Na včerejší 13. schůzi výboru pro obranu Poslanecké sněmovny projednávali jeho členové zejména otázky spojené s financováním obrany v následujících letech. Zástupci resortu obrany v čele s ministrem Jaromírem Zůnou před přítomnými poslanci obhajovali podobu návrhu rozpočtu resortu na rok 2027. Ačkoliv dle návrhu má ČR příští rok dosáhnout na 2% hranici obranných výdajů, opoziční poslanci vyjádřili znepokojení nad finančním výhledem na další roky. Podle náčelníka Generálního štábu AČR genpor. Miroslava Hlaváče představená trajektorie růstu výdajů povede ke zpomalení výstavby schopností armády.

Vládní návrh rozpočtu Národního bezpečnostního úřadu 

Prvním bodem programu byl vládní návrh rozpočtu Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) pro rok 2027. Dle ředitele NBÚ Jana Čuřína návrh počítá s výdaji v objemu 489 milionů korun, což je o 35 milionů více než v roce 2026. Meziročně se tak jedná o 8% nárůst. Tato částka dle ředitele umožňuje další rozvoj a provoz úřadu, ve střednědobém výhledu (tj. roky 2028 a 2029) bude však dle Čuřína potřeba získat více peněz, a to zejména na platy zaměstnanců NBÚ.

Ve střednědobém výhledu totiž návrh rozpočtu NBÚ počítá s plánovanými příjmy v hodnotě 850 milionů korun, přičemž plánované výdaje na roky 2028 a 2029 představují 459, respektive 429 milionů korun, což je v obou případech méně než plánované výdaje na příští rok. 

To je ale problematické, podotkl Čuřín s poukázáním na předpokládaný nárůst počtu vojáků z povolání. Projekce Ministerstva obrany totiž ve střednědobém horizontu počítá s náborem až 3 500 profesionálních vojáků. To klade zvýšené nároky na zaměstnance NBÚ, kteří zabezpečují prověrky. Dle Čuřína tak tato situace bude nevyhnutelně vyžadovat personální posílení úřadu a stejně tak i zvýšení výdajů na platy jeho zaměstnanců. 

Poslankyně Jana Černochová v reakci na to navrhla doplnit usnesení výboru o projednávaném bodu o doporučení, aby s rostoucím počtem vojáků z povolání v budoucnu docházelo k úměrnému personálnímu posílení NBÚ. „Pokud chceme mít nárůst vojáků o 3 500, nemůže prověrky na NBÚ dělat 80 lidí,“ shrnula poslankyně za ODS. 

Zahrnutí tohoto doporučení do usnesení výboru však zablokovali poslanci ANO. Členové výboru se tak shodli na původním znění usnesení, které doporučuje Poslanecké sněmovně schválit navrhovaný rozpočet NBÚ.

Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech vojsk jiných států přes území ČR

Výbor dále vzal na vědomí rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech vojsk členských států Severoatlantické aliance a zemí zapojených do programu NATO Partnerství pro mír přes území ČR v roce 2027. Jak vysvětlil přítomný ministr obrany Jaromír Zůna, vláda vyslovuje celoroční souhlas, jelikož udělování jednotlivých souhlasů je vysoce nepraktické a neefektivní. 

Náčelník Generálního štábu AČR genpor. Miroslav Hlaváč v tomto ohledu zdůraznil, že – vzhledem k její geografické poloze a logistickému významu – jedním ze základních úkolů ČR v rámci NATO je právě umožnění a usnadnění přesunu aliančních sil, čímž podtrhl praktický význam vládního rozhodnutí. 

Informace o účasti ČR na vojenských cvičeních v zahraničí

V rámci dalšího programu zasedání ministr obrany přednesl členům výboru informaci o vojenských cvičeních, kterých se v letošním roce zúčastnila AČR. Od ledna do června se ozbrojené síly zapojily do 42 cvičení mimo území ČR a 21 bylo realizováno v tuzemsku za účasti vojsk zahraničních partnerů. Dle Zůny nejvýznamnější zapojení AČR proběhlo v rámci cvičení Strong Lineage 2026, které bylo pod velením španělského sboru rychlé reakce realizováno na Slovensku. Do cvičení se zapojilo 4. brigádní úkolové uskupení v počtu 326 příslušníků AČR. Celková částka potřebná k provedení těchto cvičení činila 76,1 milionu korun.

AČR se má ve zbytku roku kromě již dříve naplánovaných „drilů“ nově zúčastnit také dalších 5 cvičení v zahraničí, přičemž 1 další mezinárodní cvičení má být realizováno na území ČR. Zpravodaj daného bodu Drahomír Blažej zdůraznil právě význam cvičení Mighty Mule 2026, které proběhne v Česku. Cílem cvičení je zvýšit schopnost českých a belgických dělostřeleckých návodčích spolupracovat a prohloubit využití bezpilotních systémů při navádění palby.

