Turecká agrese vůči Řecku si vyžádala zoufalá řešení

 27. 07. 2020      kategorie: Události

Režim vedený Recepem Erdoğanem v Turecku opět dokazuje, že jeho členství v NATO je spíše symbolické. Agrese Turecka vůči Řecku tentokrát došla tak daleko, že Řecko vyslalo svoji vojenskou flotilu s tím, že je odhodláno chránit své zájmy a bohatství. Předmětem sváru je pokus Turecka o nelegální těžbu nerostného bohatství u ostrůvku Kastelorizo poblíž Kréty.

gree_TITFoto: Režim vedený Recepem Erdoğanem v Turecku opět dokazuje, že jeho členství v NATO je spíše symbolické. | Shutterstock

„Námořní jednotky jsou od poloviny miného týdne rozmístěny v jižní a jihovýchodní části Egejského moře,” uvedl řecký zdroj agentury AFP, podle kterého jsou síly „připravené odpovědět na jakoukoli aktivitu”. Výše uvedené tvrzení je reakcí na turecké oznámení svých plánů vyslat své průzkumné lodě zkoumat ložiska plynu do sporných vod na východě Středozemního moře, což řecké ministerstvo považuje za „nelegální”.

Turecká agrese si vyžádala zoufalá řešení. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis telefonicky požádal německou kancléřku Angelu Merkelovou, která právě předsedá Evropské radě, aby zprostředkovala Řecku pomoc EU. Merkelová, podle německého deníku Handelsblatt, poté telefonovala tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi a snažila se jej přimět ke zrušení plánované těžby ropy a plynu v řeckých a kyperských pobřežních vodách. Erdogan toto odmítl s tím, že místa těžby nepovažuje za teritoriální vody Řecka. Další projednávání bude až v září na mimořádném summitu ministrů zahraničí EU.

Turecko se s Řeckem o práva na nerostné bohatství na východě Středozemního moře pře dlouhodobě. Turecko dokonce minulý rok uzavřelo kontroverzní dohodu s Libyí o rozdělení vod Středozemního moře, aniž by bralo v potaz nároky Řecka, Kypru a Egypta nebo Izraele. Ty dohody neuznaly.

Z výše uvedeného vyplývá fakt, že Turecko, přestože je členským státem NATO, dlouhodobě vykazuje agresivní chování a kromě neskryté podpory džihádistických skupin permanentně vykazuje snahu o obnovu svého bývalého území a nárokování si nerostných surovin mimo svá území. Jednání Turecka v posledních letech by mělo být zdviženým prstem jak pro NATO tak i EU a známé rčení "Kdo nic nedělá, nic nezkazí", zde opravdu není řešením.

Podpisem Washingtonské smlouvy v dubnu 1949 o vzniku Severoatlantické aliance vytvořilo deset evropských států spolu se Spojené státy americkými a Kanadou společný bezpečnostní systém založený na partnerství. V březnu 1999 byla do Severoatlantické aliance přijata Česká republika. V současné době má NATO 30 členských států. Začátkem června 2017 byla přijata Černá Hora. 27. března 2020 se 30. členskou zemí Aliance stala republika Severní Makedonie. Vojáci Armády České republiky se účastní dvou operací NATO: Resolute Support Mission v Afghánistánu a KFOR v Kosovu. Mise v Mali není pod taktovkou NATO, ale EU.

 Autor: Martin Šiška