Ukrajina během války s Ruskem vytvořila novou kategorii zbraní, která začíná měnit ekonomiku protivzdušné obrany. Malé a relativně levné záchytné drony dokážou pronásledovat a ničit útočné bezpilotní prostředky za zlomek ceny klasických raketových systémů. Zkušenost z ukrajinského bojiště dnes přitahuje pozornost Spojených států i států Perského zálivu, které čelí rostoucímu tlaku íránských dronových útoků. Technologie vzniklá v podmínkách vyčerpávající války tak postupně získává globální význam. Zároveň naznačuje, jak může vypadat budoucí podoba protivzdušné obrany.

Ruská invaze postupně odhalila zásadní problém moderní protivzdušné obrany. Levné útočné drony dokážou vyčerpat i velmi pokročilé obranné systémy. Íránský dron Šáhid-136, který Rusko používá ve velkém množství, stojí podle dostupných odhadů přibližně 35 až 100 tisíc amerických dolarů. Oproti tomu záchytné střely PAC-3 systému Patriot mohou přesáhnout cenu čtyř milionů dolarů. Obránce se tak dostává do situace, kdy zničení relativně levného cíle vyžaduje prostředek několikanásobně dražší. Takový model obrany dlouhodobě nevydrží ani u států s velmi vysokými obrannými rozpočty.

Ukrajina na tento problém reagovala technologickým průlomem. Místo snahy spoléhat se výhradně na klasickou PVO vznikla nová vrstva ochrany založená na dronech určených přímo k ničení jiných bezpilotních prostředků. Tyto systémy označované jako „interceptor UAV“ představují malé, rychlé a relativně levné letouny, které dokáží pronásledovat útočný dron a zničit jej nárazem nebo malou výbušnou náloží. Cena jednoho stroje se obvykle pohybuje mezi jedním a pěti tisíci dolarů. V porovnání s raketovou obranou vzniká zcela jiný ekonomický model obrany vzdušného prostoru.

Právě tento model dnes vyvolává rostoucí zájem mimo Evropu. Nejnovější konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem ukázal, jak rychle mohou zásoby raket protivzdušné obrany klesat během intenzivních operací. V prvním týdnu kampaně proti Íránu bylo odpáleno více než osm set raket Patriot během tří dnů, zatímco Írán vypustil téměř dva tisíce dronů a více než pět set balistických střel proti americkým základnám a izraelským městům. V takovém tempu se i rozsáhlé sklady raket rychle vyčerpávají. Přesně zde se zkušenost ukrajinského bojiště dostává do centra globální bezpečnostní debaty.

Ukrajinská armáda během války vytvořila vícevrstvý systém ochrany proti dronům, který kombinuje klasickou PVO, mobilní protiletadlové kanóny, elektronický boj a právě interceptory. Výsledky se začaly výrazně projevovat v průběhu roku 2025. Nad Kyjevem zničily záchytné drony během některých měsíců více než 70 % útočných dronů Šáhid. Tím se podařilo ušetřit drahé rakety Patriot pro obranu proti balistickým střelám nebo střelám s plochou dráhou letu. Ukrajinská PVO tak získala nový nástroj, který výrazně mění poměr nákladů mezi útočníkem a obráncem.

Rozvoj těchto technologií probíhá v mimořádně dynamickém prostředí ukrajinského obranného průmyslu. Kyjev v roce 2023 vytvořil inovační platformu Brave1, která propojuje armádu, technologické start-upy a výrobní podniky. Brave1 poskytuje financování, testovací infrastrukturu a rychlé zavádění nových systémů do operačního nasazení. V současnosti existuje více než dvacet ukrajinských společností, které vyrábějí různé typy interceptorů. Každý z nich se zaměřuje na odlišnou kombinaci rychlosti, doletu, senzorů a způsobu ničení cíle.

Jedním z nejznámějších systémů je kvadrokoptérový Sting společnosti Wild Hornets. Dosahuje rychlosti přibližně 300 km/h, operuje na vzdálenost kolem 25 km a využívá termální kameru s naváděním podporovaným algoritmy umělé inteligence, zatímco finální fázi zachycení řídí operátor. Podle výrobce tyto stroje od poloviny roku 2025 sestřelily téměř 4000 nepřátelských dronů. Na opačném konci cenového spektra stojí low-cost interceptor P1-SUN společnosti SkyFall s modulární konstrukcí a komponenty vyráběnými pomocí 3D tisku. Základní verze stojí zhruba tisíc dolarů a díky řízení prostřednictvím optického vlákna je výrazně méně zranitelná vůči rušení. Během prvních měsíců nasazení se podle výrobce podařilo zničit více než 1500 dronů Šáhid a přibližně tisíc dalších bezpilotních prostředků, přičemž novější verze dosahují rychlosti blížící se 450 km/h.