Vládní návrh rozpočtu Ministerstva obrany

Klíčovým bodem včerejší schůze výboru bylo bezesporu projednání vládního návrhu státního rozpočtu, konkrétně kapitoly týkající se Ministerstva obrany. To dokládá i fakt, že přítomní poslanci projednáváním tohoto bodu strávili více než dvě hodiny.

Základní kontury navrhované rozpočtové kapitoly představil výboru ministr Zůna. Uvedl, že návrh počítá s výdaji dosahujícími 190,86 miliardy korun, což představuje 2 % HDP tuzemského hospodářství. Při započtení výdajů z ostatních resortů mají výdaje ČR v příštím roce dosáhnout 194,6 miliard (tj. 2,04 % HDP).

Předkládaný rozpočet se dle ministra obrany skládá z tří vzájemně propojených oblastí: investic do modernizace AČR (tj. programové financování; 81,8 mld. Kč – 42,9 % rozpočtu), personálního posílení AČR (tj. osobní mandatorní výdaje; 56,4 mld. Kč – 29,6 %) a zabezpečení každodenního provozu armády, údržby techniky, financování infrastruktury a výcviku vojáků (tj. ostatní běžné výdaje; 52,6 mld. Kč – 27,6 %). 

Zůna upozornil, že v meziročním srovnání má dle navrhovaného rozpočtu dojít k nárůstu výdajů na obranu o 36,1 miliardy korun (tj. o 23,3 %), jelikož konečné výdaje MO za rok 2025 dle jeho představitelů činily 156 miliard korun [MJ1.1](1,83 % HDP). Významná část tohoto navýšení přitom dle ministra obrany směřuje do modernizace AČR, což se projevuje v meziročním růstu objemu prostředků určených na investice – o 26,7 miliardy.

„Já bych ho [rozpočet MO – pozn. redakce] hodnotil jako maximum možného. Je to rozpočet, který je nejvyšší v historii České republiky – 191 miliard, z toho 145 miliard přímo pro Armádu České republiky. To jsou nevídaná čísla. Pokud jde o investice – tedy programové financování – je tam 81 miliard korun, to je opět historicky nejvíce. Je to tedy rozpočet, který je mimořádně proinvestiční,“ zhodnotil pro média svůj pohled na návrh rozpočtu ministr obrany.

Zůnovy závěry však rozporovali opoziční poslanci. Předseda obranného výboru Josef Flek v úvodu obecné rozpravy zdůraznil, že prezentovaný nárůst není tak výrazný, jak je deklarováno v navrhované rozpočtové kapitole, jelikož se jedná spíše o „vrácení“ prostředků, které vláda z rozpočtu MO v lednu vyškrtla. Vláda Andreje Babiše tehdy v rámci revize rozpočtu ponížila plánované obranné výdaje celkem o 21 miliard korun.

„Bylo by to možná na zatleskání, kdyby tento nárůst nebyl výsledkem škrtů v rozpočtu na rok 2026,“ přitakala předsedovi výboru Černochová. Podle bývalé ministryně obrany tak došlo k pozdržení modernizace armády a ztrátě takřka celého roku.

Jaromír Zůna následně zástupcům médií sdělil, že daný škrt vyplýval ze složitosti situace, které vláda čelila při sestavování letošního rozpočtu: „Bylo to vyhodnocení reality, ve které jsme byli a já jsem si opravdu hned v lednu nechal prověřit, jestli pro těch 21 miliard je připraven nějaký zásadní projekt vyzbrojování […]. Ty finanční prostředky byly [sice – pozn. redakce] zplánovány, ale byly zplánovány jakožto doplňky k běžícím projektům, anebo k zajištění a zkvalitnění dalších potřeb armády. My bychom je určitě utratili účelně, ale nebylo tam nic, co bychom mohli považovat za nějakou zásadní systémovou změnu.“

Diskuse se dále zaměřila zejména na financování obrany ve střednědobém horizontu. Jak totiž vyplynulo z podkladů ministerstva, které na výboru prezentoval vrchní ředitel Sekce ekonomické MO Richard Vítek, v letech 2028 a 2029 se mají výdaje na obranu pohybovat jen těsně nad hranicí 2 % HDP. S ohledem na záměr naplňovat alianční cíle ze summitu NATO v Haagu tato skutečnost napovídá skokový nárůst v obranných výdajích na počátku třetí dekády.

