Jana Černochová: Modernizace AČR a pomoc Ukrajině musí pokračovat

 26. 09. 2022      kategorie: Rozhovory
Přidat na Seznam.cz

Česká republika, která předsedá Radě EU od 1. července do konce tohoto roku, stála naposledy v čele Unie v první polovině roku 2009. Předsednictví Rady EU je jedním z nejdůležitějších práv a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v Unii. Role předsedající země je nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, politická a reprezentační. Nejen v souvislosti s předsednictvím jsme požádali o rozhovor ministryni obrany Janu Černochovou.

220505_MO_CR_Foto_Jan_SchejbalFoto: Ministryně obrany Jana Černochová | Jan Schejbal

Jaké výzvy nás v rámci předsednictví České republiky v Radě EU v oblasti obrany čekají?

V první řadě je to bezpečnostní situace po ruské barbarské agresi proti Ukrajině. Mírová iluze definitivně skončila, musíme urychleně pomoci Ukrajině a posilovat naší, evropskou i alianční obranyschopnost.

Je to sice hypotetická otázka, ale máte jako „ministryně obrany EU“ plán na mírová jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině? Mohla by se podle vás stát Česká republika se svými historickými zkušenostmi mediátorem těchto rozhovorů?

Ministryně obrany EU je velmi zavádějící zkratka, předsedající země neřídí Evropskou unii, ale má díky této pozici šanci některé priority dávat na stůl. Myslím, že válka bohužel bude ještě nějakou dobu trvat a plán na mír zatím nemá nikdo, i když si ho všichni přejeme. Bohužel to závisí na nevyzpytatelném postupu Ruské federace. Česká republika má jistě velmi silnou neformální roli i díky našemu rychlému a jasnému postupu od začátku konfliktu, což všichni spojenci oceňují. Premiér má posílenou autoritu i díky své cestě do Kyjeva v době, kdy to ještě nebylo běžné. Jistě má velkou roli i naše historická zkušenost, protože mnoho věcí samozřejmých pro země bývalého východního bloku je těžko sdělitelných státům, jež byly na západ od železné opony. Naše role je vysvětlovat, že Rusko opravdu není a nebylo „kámoš“, což některým zemím dochází opravdu až teď.

Při svém projevu na slavnostním nástupu ke Dni ozbrojených sil jste připomněla práci na propojení EU a NATO. Co pro to můžeme jako předsednická země udělat?

Unie a Aliance jsou dva zásadní pilíře pro naši svobodnou existenci, proto spolu musí co nejvíce komunikovat a pokud možno se nedublovat a nepřekážet si. Naší prioritou je prohlubovat spolupráci mezi EU a NATO, aby obranyschopnost evropských zemí byla efektivní a obě organizace se navzájem dobře doplňovaly. Nemám rozhodně ambici spojovat NATO a EU do nějakého kočkopsa, tady nejde o spojování, ale o hledání průsečíků v jejich agendách. 

Jak může ČR přispět k rozvoji nových obranných schopností?

Česká republika má rozvinutý obranný průmysl a máme tady spoustu firem, které dělají špičkové věci. A nezapomínejme na akademickou sféru, Univerzitu obrany, ale i odborníky z ostatních vysokých škol. Drony, vesmírné technologie, robotika… Máme skvělé experty v armádě nebo třeba v NÚKIBu, kteří se věnují novým bojištím, jako jsou vesmír nebo kyberprostor.

Český průmysl umí nabídnout nová řešení v oblasti kyberprostoru či vesmírných projektů. Je podle vás v rámci předsednictví prostor pro prezentaci těchto našich schopností ostatním členským státům?

Určitě. V červenci byla odborná konference v rámci akcí předsednictví, kde firmy a experti mohli prezentovat tyto schopnosti a přiblížit možnosti přístupu k přelomovým technologiím v rámci budování obranných schopností. A tím to nekončí, budeme tuto oblast připomínat vždy, protože právě díky technologiím udržujeme náskok Západu proti Rusku. Nejnovější technologie jsme prezentovali i v průběhu neformální schůzky ministrů obrany EU v Praze na konci srpna.

Uvědomuje si podle vás EU nutnost změny klasifikace zbrojního průmyslu v oblasti taxonomie tak, aby to neznamenalo oslabení obranyschopnosti Unie? Co pro to můžeme udělat v rámci našeho předsednictví?

