Nová samohybná kanónová houfnice DITA

 16. 08. 2021      kategorie: Vojenská technika
Přidat na Seznam.cz

Nedávné představení nové české samohybné houfnice DITA je jedním z největších překvapení českého zbrojního průmyslu posledních let. Jde o další výraz toho, jak český zbrojní průmysl opět obnovuje a dál umocňuje své schopnosti. Zároveň však dělostřelecký systém vyvolává i celou řadu otázek, a to spíše hlubšího, koncepčního rázu.

kanonová houfnice DITA 155 mm (2)Foto: Kolová kanónová houfnice DITA 155 mm | EXCALIBUR ARMY / CC BY-NC-ND

Po stránce ryze technické je houfnice DITA bezesporu velice zajímavá. Snad nejzajímavější je na ní to, že plně navazuje na konstrukční linii českých, resp. československých samohybných houfnic, započatou již v sedmdesátých letech minulého století legendárním typem vz. 77 DANA. Zde lze připomenout, že vývoj českých, resp. československých samohybných houfnic byl poměrně složitý. ShKH vz. 77 DANA ráže 152 mm byla bezesporu velice kvalitní, do jisté míry průlomovou konstrukcí, a byla proto produkována v rozsáhlých sériích jak pro domácí armádu, tak i na export. Již v polovině osmdesátých let se však ukázalo, že výkony houfnic DANA jsou pro moderní boj již nepostačující. Nevyhovoval především relativně nízký dostřel, činící pouze 20,5 km. Proto tehdejší československý zbrojní průmysl navrhl výrazně zmodernizovaný systém ONDAVA, které zachovávalo technické pojetí samohybných houfnic DANA (a ráži 152 mm), ale používalo prodlouženou hlaveň zajišťující vyšší dostřel. ONDAVA nakonec zůstala jen v podobě prototypu.

Do dalšího vývoje samohybných houfnic DANA výrazně zasáhly změny po listopadu 89, konec studené války a s ním spojené radikální snižování početních stavů výzbroje. Možná ještě více do osudů těchto děl zasáhl rozpad někdejšího Československa, kdy příslušné výrobní kapacity zůstaly na Slovensku. Výrazně zapůsobila i ambice České republiky (a později Slovenské republiky) vstoupit do NATO, kvůli čemuž byla od nových samohybných děl požadována „západní“ ráže 155 mm. Na tyto jevy reagoval slovenský zbrojní průmysl představením samohybných děl ZUZANA a ZUZANA II, které vycházely ze samohybných děl DANA, ale disponovaly dělem ráže 155 mm s výrazně delší hlavní o délce 45, resp. 52 ráží. Tato děla však zaznamenala jen poměrně malý obchodní úspěch. Jakousi vedlejší kolejí tohoto slovenského vývoje se stala další slovenská samohybná děla EVA 6x6 a EVA 8x8. Tato samohybná děla ovšem z řady započaté samohybnými děly DANA výrazně vybočují, protože již nevyužívají specializovaný podvozek, ale jsou osazena na pouze částečně upravený podvozek nákladního automobilu Tatra. Samohybná děla EVA zatím nedosáhla obchodního úspěchu a nebyla ani zahájena jejich sériová výroba.

Bojová rychlost střelby při automatickém nabíjení jsou 4 výstřely z minitu
Foto: Samohybné kanónové houfnice DANA (na snímku) v naší armádě ještě budou nějaký čas sloužit | Ministerstvo obrany ČR

Lze jen kvitovat, že určité výrobní kapacity spojené s výrobou samohybných děla byly zachovány i na území České republiky. Společnost EXCALIBUR ARMY, patřící do holdingu CSG, již před časem představila svá samohybná děla DANA M1 CZ a DANA M2, které jsou moderním ekvivalentem původního konceptu DANA.