„Plánujete do roku 2029 dávat 2 % [na obranu – pozn. redakce] a pak do roku 2035 zrychleně navyšovat výdaje,“ popsala danou situaci Černochová, přičemž nařkla současnou vládu ze záměru „přehodit“ alianční závazky na další vládu. „Řídíte se heslem ‘po nás ať přijde potopa‘,“ uzavřela bývalá ministryně obrany. Poslanec Ivan Bartoš v podobném duchu upozornil, že s takovýmto finančním výhledem pouze poroste kumulovaný dluh ČR vůči NATO.

Ministr obrany ovšem argumentoval nepřipraveností velkých akvizičních projektů, které v současné době zkrátka nejsou připravené na to, aby je bylo možné v následujících třech letech profinancovat. „Nelze vyčlenit finanční prostředky na nějaké projekty, které nejsou připraveny. Tady musí být korelace: musí být korelace financování a musí být korelace připravených projektů ke spuštění.“ 

Tento přístup Zůna ilustroval i na příkladu systémů PVO: „Pokud vám vůbec někdo prodá v současné době systém PVO, tak dodací lhůty a ta realizace včetně implementace je 4 až 6 let. To znamená, že my jsme tu trajektorii nastavovali z hlediska té reality, kde plánujeme spuštění nějakých velkých zakázek […]. [I] kdybychom letos uzavřeli nějaký velký kontrakt nebo zakázku, tak ty dodací lhůty a podobně – i splátkový režim – je nastaven až v budoucnosti.“

Černochová ovšem slova ministra obrany rozporovala. V souvislosti se systémy PVO upozornila, že například pořízení systému SPYDER All-in-One řešila již vláda Petra Fialy, přičemž dle poslankyně není pravda, že by projekt – podobně jako mnohé další – nebyl připravený. Zůna reagoval, že vzhledem k pravidlům zadávání veřejných zakázek nemohl být tento projekt nyní realizován. Na systém dle něj chybí specifikace a není vypracována zadávací dokumentace. Do debaty se vložil také genpor. Hlaváč, který potvrdil, že projekt připravovala již minulá vláda. Vyskytly se ovšem problémy, které v současnosti brání jeho realizaci.

Výbor rozhodl, že problematika konkrétních akvizičních projektů ve vztahu k navrhovanému rozpočtu bude projednána separátně za přítomnosti ministra obrany na jednom z nadcházejících zasedání výboru. 

Klíčovou otázku položil místopředseda výboru Jiří Horák, který se ministra Zůny dotázal, zda prezentovaný finanční výhled do roku 2029 umožní naplňovat priority AČR, jako je výstavba systému PVO nebo dobudování těžké mechanizované brigády. Ministr však na otázku nedokázal přímo odpovědět. Naopak genpor. Hlaváč podotkl, že nevyhnutelně dojde ke zpomalení výstavby schopností AČR.

Výbor pro obranu se usnesl, že doporučuje Poslanecké sněmovně prezentovaný návrh rozpočtu MO schválit. Proti přijetí usnesení však hlasovali přítomní zástupci opozice.

Celé jednání o vládním návrhu rozpočtu pro redakci CZ DEFENCE následně shrnul předseda výboru Josef Flek: „My jsme se ptali na hodně věcí. Ten bod programu byl velice dlouhý. Tam je zásadní problém to – a proto jsme usnesení [jako opozice – pozn. redakce] nepodpořili, nepodpořil jsem ho ani já – ponížení oproti rozpočtu, který jsme navrhovali my. A to i vůči tomu, že KVAČR 2040 jasně zmiňuje, že pokud dojde ke snížení financí na obranu, tak výstavba té koncepce a schopností se zpozdí. V dnešní době jsou bezpečnostní rizika velká, a něco takového za mě nepřichází v úvahu. Proto jsme to nepodpořili. A to, že tam bylo navýšení o 35 miliard oproti roku 2026, pouze vrací [do rozpočtu – pozn. redakce] to, co jsme tam měli my a oni [tj. vláda – pozn. redakce] jenom ztratili rok času.“

Informace MO k akci „Karel“ a „Volby 2025“

Poslední bod programu byl projednáván „za zavřenými dveřmi“ bez přítomnosti novinářů a veřejnosti. Členové výboru totiž jednali o interních aktivitách Velitelství informačních a kybernetických sil AČR, které se staly předmětem politického sporu a vyšetřování ze strany Vojenské policie.

Situaci redakci CZ DEFENCE opět přiblížil předseda Flek: „Není možné k tomu říci mnoho. My jsme projednávali to, co nastalo – řekněme komunikaci mezi Náčelníkem generálního štábu a ministrem [obrany – pozn. redakce], stejně jako postupy, které budou následovat vůči kybernetickým silám, i nějaké vyjádření nejen poslanců, kteří do toho byli zainteresovaní, ale také samozřejmě ministra a nového NGŠ. Více k tomu nemohu dodat.“ Projednávání bodu bylo uzavřeno v obecné rozpravě. 

