Září 2026 se zapíše do historie jako měsíc, kdy se další dvě evropská letectva dostala od papírových smluv k reálným letadlům. První dva finské letouny F-35A přistály 18. září v Rovaniemi po přeletu z Fort Worthu přes Azory. Ve stejném týdnu Německo oficiálně převzalo svůj první Lightning II v texaském závodě společnosti Lockheed Martin. Polsko již obojí zvládlo o několik měsíců dříve: jeho první tři stíhačky typu Husarz přistály v Łasku 22. května, dalších pět následovalo koncem srpna a na polském území je nyní již osm letadel, zatímco dalších osm zůstává v Arkansasu pro výcvik. Tyto tři programy dohromady ilustrují, jak v praxi – a nikoli pouze v tiskových zprávách – fungují harmonogramy Foreign Military Sales, výcvikové programy ve Spojených státech a zřizování domácích základen.

Polsko podepsalo svou smlouvu nejdříve. Varšava přijala nabídku na 32 letadel F-35A, výcvik a logistiku v hodnotě 4,6 miliardy dolarů již 31. ledna 2020. Polské ministerstvo národní obrany důsledně uvádí jednotkovou cenu letadla včetně motoru ve výši 87,3 milionu dolarů netto. Zbytek balíčku zahrnuje simulátory, náhradní motory, pozemní vybavení a plán modernizace. Prvních osm letadel bylo dodáno na základnu Ebbing Air National Guard Base, aby piloti a technici mohli zahájit přeškolení ještě předtím, než letouny přeletěly Atlantik. Dodávky do Polska začaly v květnu 2026; do konce tohoto roku Polsko očekává v Łasku 13 letadel, dalších 12 je plánováno na rok 2027 a celkových 32 by mělo být kompletně dodáno do roku 2030. A v Polsku se již hovoří o možné druhé dodávce 32 letadel, která by zdvojnásobila flotilu a umožnila vyzbrojit dvě další letky.

Finsko si vybralo letoun F-35 v prosinci 2021 po ukončení výběrového programu HX. Vláda oznámila pořízení balíčku 64 letadel, zbraní a podpory až do roku 2030 v hodnotě 8,378 miliardy eur. Podle aktuálních finských informací činí cena samotných letadel přibližně 4,7 miliardy eur, což při tehdejších kurzech představuje asi 73 milionů eur za kus. Prvních osm finských letadel, JF-501 až JF-508, bylo na začátku roku 2026 odesláno do Ebbingu; finští piloti tam s tímto typem začali létat v dubnu. Letadla od JF-509 dále jsou určena pro samotné Finsko. Dva letouny (JF-510 a JF-512) přistály na základně laponského pluku 18. září. Počáteční operační schopnost je plánována na počátek roku 2028, kdy by již měl pluk létat výhradně se stíhačkami F-35, a plná operační schopnost do konce roku 2030. Do té doby budou souběžně nasazovány letouny Hornet i Lightning II.

Cesta Německa byla motivována především potřebou nahradit letouny Tornado přidělené do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO. Berlín objednal v roce 2022 35 letounů F-35A. Veřejně uváděné údaje o celkové ceně balíčku se pohybují kolem 8,3–8,4 miliardy dolarů nebo srovnatelné částky v eurech; německé komentáře poukazují na to, že celková systémová cena na jeden letoun vypadá mnohem vyšší než cena „flyaway“, pokud se započítá infrastruktura v Büchelu, výcvik a podpora. První německý letoun s výrobním číslem 35+01 absolvoval let 8. září a 18. září byl ve Fort Worthu předán Luftwaffe za účasti ministra obrany Borise Pistoriuse. Stejně jako v případě Finska a Polska zůstane úvodní série osmi letadel ve Spojených státech pro účely výcviku. První letouny by měly dorazit do Büchelu ve třetím čtvrtletí roku 2027, přičemž dodávky potrvají až do roku 2029. Počáteční operační schopnost je plánována na rok 2029 a plná operační schopnost na rok 2030. Pokračují rovněž diskuse o následné objednávce, která by celkový počet letadel mohla zvýšit na padesát.

