Historicky rekordní výdaje na obranu, efektivní nakládání s veřejnými prostředky, meziresortní spolupráce a podpora domácího obranného průmyslu. To byla hlavní témata rozhovoru s ministrem obrany Jaromírem Zůnou, který CZ DEFENCE poskytl během odborné konference DEFENCEO 2026 v Brně. Ministr zdůraznil, že posilování obranyschopnosti nelze vnímat pouze prostřednictvím rostoucích rozpočtů, ale také schopnosti státu efektivně využívat dostupné prostředky, rozvíjet domácí průmyslové kapacity a reagovat na dynamický technologický vývoj.

Video: Jaromír Zůna: Nestačí jen zvyšovat výdaje na obranu, důležité je také efektivní hospodaření a podpora českého průmyslu / CZ DEFENCE

Podle ministra obrany musí výše obranných výdajů odpovídat ekonomickým možnostem státu a jeho celkovým bezpečnostním prioritám. „Armáda je jenom tak silná, jak silná je ekonomika,“ uvedl Jaromír Zůna s tím, že bezpečnost nelze omezovat pouze na vnější vojenské hrozby. Stále větší význam podle něj může získávat také bezpečnost vnitřní, hospodářská či energetická. Všechny tyto oblasti je proto nezbytné při rozhodování o veřejných výdajích vzájemně vyvažovat.

Pro rok 2027 jsou podle ministra plánovány historicky nejvyšší výdaje na obranu ve výši přibližně 191 miliard korun. Zůna zároveň upozornil, že od roku 2014 obranné výdaje výrazně vzrostly, což s sebou přináší zvýšenou odpovědnost za jejich využívání. Efektivní hospodaření proto označil za jednu z hlavních priorit současného vedení ministerstva. Podle jeho slov vykazuje resort obrany pozitivní výsledky v oblasti čerpání rozpočtu, transparentnosti výdajů i snižování objemu nespotřebovaných prostředků, a to navzdory tříměsíčnímu rozpočtovému provizoriu.

Významnou součástí této strategie je podpora českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Ministr uvedl, že resort v letošním roce uzavřel nové smlouvy v hodnotě 34 miliard korun, přičemž více než 30 miliard z této částky podle něj směřuje do české ekonomiky. Zahraniční dodavatelé se tak na nově uzavřených kontraktech podílejí pouze menší částí, zejména v případech, kdy domácí řešení není dostupné. Podpora českých firem podle Zůny nepředstavuje pouze průmyslovou politiku, ale také důležitý příspěvek k rozvoji obranných schopností státu.

Dalším tématem rozhovoru byla spolupráce Ministerstva obrany s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Po změnách v rozdělení kompetencí převzalo MPO především oblast ekonomické diplomacie, zatímco klíčové nástroje praktické podpory obranného průmyslu zůstaly v gesci resortu obrany. To se týká například agentury AMOS, podpory zahraničního obchodu s vojenským materiálem či přímého zapojení armády do mezinárodních akcí. Ministr připomněl, že resort letos uspořádal 15 průmyslových dnů a aktivně podporoval české exportéry například v Černé Hoře nebo Ázerbájdžánu. Za důležité považuje, aby se diplomatické otevírání obchodních příležitostí doplňovalo praktickou prezentací vojenské techniky a schopností armády.

Zůna se věnoval také možnostem zapojení nových společností a technologických startupů do obranného průmyslu. Připomněl, že vztahy mezi armádou a průmyslem prošly během posledního desetiletí zásadní proměnou. Zatímco v minulosti byly kontakty mezi představiteli armády a obrannými firmami výrazně omezené, dnes podle něj existují funkční mechanismy spolupráce a řada příležitostí pro prezentaci nových technologií. Jako příklady uvedl konference a veletrhy DEFENCEO, Future Forces Forum či IDET.

Samotný český původ výrobku však podle ministra není dostatečnou zárukou jeho úspěchu. Rozhodující je kvalita nabízeného řešení a jeho skutečný přínos pro schopnosti Armády České republiky nebo dalších spojeneckých armád. Firmy proto musí dokázat, že jejich technologie odpovídají konkrétním vojenským potřebám. Ministerstvo obrany může jejich uplatnění podpořit také účastí na zahraničních veletrzích, kde přítomnost českých ozbrojených sil posiluje důvěryhodnost tuzemských výrobců.

V závěru rozhovoru ministr obrany zdůraznil mimořádné tempo technologického rozvoje v oblasti obrany a bezpečnosti. Odkázal přitom na své zkušenosti z aliančního inovačního prostředí DIANA, kde měl možnost sledovat nástup nových startupů a technologických řešení. Právě neustálá interakce mezi ozbrojenými silami, státními institucemi a průmyslem je podle něj nezbytným předpokladem toho, aby armáda dokázala držet krok s vývojem moderních technologií a včas je začleňovat do svých schopností.