Nový ministr obrany a místopředseda vlády Jaromír Zůna na své první tiskové konferenci po nástupu do funkce představil hlavní priority resortu obrany. Zdůraznil nutnost posílení civilního řízení Armády České republiky, stabilizace obranného plánování, pokračování strategických modernizačních projektů a hlubší integrace obranného průmyslu do bezpečnostního systému státu. Ve svém vystoupení se také podrobně věnoval personálním otázkám, transformaci vojenského školství, rozpočtovým výhledům i aktuálním bezpečnostním výzvám v evropském a aliančním kontextu.

Za klíčovou prioritu Zůna označil posílení civilního řízení a jasné vymezení vztahů mezi civilní a vojenskou složkou resortu. „Hlavní priority z mé strany patří zpevnění civilního řízení a velení a řízení v Armádě České republiky, obranné plánování a stabilizace hlavních řídicích procesů,“ konstatoval. Tyto kroky podle něj musí vytvářet pevný rámec pro realizaci politicko-vojenských ambicí státu, aliančních závazků i modernizačních projektů strategické povahy. Zásadním pojmem, který má charakterizovat další období, je podle Zůny „intenzifikace“, tedy důraz na skutečné potřeby obrany České republiky a jejich promítnutí do prioritních rozhodnutí. „Pokud se ukáže jako nezbytné, národní hledisko musí být zohledněno jako primární,“ zdůraznil ministr.

Významnou roli v tomto kontextu hraje rozpočet. Ministr připomněl, že stabilita financování obrany v nejbližším období je nezbytným východiskem, avšak rozhodující budou zejména roky po roce 2027. „Vzhledem k charakteru plánovacích procesů na Ministerstvu obrany a v rámci Aliance je pro nás kritické období v dalších letech, abychom mohli schopnosti naší armády kontinuálně rozvíjet,“ uvedl. Obranné plánování podle něj nelze redukovat na jednoleté rozpočtové cykly, ale je nutné jej chápat jako dlouhodobý proces úzce provázaný s aliančním systémem plánování schopností NATO. Z konkrétních úkolů, které považuje za vysoce aktuální, vyzdvihl aktualizaci Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040. Tento dokument by měl být podle jeho slov předložen ke schválení na podzim roku 2026. Paralelně s tím se připravuje dlouhodobý výhled obrany za horizont roku 2040, jenž má koncepci poskytnout jasné politické zadání a strategický rámec. „Na obou dokumentech pracujeme souběžně,“ uvedl Zůna. Dalším klíčovým materiálem je vojenské doporučení k protivzdušné obraně státu, které má být dokončeno do konce kalendářního roku. „Ten dokument je v zásadě hotov, dolaďují se detaily. Jde nám o kvalitu, nikoliv o závod s časem,“ zdůraznil. Právě protivzdušná obrana patří podle ministra k hlavním prioritám resortu. Souvisí to jak s vývojem bezpečnostního prostředí, tak s požadavky na interoperabilitu v rámci NATO. Zůna potvrdil, že resort bude pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Zároveň však avizoval, že u vybraných veřejných zakázek, které jsou předmětem širší diskuse, budou provedeny audity. Ty se promítnou do revize střednědobého plánu Ministerstva obrany, akvizičních plánů i koncepčních modernizačních záměrů.

Zvláštní pozornost nový ministr obrany věnoval vztahu státu k obrannému a bezpečnostnímu průmyslu. Připomněl, že stávající strategie vyzbrojování z roku 2019 již neodpovídá aktuálním podmínkám. Ministerstvo proto podpoří vznik strategie rozvoje českého obranného průmyslu, která má vymezit hlavní priority a vytvořit rámec pro jeho integraci do obranného a bezpečnostního systému státu. „Chceme, aby se obranný a bezpečnostní průmysl České republiky stal integrální součástí bezpečnostního systému státu, a to jak svou kvalitou, tak svým významem,“ uvedl. Cílem je dosáhnout vyšší úrovně symbiózy mezi resortem obrany a průmyslovou základnou. S tím souvisí i podpora přípravy zákona o mezivládní obranné spolupráci, který má usnadnit export českého vojenského materiálu prostřednictvím režimu vláda–vláda.