Nové samohybné dělo DITA je v mnohém jiné. Na první pohled DITA stále navazuje na samohybná děla DANA. Samohybné dělo DITA je osazeno na speciální kolový podvozek TATRA – tím se výrazně liší od většiny moderních děl kategorie TMG, která jsou sice také umístěna na kolový podvozek, v jejich případě jde ale jen o mírně upravený podvozek běžných nákladních automobilů. Dělo je uloženo do otočné, pancéřované věže. I to je prvek, který je mezi současnými kolovými samohybnými děly poměrně vzácný. Velkou předností je také automatické nabíjení, zásadně usnadňující práci obsluhy.

Důležité je, že samohybné dělo DITA používá dělo o ráži 155 mm, kompatibilní s municí NATO, s délkou hlavně 45 ráží. Díky tomu DITA dosahuje dostřelu až 39 km. Jde o velmi dobrý výkon, který plně odpovídá standardům NATO a blíží se některým samohybným dělům s dělem o délce 52 ráží.

Kromě výše uvedené ráže je důležitý také fakt, že se jedná o zcela nové dělo, na rozdíl od děl DANA M1 CZ / M2, či samohybných děl ZUZANA, která koncepčně zapadá do devadesátých let minulého století a tomu odpovídá i jejich pojetí. Oproti tomu pojetí samohybného děla DITA je modernější a zjevně byly použity i pokročilejší technologie. Samohybné dělo DITA tak představuje velice moderní konstrukci, plně srovnatelnou s dalšími obdobnými zahraničními konstrukcemi.

Zdálo by se, že toto samohybné dělo je přímo ideálním adeptem na zavedení do výzbroje AČR. Přesto je tato otázka složitější, nežli se může na první pohled zdát. Armáda České republiky již dlouhodobě usiluje o náhradu svých dosavadních samohybných děl vz. 77 DANA. Ta dnes nevyhovují svými výkony, ani svou ráží 152 mm, nekompatibilní s NATO. Nevýhodou samohybných děl vz. 77 DANA je také jejich výrazné opotřebování.

Samotný proces hledání nového samohybného děla pro AČR byl velice složitý a zdlouhavý, a de facto se táhne již od počátku 21. století. Do tohoto procesu zasahovaly i názory měnících se ministrů, kdy se objevovaly i takové názory, že samohybné dělostřelectvo jako takové by mělo být zcela zrušeno (podobně jako raketomety). Rozhodnutí o akvizici nových samohybných děl proto bylo neustále odkládáno – a to především z finančních důvodů. Zvažovány byly různé typy samohybných děl, skutečné výběrové řízení však nebylo nikdy vyhlášeno. Nakonec se Ministerstvo obrany loni rozhodlo přímo oslovit francouzskou firmu Nexter, výrobce samohybných děl Caesar, a 4. června 2020 tak resort obrany, resp. ministr obrany Metnar oznámil rozhodnutí o nákupu celkem 52 samohybných děl Caesar.

CAESAR - Nexter SystemsFoto: 155mm ShH CAESAR 8x8 | Nexter Systems / CC BY-NC-ND

Zde je nutno podotknout, že toto rozhodnutí ještě není skutečným uzavřením kontraktu. Přesto má takovéto oznámení mnohem větší hodnotu než jen pouhé projevení zájmu, a proto byl nákup samohybných děl Caesar od té doby vnímán jako do jisté míry definitivní rozhodnutí. Jako definitivní rozhodnutí to brali i samotní čeští dělostřelci, kteří tuto akvizici vnímali jako řešení svých letitých problémů. Stejně to vnímal také francouzský výrobce samohybných děl Caesar společnost Nexter. Po nedávném představení samohybného děla DITA se však v různých diskusích objevily otázky, zda je lepší koupit francouzské samohybné dělo Caesar, nebo zcela nový produkt domácího zbrojního průmyslu, samohybné dělo DITA.

