Když v roce 2014 Ruská federace anektovala Krym, měla česká profesionální armáda pouhých 21 tisíc vojáků. Byl to výsledek dlouhé éry rozpočtových škrtů, ale také politického přesvědčení nulté dekády 21. století, že velký konvenční konflikt v Evropě je vysoce nepravděpodobný. Anexe Krymu vedla k přehodnocení tohoto pohledu a také k uznání potřeby posílit ozbrojené síly po materiální, ale i personální stránce. V současnosti je cílem zvýšit do roku 2030 počet profesionálních vojáků na 30 tisíc a příslušníků aktivních záloh na 10 tisíc osob.

Podle letošních i loňských dat se zdá, že v případě vojáků z povolání nebude problém tento cíl naplnit. K začátku roku 2025 měla armáda více než 28 tisíc vojáků a čekal ji mimořádně úspěšný rok, kdy do armády vstoupilo 2396 lidí. Tím se podařilo překonat rekrutační cíl stanovený na 2100 osob a získat nejvíc nováčků od roku 2004, kdy byla pozastavena povinná vojenská služba. Tento rok by měl být podle všeho ještě lepší – kvóta 2250 nováčků za rok je již nyní naplněna z 86 procent. Ministr obrany Jaromír Zůna avizoval, že po naplnění kvóty bude nábor pokračovat.

Více peněz, méně překážek

Pozitivní vývoj je spojován především se zlepšením finančních podmínek vojáků. Nejnižší plat v současnosti činí 40 tisíc korun v čistém a v posledních dvou letech se tarify pro vojáky v hodnostech od svobodníka po štábního praporčíka zvýšily o 15 procent. Speciálně pro nováčky může být motivační i náborový příspěvek, který může dosáhnout až výše 450 tisíc korun. Armádě, která je vnímána jako stabilní zaměstnavatel, pomáhá také rostoucí nezaměstnanost a propouštění v průmyslu.

AČR se rovněž snaží odstranit některé bariéry, které činily nábor zdlouhavým a znemožňovaly přijetí některých uchazečů. Kromě technických změn, jako je důraz na digitalizaci náborového procesu, to znamená také snížení požadavků na fyzickou zdatnost a zdravotní stav. Tato rozhodnutí jsou kromě nezbytnosti zvyšovat počty profesionálních vojáků zdůvodňována také obecným poklesem kondice populace, na který musí armáda reagovat. Některé fyzické nedostatky navíc na mnoha pozicích nepředstavují překážku.

Růst armády brzdí odchody

Navzdory optimistickým číslům zůstává otázkou, zda budou tyto výsledky armádě stačit. Důležitým faktorem není jen to, kolik vojáků do armády nastoupí, ale i počet těch, kteří se rozhodnou odejít. V posledních letech byly odchody podobně rekordní jako nábory; jen v minulém roce odešlo do civilu 1325 lidí. Čistý přírůstek tak činil 1071 osob; v roce 2024 to bylo pouze o něco víc než 300.

Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky však ani více než tisíc nových vojáků ročně nestačí; potřebný počet pro plnění strategických cílů Severoatlantické aliance stanovil až na 37 500 příslušníků. Za optimální by považoval zvětšení armády alespoň o 1200 vojáků ročně, což se nezdařilo ani loni. Navíc často odchází vojáci s nižšími důstojnickými hodnostmi, kteří jsou klíčoví pro udržení funkčnosti jednotek i předávání zkušeností nováčkům. Navzdory zlepšování platových podmínek a benefitů se armádě zatím nedaří odchody, především po dosažení nároku na výsluhy, výrazně omezit.

Neuspokojivý je také stav u aktivních záloh, které by měly představovat důležitou složku obrany České republiky a v případě ohrožení se připojit k profesionální armádě. Aktivních záložníků není v současnosti ani 5 tisíc a jejich počet stagnuje. Důvodem může být problematické kombinování povinností vůči armádě (např. účast na vojenských cvičeních) se zaměstnáním, ale i prostý nezájem veřejnosti o fyzicky i časově náročnou aktivitu bez výraznějšího finančního ohodnocení.

Dobré výsledky rekrutérů by tak pro armádu neměly být důvodem k uspokojení, ale spíše odrazovým můstkem pro další řešení dlouhodobé personální krize.

Zdroj: KVAČR 2025, Ministerstvo obrany ČR, Seznam.cz, Aktuálně.cz, Novinky.cz