evropského.
• Podpora prostřednictvím dlouhodobých záruk, financování (SAFE, reparační půjčky), aliance dronů.

Horizontální aktivátory

• Jednotný trh s obranným vybavením do roku 2030.
• Celounijní prostor vojenské mobility do roku 2027 (koridory, letiště, přístavy).
• Financování: SAFE (150 mld. eur), nové fondy v rámci VFR, podpora EIB.

Milníky

• 2025: schválení stěžejních iniciativ, přijetí programů pro obranný průmysl.
• 2026: spuštění koalic schopností, zahájení projektů, první summit obranného průmyslu.
• 2027: plně funkční evropský vzdušný štít, vojenská mobilita.
• 2030: odstranění kritických nedostatků, plná připravenost EU.

Dokument představuje komplexní plán EU, jak během příštích pěti let vybudovat vlastní obrannou kapacitu, posílit průmysl, technologickou základnu a spolupráci s NATO, přičemž klíčovou roli hraje podpora Ukrajiny.

Detailněji k jednotlivým obdobím:

2025

• Schválení stěžejních iniciativ (protidronová obrana, Eastern Flank Watch, Air Shield, Space Shield). Jak dosáhnout: politické rozhodnutí Evropské rady, přijetí legislativních balíčků („souhrnný dokument o obranné připravenosti“, „mini-omnibus“).
• Přijetí Evropského programu pro obranný průmysl a plánu transformace. Jak dosáhnout: Komise a členské státy definují regulační rámec, podpoří technologické aliance a nastaví pobídky pro inovace.
• Zajištění dlouhodobých záruk pro Ukrajinu (nástroj podpory, reparační půjčky, munice). Jak dosáhnout: kombinace právních ujednání, víceletých finančních závazků a integrace ukrajinského průmyslu do evropského.

2026

• Vznik koalic schopností ve všech prioritních oblastech (protivzdušná obrana, drony, vesmír, kybernetika). Jak dosáhnout: členské státy se dohodnou na vedoucích a „spoluvedoucích“ zemích, stanoví implementační plány.
• Zahájení projektů v prioritních oblastech. Jak dosáhnout: využití nástroje SAFE pro rychlé financování, společné zakázky, podpora EDA.
• První summit obranného průmyslu. Jak dosáhnout: dialog mezi vládami, průmyslem a technologickými inovátory, propojení start-upů s armádními uživateli.
• Spuštění evropského vzdušného štítu a kosmického štítu. Jak dosáhnout: koordinace s NATO, využití programů Galileo, IRIS2, ERF.
• Integrace Ukrajiny do koalic schopností a aliance dronů. Jak dosáhnout: společné podniky EU-UA, sdílení know-how, financování z ERA a SAFE.

2027

• 40 % obranných zakázek realizováno společně. Jak dosáhnout: agregace poptávky, harmonizace pravidel zadávání, vytvoření jednotného trhu s obranným vybavením.
• Plně funkční evropský vzdušný štít. Jak dosáhnout: interoperabilita se systémem velení NATO, vícevrstvá protivzdušná a protiraketová obrana.
• Zřízení celounijního prostoru vojenské mobility. Jak dosáhnout: investice do 500 „hotspotů“ infrastruktury, harmonizace pravidel pro přesuny vojsk, propojení s TEN-T.
• Fond konkurenceschopnosti EU a nový rámcový program Horizont Evropa spuštěny. Jak dosáhnout: legislativní schválení v rámci VFR (víceletý finanční rámec), zaměření na obranné aplikace a technologie dvojího užití.

2028

• Odstranění kritických nedostatků ve schopnostech (protivzdušná obrana, drony, vesmírné systémy). Jak dosáhnout: dokončení projektů koalic schopností, plné využití SAFE financování.
• Funkční Eastern Flank Watch. Jak dosáhnout: integrace protidronových systémů, pozemní a námořní obrany, spolupráce s NATO.
• Rozšíření průmyslové kapacity. Jak dosáhnout: víceleté zakázky, nové výrobní linky, rekvalifikace pracovníků, snížení závislosti na kritických surovinách.

2030

• Plná obranná připravenost EU – schopnost odstrašit a reagovat na jakoukoli agresi. Jak dosáhnout: dosažení cíle 35 % společných zakázek, 55 % investic z evropské průmyslové základny (EDTIB), plná interoperabilita s NATO.
• Ukrajina plně integrována do evropské obranné architektury. Jak dosáhnout: společné projekty, průmyslová aliance, dlouhodobé bezpečnostní záruky.
• Evropský obranný průmysl soběstačný a konkurenceschopný. Jak dosáhnout: inovace (AI, vesmír, kybernetika), odolné dodavatelské řetězce, exportní kapacita.

Milníky nejsou jen časové body, ale praktické kroky (politické rozhodnutí → legislativa → financování → koalice schopností → průmyslová výroba → interoperabilita s NATO), každý rok má znamenat posun od politického rámce (2025) přes projekty a výrobu (2026–2028) až k plné připravenosti (2030).

Dokument je dalším v řadě, který reaguje na vývoj situace. Vyžaduje relativně rychlou reakci na úrovni evropsko-unijní i každého členského státu. To vyjadřuje nejen věta z úvodu „Aby byla Evropa připravena na rok 2030, musí se pohnout hned.“, ale i cíle již pro rok 2025. Významný je důraz na daleko užší spolupráci mezi členskými státy EU a spolupráci EU s NATO, a v oblasti průmyslu na změnu v podílu evropského průmyslu na souvisejících zakázkách. V EU se v současnosti pořizuje méně než 50 % obranného vybavení, tedy většinou jsou zakázky směřovány mimo výrobce z EU. Například v USA je podíl „domácího“ průmyslu na obdobných zakázkách, proměnlivě v čase, mezi 80–90 %, a to je výrazný rozdíl. Změna a navýšení procenta zakázek pro evropský obranný průmysl je ale dlouhodobá záležitost, kterou se zatím v EU nedaří uspokojivě naplňovat.

Pro nastupující vládu, pro kterou je bezpečnost a obrana se všemi souvislostmi jednou z priorit (viz „Návrh programového prohlášení vlády České republiky“ z listopadu 2025, kde je bezpečnost země a ochrana občanů uvedena jako jeden z pěti strategických směrů vlády), je otázkou, jak se k uvedeným cílům přihlásí a s jakým úsilím a kvalitou jich bude dosahovat.

Zdroj: Plán obranné připravenosti do roku 2030