Pokud bychom chtěli zmíněné ceny porovnávat, je to možné pouze s určitými výhradami. Cena nového letounu F-35A v posledních sériích v USA vzrostla na přibližně 92 milionů dolarů, což odráží inflaci a vybavení podle specifikace Block 4. Částka 87,3 milionu dolarů za trup a motor v případě Polska pochází z dřívější dodávky a nezahrnuje většinu výcviku a podpůrných služeb. Finsko v roce 2021 zveřejnilo ještě nižší částku. Celkové balíčky Německa a České republiky vypadají jednotkově dražší, protože zahrnují zbraně, infrastrukturu, víceletou podporu a v případě České republiky také dlouhodobý program průmyslové účasti. Jednotková pořizovací cena letounu a náklady na program jsou odlišné údaje, které odpovídají na různé otázky, a porovnání napříč objednávkami s jejich různým harmonogramem a parametry nelze zjednodušovat.

Česká republika podepsala 29. ledna 2024 smlouvu na 24 letadel F-35A Block 4 a související služby v hodnotě 4,554 miliardy dolarů. Čeští představitelé popisují širší akviziční program do roku 2034, včetně infrastruktury v Čáslavi, výcviku a počáteční údržby, jako přibližně 150 miliard českých korun; celoživotní provozní náklady do roku 2069 byly odhadnuty na 322 miliard korun. Výroba letadel pro Českou republiku by měla začít v roce 2027. Plán dodávek zůstává nezměněn: šest letadel v roce 2029 a další dvě v roce 2030, přičemž všechna zůstanou v prvních letech výcviku pilotů a pozemního personálu ve Spojených státech; následně budou do České republiky v letech 2031 až 2034 dodávána čtyři letadla ročně.

Prvních 12 letadel bude vyrobeno ve Fort Worthu; dalších 12 je plánováno na finální montážní lince v italském Cameri. Probíhají diskuse o tom, že snížený odběr ze strany amerického letectva by mohl některé exportní termíny posunout o několik měsíců dopředu, což by potenciálně mohlo přivést první letadlo s českou vlajkou do výcvikového programu již koncem roku 2028 namísto roku 2029 a urychlit tak první přistání na letišti v Čáslavi, avšak oficiální harmonogram Ministerstva obrany zveřejněný v roce 2025 stále uvádí rok 2029 pro výcvikovou sérii a rok 2031 pro první stíhačky na českém území. Aby se tato mezera překlenula, MO prodloužilo pronájem letounů JAS 39 Gripen do roku 2035, což odpovídá roku stanovenému pro plnou operační způsobilost letounů F-35.

Rok 2026 ukázal standardní exportní postup u letounů F-35: první kusy se objeví v Texasu, v Ebbingu je vytvořena výcviková skupina, poté menší počet letadel přeletí Atlantik, a zbytek objednávky pokračuje podle plánu. Polsko již provozuje letouny ze svých domovských základen. Finsko s tím právě začalo a Německo převzalo vlastnická práva, ale bude čekat ještě jeden rok, než v Büchelu přistane první Lightning II Luftwaffe. Česká republika zůstává ve fázi průmyslové výroby a plateb, přičemž dodání letadel se očekává až na konci desetiletí. Čtyři smlouvy, podepsané v letech 2020 až 2024, se nyní nacházejí v různých fázích výrobního procesu. Zajímavou otázkou pro zbytek tohoto desetiletí není to, zda letouny dorazí, ale jak rychle dokáže každé letectvo proměnit dodané letouny v soudržnou sílu páté generace na severním a východním křídle NATO.

Zdroj: Ministerstvo obrany, Flight Global, Gov.pl, The Aviationist, Lockheed Martin, Defence Industry