Obrana zřejmě dostane příští rok méně peněz, než očekávala. Co vše to může ovlivnit

 04. 06. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Ministerstvo obrany počítalo pro rok 2022 s obranným rozpočtem ve výši 95,2 miliardy korun, nicméně podle návrhu státního rozpočtu, navrženého ministerstvem financí, to má být jen 90,7 miliardy korun. Resort obrany sice chce o navýšení rozpočtu vyjednávat, avšak předpokládaný budoucí vývoj celkové finanční situace České republiky mu do karet příliš nehraje. Otázkou je, jaké může mít tento stav reálné dopady na armádní modernizační projekty.

modernizaceACR_TITFoto: Resort obrany sice chce o navýšení rozpočtu vyjednávat, avšak předpokládaný budoucí vývoj celkové finanční situace České republiky mu do karet příliš nehraje. Otázkou je, jaké může mít tento stav reálné dopady na armádní modernizační projekty. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

„Oproti výhledu, na který jsou vázané naše plány, je aktuální návrh ministerstva financí nižší o téměř 4,5 miliardy. Doufáme, že i přes složitou ekonomickou situaci bude ještě prostor pro jednání o navýšení,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Lze předpokládat, že vyjednávání budou intenzivní a resort si půjde tvrdě za svým, avšak přílišné úspěchy v postcovidové době, kdy je státní rozpočet na kritické úrovni, očekávat nelze. Státní deficit se dle ministryně financí Schillerové odhaduje nejméně na 300 miliard korun. Negativní výsledek vyjednávání by pak mohl ovlivnit řadu rozjetých armádních zakázek, které se již nyní díky dlouholetým průtahům výrazně prodražují.

Výše státního deficitu a s tím spojený budoucí obranný rozpočet by tak mohl ovlivnit i nejsledovanější tendr na nová BVP pro AČR. Nová bojová vozidla pěchoty chce sice obrana splácet v delším časovém horizontu, než bylo při první akvizici resp. marketingovém průzkumu v plánu, avšak ani tento fakt není příliš uklidňující. Důležitý termín bude 1. červenec, kdy se zástupci komise pro BVP, v čele s plukovníkem Ctiradem Gazdou, dozvědí výslednou cenu, kterou budou jednotliví výrobci požadovat. Výsledný požadavek pak přejde na vládu. Otázkou je, do jaké míry je původní odhad na pořízení nových BVP, ve výši necelých 52 miliard, dnes reálný. Pro inspiraci se stačí podívat na vývoj cen materiálu a práce za poslední léta. Například cena oceli na evropském trhu v posledním roce vzrostla o sto procent, což jde částečně na konto omezení dodávek z Číny a jiných východoasijských zemí v důsledku pandemie koronaviru. Další případný odklad pořízení nových BVP pro 7. mechanizovanou brigádu by v podstatě znamenal ztrátu jejích schopností vést boj, neboť současná bojová vozidla pěchoty BVP-2 sloužící v AČR jsou dnes již zastaralá a v podstatě za hranicí své životnosti.

Přestože tedy střednědobý výhled počítal s obranným rozpočtem pro příští rok ve výši 95,2 miliardy korun a pro další rok 101,7 miliardy korun, realita může být úplně jiná, což může ovlivnit nejen výše zmíněný tendr na nová BVP, ale i další modernizační procesy a akvizice. O našem závazku zvýšit obranný rozpočet na úroveň 2 % HDP si v současné době opravdu můžeme nechat jenom zdát. Podle armádních náborářů se také předpokládá, že se armáda příští rok rozšíří až o 550 nových vojáků, což znamená další mzdové náklady v řádu stovek milionů korun, nemluvě o potřebě výbavy, výzbroje a výstroje.

V důsledku výše uvedených událostí do jisté míry visí otazník také nad úpěšným dokončením akvizice protiletadlových raketových systémů SHORAD či pořízením více než padesáti nových samohybných houfnic Caesar. U obou těchto akvizic je totiž jejich současná cena výrazně vyšší oproti původnímu předpokladu. „Jasně od začátku zdůrazňujeme, jaká je předpokládaná hodnota zakázek vycházející z našich průzkumů trhu. Dodavatelé to velmi dobře vědí a nikdy tuto skutečnost nezpochybnili. Ve svých prvotních nabídkách nacenili i některé položky a služby, které jsme nepožadovali,“ k tomu nedávno uvedl mluvčí obrany Pejšek. Na naši otázku, zdali bude Ministerstvo obrany i přes navýšení cen obou projektů dále usilovat o jejich úspěšné dokončení nám přišla ze Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany jasná odpověď: „Ano, samozřejmě, vyjednávání budou pokračovat. Věříme v úspěšné dokončení, protože čeští vojáci k zajištění obranyschopnosti naší země nová děla i protiletadlové raketové systémy potřebují.“ I zde je třeba zmínit fakt, že celý proces obou akvizic se značně protahuje, což má samozřejmě vliv na výslednou cenu zakázek. 

Pokud se do budoucna systém některých akvizic v resortu MO nezrychlí, obranu budou i nadále čekat nemilá překvapení v podobě výrazně vyšších než původně očekávaných cen. Případný odklad současných i budoucích nákupů také prohloubí vnitřní dluh armády, který je odhadován na 300-400 mld. korun.

 Autor: Martin Šiška