Je třeba připomenout, že samohybná houfnice Caesar je v mnohém odlišná od samohybné houfnice DITA. Zásadním rozdílem je především fakt, že samohybné dělo Caesar není automaticky nabíjené. Caesar dále disponuje jen částečnou mechanizací obsluhy děla, která je někdy označována jako poloautomat či semiautomat. Toto řešení klade vyšší nároky na obsluhu. Z tohoto pohledu se může samohybné dělo Caesar jevit jako horší než samohybné dělo DITA. Zde je však nutno podotknout, že ono řešení, použité u samohybného děla Caesar, kdy je mechanizována jen část práce obsluhy děla, je ve světě čím dál populárnější. Oproti tomu samohybných děl s plně automatickým nabíjením je relativně málo. Samohybná děla vybavená automatickým nabíjením mají totiž i své nevýhody. Každá z obou výše uvedených variant nabíjení má své pro a proti, a proto nelze jednoznačně určit, které řešení je skutečně nejlepší a nejefektivnější.

Důležitý je i technický věk daného samohybného děla. Samohybné dělo DITA oslovuje především svou novostí. Na druhou stranu je nutné zmínit, že vývoj tohoto samohybného děla ještě nebyl plně dokončen, čekají jej ještě patřičné zkoušky a další vývojové kroky, které se mohou počítat na léta.

Oproti houfnici DITA představuje samohybné dělo Caesar již zavedenou konstrukci. To zároveň znamená, že je prověřena léty provozu, během kterých byla navíc děla Caesar úspěšně nasazena i v několika ostrých válečných konfliktech. Je také třeba brát v potaz, že houfnice Caesar 8x8, o kterou má AČR zájem, je oproti původnímu typu Caesar 6x6 pokročilou a vylepšenou variantou. Tato zdokonalená varianta je navíc již sériově vyráběna a dostala se do výzbroje dánské armády. Jde tedy o prověřenou a velice spolehlivou konstrukci.

Z hlediska AČR, resp. České republiky, je velkou výhodou samohybného děla Caesar také fakt, že toto samohybné dělo by mělo být osazeno na podvozky domácího původu, tedy na upravený podvozek automobilů Tatra z produkce Tatra Trucks. Kabiny pro tyto houfnice má vyrábět další kopřivnický podnik Tatra Defence Vehicle. Ostatně, právě tyto faktory byly mezi jinými důležité při samotném výběru samohybného děla Caesar, kdy ministerstvo vyžadovalo zapojení domácího průmyslu.

Asi nejvíce ve prospěch samohybného děla Caesar hovoří fakt, že již bylo naší armádou, resp. Ministerstvem obrany vybráno, a že toto rozhodnutí bylo již oficiálně zveřejněno. Jistě, nejedná se stále o skutečný kontrakt se všemi příslušnými právními kroky, avšak přesto je zřejmé, že případné zrušení tohoto rozhodnutí by přineslo celou řadu negativ. Takovýto krok by vrhal špatné světlo na Českou republiku, a to především mezi našimi spojenci. Lze předpokládat, že případné zrušení rozhodnutí o nákupu samohybných děl Caesar by zkomplikovalo vztahy se samotnou firmou Nexter, což by vzhledem k faktu, že firma Nexter výrazně spolupracuje s českým zbrojním průmyslem, zřejmě nebyl krok správným směrem. Stejně tak by to mohlo zhoršit i globální vztahy mezi Českou republikou a Francií. Francie je přitom naším významným spojencem jak v rámci NATO, tak i v EU.

U samohybné houfnice DITA lze již na základě stávajících informací konstatovat, že se jedná o velice povedený výrobek. Díky této nové houfnici získala Česká republika schopnost vyrábět svá vlastní samohybná děla 155 mm, což je schopnost poměrně unikátní. Důležité je i to, že samohybné dělo DITA má výrazný obchodní, exportní potenciál. Jistě, zřejmě se nedosáhne, jako v případě děl DANA, produkce stakusových sérií, přesto je potenciál tohoto nového samohybného děla značný. Každý případný kontrakt přitom představuje obrovský přínos – a to nejen pro samotného výrobce, ale i pro Českou republiku. Každý kontrakt totiž přináší zisky domácím firmám potřebné pro vývoj a výzkum nových technologií, aby se udržely na náročných trzích, ale také posiluje průmyslový potenciál České republiky a její samostatnost ve strategických oblastech.

Zdroj:  Ministerstvo obrany, Nexter

 Autor: David Khol