Státní hmotné rezervy bývaly dlouhé roky vnímány především jako nenápadná součást státní správy. Instituce, o které se příliš nemluvilo a jejíž význam si veřejnost uvědomovala většinou až ve chvílích krizí. Pandemie COVID-19, energetické otřesy, válka na Ukrajině nebo opakované přírodní katastrofy ale ukázaly, že schopnost státu zvládat mimořádné situace nestojí pouze na armádě nebo záchranných složkách. Stejně důležitá je připravenost zajistit pohonné hmoty, potraviny, techniku, zdravotnický materiál nebo logistickou podporu. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v dalším díle podcastu CZ DEFENCE popisuje, jak se mění role instituce, která dnes stále výrazněji vstupuje i do oblasti obranyschopnosti České republiky.

Video: Rozhovor s předsedou SSHR Pavlem Švagrem / CZ DEFENCE

Když Pavel Švagr mluví o proměně státních hmotných rezerv, nezačíná statistikami ani rozpočty. Začíná změnou bezpečnostního prostředí. Podle něj žije Česká republika v období, kdy počet rizik roste a jejich charakter se mění rychleji než kdykoliv v minulosti. „Svět se mění. Žijeme v době, která je více nebezpečná než před třemi lety,“ říká Švagr otevřeně. Vedle tradičních bezpečnostních hrozeb upozorňuje také na civilní krizové situace, od povodní až po sucho nebo výpadky dodavatelských řetězců. Právě to podle něj mění i úlohu Správy státních hmotných rezerv. Přestože jde historicky o velmi konzervativní systém založený na požadavcích jednotlivých ministerstev a jejich krizových plánů, změna je už patrná. „Daleko větší důraz máme na spolupráci s armádou. Daleko větší důraz máme na položky, které by mohly sloužit armádě především v rámci Host Nation Support,“ vysvětluje Švagr. Jinými slovy, stát musí být připraven nejen zabezpečit vlastní obyvatelstvo, ale také zajistit logistické zázemí pro spojenecké jednotky působící na českém území. 

Změny ale nejsou vidět jen v obranné oblasti. Správa státních hmotných rezerv reaguje i na zkušenosti z posledních let. Povodně vedly k většímu důrazu na krizovou připravenost v této oblasti, situace kolem slintavky a kulhavky zase přinesla potřebu modernizace dekontaminačních prostředků nebo posílení kapacit pro krizové zásahy v zemědělství. Podle Pavla Švagra je přitom charakteristické, že stát často reaguje až pod tlakem událostí. „Je pravda, že pod tlakem se mění státní hmotné rezervy lépe,“ poznamenává předseda SSHR. Přiznává tím nepříjemnou realitu: politická vůle investovat do rezerv bývá nejsilnější až ve chvíli, kdy se objeví konkrétní hrozba. Důsledkem je rostoucí rozpočet. Ten je podle něj letos přibližně o 29 procent vyšší než v předchozím roce. Nejde ale o náhodu. „Je to dáno přesně tím, že resorty mají na nás větší požadavky a armáda se výrazně zapojila,“ vysvětluje. Vyšší investice mají přispět k tomu, aby stát dokázal reagovat rychleji a efektivněji. Zároveň upozorňuje na paradox: instituce, které řeší permanentní krizové situace, mají často omezený prostor pro strategické plánování. „My jsme krizoví manažeři se vším všudy. Bohužel nejsme schopni se zastavit a udělat nějaké strategické kroky,“ přiznává. 

Jednou z oblastí, kde jsou změny nejlépe viditelné, je ropa a ropné produkty. Ještě před několika lety by málokdo očekával, že Česká republika bude muset v krátkém čase řešit zásadní omezení závislosti na ruských dodávkách. „Máme z těch našich zásob ruské ropy skoro 60 procent obměněné na neruskou ropu,“ říká Švagr. Důvodem byla potřeba rychle reagovat na změny kolem ropovodu Družba. Dnes už stát drží zásoby pro obě české rafinerie. Podle Švagra to představuje významné posílení flexibility a bezpečnosti. Ropné rezervy navíc nejsou využívány jen při krizích. SSHR v posledních letech opakovaně půjčovala zásoby kvůli technickým problémům nebo plánovaným odstávkám. „Kdybychom tu ropu nepůjčili, tak by na trhu byl nedostatek paliv,“ upozorňuje. Podle něj právě zde stát ukazuje svoji odolnost. Zatímco komerční zásoby pohonných hmot se běžně pohybují kolem několika dnů spotřeby, stát drží zásoby výrazně vyšší. „Komerční zásoby jsou standardně kolem pěti až sedmi dnů spotřeby. Zásoby státu jsou na 90 dnů. Tady je vidět ta odolnost, tady je vidět ten rozměr,“ říká. Otázka dlouhodobé připravenosti ale podle něj nemá jednoduchou odpověď. „Ona je vlastně otázka, co je krátkodobá krize a co je dlouhodobá krize,“ poznamenává Švagr. Pokud současně fungují dodávky nebo domácí produkce, může se reálná schopnost zvládat problémy výrazně prodloužit. Stejná logika platí i pro potraviny. Vedle státních rezerv totiž existují komerční zásoby a domácí zemědělská produkce. „Já bych nehovořil o dlouhodobosti nebo krátkodobosti, ale o tom být lépe připraven,“ shrnuje svůj pohled. 