Dlouho si to neuvědomovala, ale po 24. únoru si strategickou důležitost zbrojního průmyslu členské země začaly silně uvědomovat, včetně tohoto problému. Nicméně přesvědčit evropské orgány bude stát ještě hodně úsilí. Během našeho předsednictví Radě EU jsme připraveni tento problém neustále zdůrazňovat.

Můžeme jako předsednická země ovlivnit zapojení českých podniků do evropské zbrojní výroby?

Nejlepší cestou, jak české zbrojní firmy podpořit, je otevírat pro ně nové příležitosti zapojení do projektů ministerstva obrany a umožnit jim prezentaci na unijní i alianční půdě, aby měly reference. Podpora našeho obranného průmyslu je prioritou této vlády. Je ale i na našich zbrojařích, aby v soutěži s ostatními obstáli.

Paní ministryně, na začátku vašeho mandátu jste v rámci priorit MO zmínila tzv. „Desatero pro obranu“. Změnily se nějakým způsobem tyto priority s ohledem na současnou válku na Ukrajině, která trvá již přes půl roku?

Bohužel válka na Ukrajině potvrdila, že Desatero pro obranu skutečně identifikovalo klíčové problémy naší obrany. Neměnila bych na něm nic! 

Jednou ze zásadních změn v rámci „Desatera pro obranu“ byla změna, resp. úprava legislativy. Podaří se novelizovat Zákon o zadávání veřejných zakázek tak, aby neblokoval plynulost a rychlost armádních nákupů anebo bude ministerstvo pod vaším vedením spíše volit variantu vláda-vláda?

Obojí. Pro velké strategické zakázky typu nadzvukových letounů nebo pásových bojových vozidel pěchoty je lepší použít model vláda-vláda, odstrašující je pro mě tendr právě na bojová vozidla pěchoty, který jsme zrušili. Proces byl tak složitý a nepřehledný, že bychom se „bevek“ nemuseli dočkat nikdy. Ale v resortu jsou desítky dalších akvizic a projektů, které se samozřejmě musí soutěžit. Proces však musí být rychlejší, efektivní a vést k pozitivnímu cíli, aby se vůbec něco koupilo, takže ano, snažíme se přesvědčit gestora Zákona o zadávání veřejných zakázek, Ministerstvo pro místní rozvoj, že je změna zapotřebí, a věřím, že se jí dočkáme. Ale nejde jen o Zákon o zadávání veřejných zakázek. Pracujeme také na širší změně branné legislativy včetně nového zákona o financování obrany.

Uspíšení modernizace techniky, se kterou nyní pracuje naše armáda, je v poslední době díky událostem na Ukrajině velmi aktuální. Můžete nám sdělit, co podle vás naše armáda potřebuje prioritně?

Všechno! Vnitřní dluh je obrovský. Nadzvuky, bevka, tanky, vrtulníky. Modernizace infrastruktury, cílený nábor vojáků, protože mít kvalitní a dobře vycvičený personál (vojáky), který bude techniku obsluhovat, je stejně důležité jako technika sama. A modernizace musí být promyšlená, protože vše souvisí se vším. Nejde vypíchnout jednu věc. Když koupíte letadla, potřebujete je někde umístit, potřebujete pro ně munici, infrastrukturu, vycvičený personál. 

20210915_CZLN21_nacvikdynamika_LadislavKabat_128Foto: Armáda České republiky potřebuje modernizovat všechno –⁠ nadzvuky, bevka, tanky, vrtulníky. Vnitřní dluh je obrovský. | Mjr. Ladislav Kabát

Vláda vás pověřila vyjednáváním s USA o koupi nadzvukových stíhaček, nebylo by lepší s ohledem právě na nároky na infrastrukturu nechat si švédské gripeny?

Vláda se rozhodla na základě doporučení vojáků, kteří považují za dlouhodobě nejvýhodnější pořídit letouny 5. generace, tedy F-35. Na celou věc se nesmíme dívat pouze prismatem letošního nebo příštího roku. Bavíme se o zajištění obrany státu minimálně na příštích 30 let. A právě 5. generace letounů bude nebi po roce 2035 i 2040 dominovat. Nikdo mě nepřesvědčí o tom, že náš stát a naše armáda si nezaslouží to nejlepší pro svou obranu. Ohledně nadzvukových letounů panuje ve veřejném prostoru řada mýtů a jeden z nich je, že nechat si gripeny by skoro nic nestálo. I ty nejmodernější gripeny bychom museli koupit a rozhodně nejsou zásadně levnější než F-35. Ale hlavně infrastrukturu budeme muset upravovat bez ohledu na to, jaké letouny budeme provozovat, protože naši spojenci nyní ve velkém objednávají F-35 a my jim nemůžeme říct, že u nás nebudou moci přistávat. Mrzí mě, že se debaty vedou tak, že gripen je špatný a F-35 drahá. Tak to není. Gripen je velice dobré letadlo a naši vojáci dokazují, že s ním dokáží plnit současné úkoly. Ale technologie mění svět, včetně bojiště a my musíme jít dál, abychom dokázali zabezpečit obranu naší země a udrželi si technologickou nadvládu i v příštích desetiletích.