Další významnou platformou je Octopus společnosti Ukrspecsystems, který dokáže operovat ve výšce až 4500 m a využívá autonomní vyhledávání cíle kombinující radarová data a optické senzory. Technologie vznikla jako reakce na časté rušení navigačních a komunikačních signálů a umožňuje pokračovat v misi i v prostředí intenzivního elektronického boje. Specifickou kategorii pak tvoří interceptory s pevným křídlem, například Merops, které mají větší dolet a mohou pronásledovat cíle na vzdálenost desítek kilometrů, často s radarovým navedením ze země. Podobný přístup rozvíjí také společný projekt Aero Center a Dwarf Engineering, jenž propojuje záchytné drony, výzbroj a softwarovou platformu pro integraci do širšího systému protivzdušné obrany.

Ukrajinské zkušenosti zároveň ukazují význam senzorů a datového propojení. Úspěšné zachycení útočného dronu vyžaduje přesnou informaci o jeho poloze. V praxi se využívá kombinace radarů, akustických senzorů, pozorovacích stanovišť a dat z průzkumných dronů. Tyto informace se spojují v digitálním systému řízení bojiště, který operátorům poskytuje přesné souřadnice cíle. Interceptor následně startuje z nejbližšího stanoviště a snaží se dostat do pozice pro konečné zachycení.

Dle veřejně prezentovaných čísel Ukrajina vyrobila během roku 2025 přibližně 100 000 záchytných dronů, což dokládá výrazný růst její výrobní kapacity. Některé podniky dnes svedou produkovat desítky tisíc kusů měsíčně. V určitých obdobích dostávaly jednotky ukrajinské armády více než 1500 interceptorů denně.

Teď se přenesme ke státům Blízkého východu. Írán během posledních let vybudoval rozsáhlý arzenál útočných dronů, odhady hovoří o desítkách tisíc strojů. Tyto prostředky mohou startovat z improvizovaných stanovišť a často létají v nízké výšce nad mořem nebo nad terénem. Přesně tuto taktiku používá Rusko při útocích na přístavy u Oděsy, kde drony přilétají nízko nad hladinou Černého moře a vyhýbají se tak detekčním schopnostem radarů. Podobná taktika se objevila také v Perském zálivu.

Ukrajinské společnosti proto začínají jednat o exportu svých technologií a know-how, jak čelit takovým útokům. Diskuse probíhají nejen se Spojenými státy, nýbrž také s některými státy Perského zálivu. Pro Kyjev má taková spolupráce dvojí význam. Na jedné straně přináší ekonomické zdroje a politickou podporu. Současně může nepřímo pomoci vlastní obraně Ukrajiny, protože širší využití interceptorů u spojenců může uvolnit zásoby raket Patriot pro obranu proti ruským balistickým střelám.

Součástí exportního modelu může být i schopnost vzdáleného řízení. Jedna z ukrajinských firem uvedla, že vyvinula technologii umožňující pilotovat drony na dálku, což by v budoucnu umožnilo řídit jejich operace nad Perským zálivem z obrazovky operátora na Ukrajině. Tento koncept naznačuje nový typ bezpečnostní spolupráce, kdy operátoři v jedné zemi chrání infrastrukturu v jiné části světa prostřednictvím bezpilotních systémů a moderních technologií.

Ukrajinská zkušenost přináší důležité poučení také pro evropské armády. Většina států NATO dlouhodobě investovala především do tradičních systémů protivzdušné obrany. Masové nasazení levných dronů ukazuje, že takový přístup již nestačí. Budoucí ochrana vzdušného prostoru vyžaduje kombinaci raket, kanónů, elektronického boje a velkého počtu levných interceptorů.

Pro Armádu České republiky to znamená, že debata o PVO už nemůže zůstat jen u nákupu raketových systémů. První spočívá ve vytvoření silného propojení mezi armádou, technologickými firmami a akademickým sektorem. Ukrajina dokázala během několika let vybudovat dynamický ekosystém vývoje bezpilotních systémů. Druhou inspiraci představuje koncept vícevrstvé obrany proti dronům, který kombinuje různé prostředky podle typu hrozby. Třetí lekce souvisí s rychlostí inovací. Ukrajinské firmy upravují konstrukci dronů v cyklech trvajících jen několik týdnů, což připomíná spíše technologický sektor než tradiční zbrojní průmysl.

Ukrajinský průlom v oblasti záchytných dronů tak nepředstavuje pouze lokální inovaci vzniklou v podmínkách války. Jde o technologickou změnu, která postupně ovlivňuje globální rovnováhu mezi útočnými a obrannými prostředky. Levné drony umožnily útočníkům zahlcovat tradiční protivzdušnou obranu. Ukrajina nyní ukazuje cestu, jak tuto asymetrii znovu vyrovnat a vytvořit systém obrany schopný reagovat na masové útoky levnými prostředky.

Zdroj: Defense News, Reuters, Financial Times