Zůna dále zdůraznil, že koncepční a doktrinální dokumenty musí reflektovat zkušenosti z války na Ukrajině i proměnu zadání ze strany Aliance. Podle něj dochází k posunu od plánování na základě abstraktních schopností zpět k plánování vycházejícímu z reálných hrozeb a důrazu na obranu teritoria. „To jsou zásadní výzvy, které musí být promítnuty do našich strategických dokumentů,“ konstatoval. Organizační struktury resortu a armády podle ministra již neodpovídají rozsahu národních ambicí a aliančních závazků. Připomněl paralelu s obdobím vstupu České republiky do NATO, kdy byla nutná zásadní systémová změna v podobě profesionalizace armády. Dnes však požadavky na výstavbu schopností po summitu NATO v Haagu narůstají nebývalým způsobem. Zůna se dotkl i otázky navýšení početních stavů armády směrem k hodnotě kolem 37 500 vojáků, avšak současně tlumil očekávání rychlých a razantních zásahů. „Nepůjde o žádný tvrdý řez. Spíše o dlouhodobý, systematický proces, který nebude narušovat plnění úkolů a připravenost Armády České republiky,“ uvedl. Organizační změny musí být podle něj prováděny efektivně a bez vytváření neúměrných nových finančních nároků.

Personální oblast označil za jedno z klíčových témat své agendy. Cílem je disponovat připraveným a motivovaným personálem, avšak bez extenzivního růstu početních stavů. „Nemůžeme si dovolit zvyšovat počty, aniž by rostla bojová hodnota jednotek. Jedinou cestou je nahrazovat část lidské práce technologiemi,“ uvedl ministr obrany. Druhým pilířem má být výrazné posílení záložních sil. Ministr připomněl nepříznivý demografický vývoj a varoval před zjednodušeným pohledem na plánované navýšení počtů, které se netýká pouze samotné armády, ale i všech podpůrných institucí resortu. „Jsou to spojené nádoby,“ zdůraznil. Zůna zároveň oznámil, že uložil náčelníkovi generálního štábu připravit personální záměr k obsazení klíčových funkcí ve velení a řízení armády, včetně přípravy procesu výběru budoucího náčelníka Generálního štábu AČR. K personálním prioritám zařadil také okamžitou revitalizaci kariérního řádu v armádě a revizi interních normativních aktů upravujících kvalifikační požadavky a přípravu personálu. V této souvislosti odkázal na své dřívější analytické texty publikované v magazínu CZ DEFENCE, kde se problematice personálního řízení a kariérního systému dlouhodobě věnoval.

Významnou kapitolu tvoří i transformace vojenského školství. Podle nového šéfa resortu obrany je současný systém do značné míry nastaven podle potřeb z počátku tisíciletí, kdy dominovaly expediční úkoly a interoperabilita v rámci NATO. Dnešní situace však vyžaduje změnu. Ministr tento proces označil za „druhou etapu transformace vojenského školství“ a zdůraznil nutnost sladit kvalitu přípravy, požadované počty absolventů i ekonomickou udržitelnost systému.

V závěru svého vystoupení Zůna stručně informoval o prvních krocích v zahraničněpolitické oblasti. Připomněl setkání s prezidentem republiky a náčelníkem Generálního štábu AČR, telefonické rozhovory se zahraničními partnery i spojení s českými vojáky v zahraničních misích. Zároveň potvrdil záměr uskutečnit v nejbližší době první zahraniční návštěvy – nejprve na Slovensku po plánované cestě premiéra v lednu 2026 a následně na Ukrajině.