Za redakci CZ DEFENCE jsme členům výboru položili následující anketní otázku: Jak hodnotíte navrhovaný rozpočet Ministerstva obrany na rok 2027 ve výši 190,9 miliardy korun? Je podle vás dostatečný pro modernizaci Armády ČR a plnění spojeneckých závazků?

Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředseda výboru

Navýšení rozpočtu Ministerstva obrany na 190,9 miliardy korun vítám. Je důležité, že Česká republika v příštím roce splní závazek vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Samotný rozpočet na jeden rok ale není tím nejpodstatnějším. Mnohem důležitější je, s jakými prostředky může armáda počítat v dalších letech.

A právě zde mám zásadní výhrady. Podle střednědobého výhledu se totiž mají obranné výdaje i v následujících letech pohybovat v blízkosti 2 % HDP. A to považuji za nedostatečné. Přitom před naší armádou stojí velké výzvy v podobě posílení protivzdušné obrany, dokončení těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, nábor nových vojáků, zavádění moderních technologií a digitalizace. Ostatně i generál Hlaváč upozornil, že dvě procenta HDP na obranu jsou pouze minimum a vzhledem k dlouhodobému podfinancování bude armáda potřebovat více.

Velmi důležitá jsou také jeho slova o tom, že je důležitá stabilita a předvídatelnost obranného rozpočtu. Armáda potřebuje vědět, s jakými prostředky může počítat v horizontu několika let. Jen tak je možné plánovat smysluplně a dlouhodobě. A s tím naprosto souhlasím. Modernizace armády je záležitostí mnoha let a vyžaduje dlouhodobé plánování. Česká republika se navíc v rámci NATO zavázala postupně zvýšit výdaje na samotnou obranu na 3,5 % HDP do roku 2035. Pokud se ještě v roce 2029 budeme pohybovat kolem 2 %, bude muset v následujících šesti letech přijít velmi výrazné navýšení. Mám vážné pochybnosti, zda je takový postup realistický a zda odpovídá skutečným potřebám naší armády.

Proto vítám navýšení prostředků na rok 2027, ale střednědobý výhled za dostatečný nepovažuji. Od vlády očekávám jasný a věrohodný plán postupného navyšování obranných výdajů, který bude odpovídat potřebám Armády ČR.

Matěj Hlavatý (STAN), člen výboru

Rozpočet 190,9 miliardy je nominálně nejvyšší v historii a je dobře, že vláda snad poprvé splní alespoň dvě procenta HDP. Skoro polovina navýšení ale jen vrací peníze, které tatáž vláda armádě letos vzala, 16,4 miliardy se z roku 2026 pouze přesunulo do roku 2027. A dvě procenta jsou cíl z roku 2014. V Haagu se spojenci včetně Česka zavázali ke 3,5 %, Polsko a pobaltské státy jsou nad touto hranicí už dnes a evropští spojenci dávají v průměru přes 2,5 % HDP. Česko s 2,04 % patří k nejnižším a vláda otevřeně říká, že cestou k 3,5 % nepůjde.

Ještě víc mě znepokojuje, na co peníze jdou. Válka na Ukrajině ukazuje, že dnešní bojiště ovládají drony a ochrana proti nim. Velká Británie do nich v příštích čtyřech letech dá přes 5 miliard liber, Polsko buduje dronová vojska a NATO i EU spouštějí miliardové programy protidronové obrany. V rozpočtu ministerstva obrany přitom drony ani protidronová obrana nemají samostatnou položku a výzkum a vývoj dostane 466 milionů, tedy čtvrt procenta rozpočtu, zhruba polovinu toho, co v roce 2025. Tanky, bojová vozidla pěchoty i stíhačky armáda potřebuje. Bez dronů, protidronové obrany a vlastního výzkumu ale budujeme armádu pro včerejší válku.

Ivan Bartoš (Piráti), člen výboru

Není postačující. Já jsem na to upozorňoval již během jednání výboru. Díváme se i na ty výhledy – vláda si teď odsunula plnění závazku (3 %) až za rok 2030, respektive na rok 2031. Tak, jak teď máme úroveň plnění závazků Aliance (Capability Targets 2025), jsme lehkým propočtem identifikovali, že s tímto návrhem rozpočtu bude chybět 20 miliard v roce 2028 a 45 miliard korun následující rok. Já jsem dokonce i na výboru zhmotnil své obavy, že kdyby neexistoval 2% závazek, tak pravděpodobně by pod tlakem SPD byl rozpočet ještě nižší. Nechci říkat ‘děkuji‘ za to, co je, my jsme s Piráty připraveni kdykoliv podpořit návrh navýšení rozpočtu ve věci smysluplných projektů PVO, cyber security, bezpečnosti dodavatelských řetězců a dalších.