Významným tématem rozhovoru je také propojení státních rezerv s obranným systémem. Švagr popisuje, že většina pořizované techniky dnes může mít dvojí využití. „Pořizujeme prostředky na povodně, cisterny na vodu. To je technika, která může sloužit k zásobování vodou třeba i pro Armádu České republiky. Pořizujeme elektrocentrály, v případě problému mohou sloužit armádě,“ vysvětluje. Podle něj jde o správný směr. „My máme vlastně dneska duální využití. Já si myslím, že to je dobře,“ říká předseda SSHR. Zároveň otevřeně připouští, že při skutečném ohrožení státu by se pravidla změnila. „Pokud by mělo dojít k vyhlášení válečného stavu, pak jsou tady režimy úplně jiné a armáda by si na ty naše položky sáhla. To je taky správně,“ dodává. 

Další výrazné téma představuje globalizace. Švagr upozorňuje, že evropské ekonomiky si během posledních desetiletí zvykly spoléhat na levné dodávky z jiných částí světa. Dnes se ale ukazuje, že takový model má i vysoká rizika. „Velmi dobře vidíme, že globalizace přináší čím dál tím větší problém,“ konstatuje. Podle něj by měla Česká republika více podporovat domácí výrobu. „Chceme-li toto překonat, musíme si jednoznačně odpovědět, že chceme více věcí vyrábět doma, aby to vyráběl český průmysl,“ říká. Nejde přitom jen o ekonomický patriotismus. Jde především o odolnost. „Co si vyrobíte doma, to prostě v krizovém stavu máte,“ shrnuje jednoduše. Přesto připouští, že některé produkty nelze v České republice vyrábět. „Například zdravotnické rukavice. To je věc, kterou zřejmě v České republice nikdy nevyrobíme,“ uvádí Švagr jako příklad závislosti na asijských trzích. 

Změnila se podle něj i spolupráce s Armádou ČR. „Řekl bych, že armáda výrazně zmoudřela,“ říká bez diplomatických formulací. Procesy jsou podle něj jednodušší a armáda vytváří výrazně vyšší požadavky na rezervy než v minulosti. Důkazem jsou konkrétní čísla. „Požadavky ministerstva obrany přesahují dvě miliardy korun. To nikdy v minulosti nebylo,“ upozorňuje předseda. Připravenost ale není jen o zásobách. Je i o schopnosti systémy používat a ověřovat.

Na otázku, zda lze rezervy cvičit podobně jako armádu, odpovídá realisticky. „Distribuci potravin si neumím dost představit cvičit,“ připouští Švagr. Existují ale oblasti, kde praktické ověřování funguje velmi dobře. Například mostní provizoria během povodní. „Česká armáda dokázala v horizontu 30 dnů postavit přes dvacet provizorních mostů. Grandiózní výkon,“ hodnotí. Vedle praktických cvičení roste význam společného plánování, informačních systémů a koordinace mezi armádou a SSHR.

Do budoucna vidí Švagr příležitost i v evropské spolupráci. „Jednotná evropská strategie určitě dobrá, ale musí se vytvářet na základě debaty členských zemí,“ říká. Podle něj nejde o to, aby Evropská unie státům diktovala konkrétní zásoby, ale aby sdílely zkušenosti. „Hledá se nejlepší model. Hledají se nejlepší zkušenosti, jak ekonomicky a věcně rezervy zajistit,“ vysvětluje. 

Na závěr rozhovoru odpoví předseda SSHR na otázku, jaké tři kroky by Česká republika měla přijmout během několika let pro posílení připravenosti. První problém vidí v legislativě. „Poměrně komplikovaný zákon o zadávání veřejných zakázek,“ odpovídá. Podle něj příliš dlouhé procesy komplikují rychlé pořizování potřebných kapacit. Druhou oblastí jsou lidé. „Potřebovali bychom posílit odborně z hlediska personálního,“ upozorňuje. A třetí? Moderní sklady. „Potřebovali bychom moderní sklady, které odpovídají 21. století,“ říká. Při pohledu do Polska nebo Německa vidí podle svých slov výrazný náskok. „V tomhle jsme Popelka,“ konstatuje předseda. 

Rozhovor s předsedou SSHR Pavlem Švagrem v novém pokračování podcastu CZ DEFENCE ukazuje, že státní hmotné rezervy už dávno nejsou jen tématem skladů a nouzových zásob. Stávají se součástí širší debaty o odolnosti státu, obranyschopnosti i ekonomické bezpečnosti. A přestože většina občanů jejich význam v běžném životě nevnímá, právě schopnost státu zajistit základní fungování během krize může rozhodovat o tom, jak rychle se společnost vrátí k normálu.„Obrana, obranyschopnost něco stojí. Hmotné rezervy jsou součástí bezpečnostního systému. Já jako občan chci, aby hmotné rezervy byly dokonalé a fungovaly dokonale,“ uzavírá Pavel Švagr.