Kritici vládního postupu tvrdí, že jste rozhodli narychlo a ignorovali švédskounabídku…

Za prvé, žádná nabídka na Ministerstvo obrany dosud nedorazila, dokonce ani ministr obrany Švédska mi v Madridu na naší schůzce nic nenabídl. A to bylo v době, kdy švédský velvyslanec hovořil do českých médií o nějaké nabídce. Vycházeli jsme čistě z vojenského doporučení, jež zadala v roce 2019 Babišova vláda. A na tomto doporučení jsme já ani mí kolegové neměnili ani čárku. Podle něj je pro Česko nejlepší a nejvýhodnější letoun 5. generace v počtu 24 kusů, což je stejný počet, se kterým se počítalo už před dvaceti lety při tehdy plánovaném nákupu gripenů. Mimochodem když se podíváte do tehdy plánovaného dluhopisového programu, který prošel sněmovnou a kterým se měl nákup hradit, zjistíte, že se počítalo s částkou 58,5 miliardy korun za nákup 24 letounů JAS 39 Gripen. Každopádně nejnovější Gripeny E jsou pořád letadla 4,5. generace, jež budou mít od roku 2040 problém plnit nároky, které se od nich budou chtít.

To je pořád 20 let

Vypadá to za strašně dlouho, ale my se bavíme o pořízení letadel na konci tohoto desetiletí, pokud by byla morálně zastaralá o deset let později, vláda by začátkem 30. let musela opět řešit budoucnost nadzvuku. A musela by pak koupit nové stroje 5. generace, přizpůsobit jim infrastrukturu, vycvičit piloty. Navíc Evropa přechází na F-35, které u nás také budou přistávat, takže infrastrukturu jim musíme přizpůsobit tak jako tak. Přijde mi logičtější a hospodárnější udělat to najednou a pořádně – s výhledem na několik desítek let dopředu. Mimochodem podle některých odhadů by v Evropě v roce 2030 mělo být 500–600 kusů F-35, což jako členský stát NATO nemůžeme ignorovat.

Odborníci hovoří o násobných nákladech na provoz F-35…

To jsou často porovnání neporovnatelných čísel. Například neexistuje jednotná metodika na výpočet ceny letové hodiny. Většinou se do ní zahrnují různí ukazatelé. Proto je velice nutné, když už k porovnání dochází, věnovat pozornost metodice, a ta u těch čísel létajících prostorem většinou chybí. Nemůžu říkat detaily, protože analýzy jsou režimové, ale mohu všechny ubezpečit, že náklady se neliší v násobcích. A také lze odhadnout, že budou postupně klesat. 

V této souvislosti je také potřeba položit otázku, kde na to jako Česká republika vezmeme peníze, resp. Jsou ještě ve státním rozpočtu oblasti, kde se dají hledat potřebné prostředky?

Vláda se zavázala vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by šlo maximálně urychlit modernizaci armády, potřebovali bychom klidně tři procenta. Obrana země je pro mě i pro mé vládní kolegy priorita a finance přislíbené mám. O to více se však musíme na obraně snažit urychlit akviziční proces, aby akvizice nikde nedrhly a hlavně aby v současných závodech ve zbrojení byly vůbec volné kapacity. To je obrovská výzva.

Paní ministryně, na jaké priority chcete v rámci českého předsednictví v Radě EU do konce roku poukazovat, aby příští předsednická země mohla toto vaše úsilí dokončit?

Je to určitě pomoc Ukrajině, ta musí pokračovat a čekají nás také jednání o poválečné pomoci této zemi, jak ji dát znovu do pořádku.

tankyFoto: Pomoc Ukrajině musí pokračovat a čekají nás také jednání o poválečné pomoci této zemi, jak ji dát znovu do pořádku. | Open Source Intelligence Monitor

 Autor: Jan Zilvar