Tempo technologického vývoje klade stále větší nároky nejen na Armádu České republiky, ale také na samotný systém obranných akvizic. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny není hlavním problémem pouze délka akvizičních procesů, ale především nedostatečná připravenost projektů v okamžiku, kdy se objeví finanční prostředky nebo nová technologická příležitost. V rozhovoru pro CZ DEFENCE, který vznikl v rámci 6. vyzbrojovací konference v Ostravě zaměřené na modernizaci ozbrojených sil v podmínkách rychlého technologického růstu, ministr hovořil také o spolupráci s českým obranným průmyslem, programu NATO DIANA, zapojení výzkumných institucí nebo aktuálním stavu systému protivzdušné obrany SPYDER.

Video: Jaromír Zůna: Akviziční projekty musíme připravovat dříve, než na ně přijdou peníze / CZ DEFENCE

Otázka schopnosti akvizičního systému reagovat na rychlý technologický vývoj podle Jaromíra Zůny není nová. Ministerstvo obrany podle něj dlouhodobě upravuje legislativu i vnitřní předpisy, přičemž určité napětí mezi rychlostí technologického rozvoje a tempem resortních procesů bude existovat i nadále. Klíčové proto podle ministra je, aby armáda měla předem připravenou zásobu projektů, na jejichž základě dokáže rychle reagovat na nové technologie, nabídky nebo změny bezpečnostního prostředí. „Doba přeje připraveným,“ uvedl Zůna s tím, že právě fázi přípravy je nutné výrazně posílit.

Rozvoj schopností armády by podle něj neměl být od počátku určován tím, kolik peněz je právě k dispozici. Nejprve musí být definovány ambice, budoucí potřeby a schopnosti, které chce armáda vybudovat, a teprve následně se má řešit jejich financování. Současná praxe podle Zůny příliš často vede k tomu, že se příprava projektu začne naplno rozbíhat až ve chvíli, kdy je pravděpodobné, že na něj budou v rozpočtu prostředky. Když finance skutečně přijdou, připravený projekt pak často chybí.

Významnou roli má při modernizaci sehrávat také užší propojení resortu obrany, vědecko-výzkumných institucí a českého obranného průmyslu. Podle ministra musí spolupráce začínat již ve fázi vývoje nové technologie, nikoliv až v okamžiku, kdy je výsledný produkt připraven.

Zůna ocenil výsledky českého obranného průmyslu na domácím i zahraničních trzích. Ministerstvo zároveň podle něj připravuje legislativní změny, které mají průmyslu a výzkumným institucím usnadnit testování a ověřování nových technologií s využitím zařízení a výcvikových prostorů Armády ČR. Právě omezené možnosti praktického testování dnes podle ministra patří mezi faktory, které zavádění nových řešení zpomalují.

Ministr obrany také vidí potenciál v inovačním akcelerátoru NATO DIANA, pro který v minulosti sám pracoval. Úspěšné firmy mohou podle pravidel zaváděných v některých aliančních zemích získat možnost přímějšího zapojení do veřejných zakázek. Česká legislativa však s podobným mechanismem zatím nepočítá a podle Zůny bude nutné ji odpovídajícím způsobem upravit.

Spolupráci s domácím obranným průmyslem označil ministr za „absolutní prioritu“. Vztahy mezi resortem obrany, Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, Hospodářskou komorou a jednotlivými firmami mají být podle něj intenzivní, kontinuální a zároveň transparentní.

Význam českých dodavatelů Zůna ilustroval také aktuálními akvizičními čísly. Podle jeho slov ministerstvo obrany v letošním roce uzavřelo více než 300 nových akvizičních případů, z nichž pouze 18 připadá na zahraniční dodavatele. Cílem resortu je podle něj nejen získávat schopnosti potřebné pro armádu, ale současně co největší část prostředků směřovat do domácího průmyslu.

Ministr se vyjádřil rovněž k aktuálním modernizačním projektům. V případě izraelského systému protivzdušné obrany SPYDER uvedl, že všechny čtyři pořizované baterie jsou již v České republice a prošly vojskovými zkouškami. Následovat bude jejich další integrace do systému protivzdušné obrany Armády ČR.

Ministerstvo chce současně rozvíjet také personální oblast. Připravilo pilotní program výcviku důstojníků v záloze během studia na civilní vysoké škole. Projekt vznikal několik měsíců ve spolupráci s Karlovarským krajem a podle Zůny představuje další krok k širšímu celospolečenskému přístupu k obraně a bezpečnosti.

Z rozhovoru s ministrem obrany jasně vyplývá, že další modernizace armády nebude stát pouze na objemu dostupných financí. Stejně důležitá bude schopnost připravovat projekty s dostatečným předstihem, rychleji propojovat armádu s výzkumem a průmyslem a průběžně upravovat legislativu tak, aby dokázala držet krok s technologickým vývojem.