Stíhací pilot major Aleš Svoboda se připravuje na historickou misi, která by mohla v roce 2027 opět vynést českého zástupce na oběžnou dráhu Země. Pokud se vše podaří, Svoboda naváže téměř po padesáti letech na legendární let Vladimíra Remka. Člen rezervního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda se tak stává symbolem návratu České republiky do světa pilotovaných kosmických letů. Jeho úkolem bude nejen reprezentovat Českou republiku, ale také provádět náročné vědecké experimenty na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Video: Rozhovor se stíhacím pilotem mjr. Alešem Svobodou / CZ DEFENCE

„Je to obrovská příležitost pro Českou republiku. Skoro po padesáti letech se můžeme znovu zapojit do toho, co bývá páteří kosmických programů vyspělých zemí v Evropě. Vidíme to u našich partnerů ve Visegrádské čtyřce – všichni kromě Slovenska mají velký zájem účastnit se pilotovaných kosmických letů,“ říká stíhací pilot a astronaut mjr. Aleš Svoboda. Jeho cesta do vesmíru začala díky členství České republiky v ESA (Evropská kosmická agentura) na přelomu let 2008 a 2009. Výběr astronautů agentura spustila před čtyřmi lety a jednalo se o vůbec první výběr, do kterého se Češi mohli přihlásit. „Pro mě to byla dlouhodobá ambice spojená s mým leteckým zázemím. Takže rozhodnutí přihlásit se bylo poměrně jasné,“ svěřil se major Svoboda.

ESA zvolila nový flexibilní model, podle něhož část astronautů zůstává u svých zaměstnavatelů a do kosmické agentury přechází až v případě mise. Svoboda tak i nadále působí u Velitelství Vzdušných sil AČR, kde se podílí na projektu F-35 a zároveň stále létá s gripeny, byť méně než dříve. Příprava na misi je rozdělena do několika fází. Základní výcvik astronautů probíhá v německém Kolíně nad Rýnem a mjr. Svoboda už absolvoval dvě dvouměsíční části. Třetí blok ho čeká příští rok na jaře. Pokud bude potvrzena česká národní mise, přijde na řadu tzv. „mission-specific training“, tedy výcvik zaměřený přímo na let. Ten se rozjede zhruba šest až sedm měsíců před startem, a to v momentě, kdy bude známá kompletní posádka.

„Příprava je velmi komplexní – od seznámení se s kosmickou lodí Crew Dragon, přes systémy ISS, až po samotné experimenty. Například jen z České republiky bylo vybráno čtrnáct vědeckých a technologických projektů, které mají být na ISS provedeny,“ říká major Svoboda a doplňuje: „Jsou mezi nimi například výzkumy z oblasti nanomateriálů, radiační fyziky nebo projekty na základě spolupráce s Masarykovým onkologickým ústavem.“ Role astronauta je v tomto případě nejen technologická, ale i silně lidská. „Jsme takoví koncoví pracovníci. Operujeme s experimenty, jsme laboranti. Musíme být schopní efektivně komunikovat s týmy na Zemi, když něco nejde podle plánu. Ta lidská flexibilita je právě to, co dává pilotovaným misím přidanou hodnotu oproti automatickým sondám,“ zdůrazňuje český stíhací pilot a astronaut. 

Major Aleš Svoboda bude ve vesmíru plnit hned několik klíčových úkolů, které lze rozdělit do tří hlavních oblastí. První z nich je provádění vědeckých a technologických experimentů. Hlavním posláním české mise na ISS bude realizace 14 vybraných českých výzkumných a technologických projektů, které prošly technickým hodnocením Evropské kosmické agentury. Jedná se o experimenty z oblastí jako například nanomateriály a nanotechnologie, radiační fyzika, biomedicína a onkologie, aplikovaná robotika a automatizace a výzkum účinků mikrogravitace. I když astronaut nemusí rozumět detailní teorii každého experimentu, musí je umět bezchybně provést, umět reagovat na mimořádné situace a efektivně komunikovat s pozemním týmem.

Další oblastí v rámci mise bude obsluha systémů Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Každý astronaut musí na ISS zvládnout určitou úroveň znalostí všech palubních systémů a technologií v rámci zajištění provozu stanice – např. ventilace, elektrické systémy, vodní a tepelné hospodářství, nouzové postupy, komunikace s řídicími středisky v Evropě (Kolín), v USA (Houston), v Rusku (Moskva). Důležitá je také spolupráce posádky složené z vícečlenného mezinárodního týmu, sdílení odpovědností podle specializace či základní zdravotní a technická bezpečnost.

Svobodova mise má také třetí neméně významnou oblast, a to symbolickou a vzdělávací roli. Mise bude mít silný edukační a popularizační rozměr. Už nyní ESA a české instituce připravují programy pro školy a studenty. Vzdělávací projekty umožní žákům a studentům podílet se na experimentech, které bude major Svoboda provádět na ISS. Astronaut bude z mise pro veřejnost i školy průběžně pořizovat záznamy ve formě videí a vstupů.

Zkušenosti z taktického letectva jsou podle Svobody obrovskou výhodou. „Je tam spousta paralel, ať už v nárocích na psychiku, rozhodování ve stresu, práci v týmu nebo v mezinárodním prostředí. V našem výcviku nás bylo pět a tři z nás byli piloti. Schopnosti z kokpitu stíhačky jsou v kosmickém programu vysoce ceněné,“ vyzdvihuje mjr. Aleš Svoboda.

Jedním z cílů mise je rovněž inspirovat mladou generaci. „Věřím, že to bude impuls nejen pro český průmysl, ale i pro studenty, učitele a školy. Už dnes jsou do programu zapojeny vzdělávací projekty. Děti se třeba budou moci podílet na experimentech, které proběhnou přímo na ISS,“ dodává Svoboda. 

A co si major Svoboda vezme s sebou do vesmíru jako osobní symbol? Odpověď nezapře jeho sportovního ducha: „Bavili jsme se o tom, že by bylo fajn vzít něco jednoduchého, co lidi okamžitě pochopí a spojí si to s Českem. Mám blízko ke sportu a Česko je hokejová země – třeba puk s logem mise by mohl být skvělý symbol.“

V případě, že vše půjde podle plánu, by se mise měla uskutečnit v roce 2027. Start by měl proběhnout z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. V současnosti probíhá výběr dodavatele mise prostřednictvím tendru NASA. Celý program však bude řídit Evropská kosmická agentura.

Pokud vás zajímá, jak se major Aleš Svoboda připravuje na svůj let do vesmíru, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.