Polské ministerstvo obrany ohlásilo, že v nejbližších dnech změní pravidla použití zbraní stíhacích letounů a vrtulníků proti objektům, které do polského vzdušného prostoru vstupují z ruského směru. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk to oznámil 28. září 2026 v Dęblině a zároveň to rozvedl na síti X. Jádrem změny je přechod od vizuální identifikace k takzvané pozitivní identifikaci. Dosud musel pilot v mírových podmínkách k cíli doletět natolik blízko, aby jej na vlastní oči potvrdil. Nově má stačit souběh radarových dat, údajů IFF, směru příletu, rychlosti, výšky a trajektorie. Rozhodnutí o palbě může učinit pilot nebo operační velitel, aniž by čekal na optický kontakt. Tomczyk výslovně uvedl, že taková možnost byla dosud vyhrazena spíše válečnému nebo výjimečnému stavu, ale denní riziko průniku dronů si podle něj vynucuje úpravu jak kvůli bezpečnosti státu, tak kvůli jistotě osádek, že za nimi stát stojí. Změnu doporučil operační velitel ozbrojených sil generál Ireneusz Nowak na základě zkušeností z posledních týdnů a z války na Ukrajině.

Rozdíl není jen procedurální. U pomalých objektů se vizuální potvrzení dá zvládnout. U proudových dronů a střel s plochou dráhou letu však často není čas. Expert Piotr Abraszek k tomu poznamenal, že nová pravidla umožní zasáhnout cíl i střelami středního dosahu na desítky kilometrů, místo aby se stíhačka musela přiblížit na jeden nebo dva kilometry. Současně se v polském systému objevuje i možnost předem schválit použití Patriotů už ve chvíli, kdy přijde zpráva o odpálení nepřátelské rakety, a v případě ohrožení uzavřít civilní provoz, aby vojenské letectvo mělo volnější ruce. Varšava tím v podstatě přenáší část válečné logiky do každodenního střežení východního křídla NATO.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se polské nebe stalo opakovaně cílem omylů i záměrných provokací. V listopadu 2022 dopadla u Przewodówa raketa, která zabila dva civilisty. Pozdější vyšetřování ukázalo, že šlo o ukrajinskou protivzdušnou střelu systému S-300, která se vymkla kontrole při odrážení masivního ruského úderu. O měsíc později proletěla nad Polskem ruská střela Ch-55; její trosky se našly až na jaře 2023 v lese u Zamośće nedaleko Bydgoszcze. V prosinci 2023 a v březnu 2024 ruské střely s plochou dráhou letu krátce narušily polský prostor u ukrajinské hranice, v druhém případě na 39 sekund u Oserdówa. V noci z 29. na 30. července 2026 dopadla ruská Ch-101 do pole u Tarnawy-Kolonie zhruba sto kilometrů od hranice a zanechala kráter, aniž by byla sestřelena a aniž by obyvatelstvo dostalo včasné varování. 23. září 2026 pak ruský vojenský vrtulník Mi-8 z Kaliningradu vletěl u Braniewa asi tři sta metrů za hranici a po 42 sekundách se vrátil. Právě tento incident Tomczyk zmínil jako příklad, že dosavadní pravidla nestačí.

Největší zlom přišel v noci z 9. na 10. září 2025. Do Polska proniklo podle oficiálních údajů nejméně 19, podle jiných odhadů až 23 ruských dronů, část z Běloruska. Některé byly neozbrojené Gerbery s většími nádržemi, některé Shahedy. Incident trval sedm hodin, uzavřela se letiště ve Varšavě, Modlinu, Rzeszówě a Lublinu, NATO poprvé sestřelovalo ruské drony nad aliančním územím. Část cílů sestřelilo nizozemské letectvo, část sestřelily polské síly. Drony a trosky se našly od východní hranice až po střed země. Polsko i spojenci to označili za záměrnou provokaci, Moskva a Minsk mluvily o zbloudilých strojích po elektronickém rušení. Následně NATO spustilo operaci Eastern Sentry. V září 2026 se k tomu přidaly proudové Geran-5, které udeřily na západní Ukrajině jen stovky metrů až dva kilometry od polské hranice, u přechodu Dorohusk–Jahodyn a na lokomotivu vlaku Kyjev–Varšava. Polské F-16, vrtulníky i letoun včasné výstrahy vzlétly, vzdušný prostor NATO tentokrát narušen nebyl. Premiér Donald Tusk tehdy řekl, že ruská eskalace je fakt a že horší scénáře včetně útoků na polském území nelze vyloučit.

Proti těmto hrozbám staví Polsko vícevrstvou obranu. Na střední vzdálenosti působí program Wisła s bateriemi Patriot a sítí IBCS, která dosáhla plné operační způsobilosti koncem roku 2025. Pod ní působí program Narew a blízkou vrstvu tvoří Pilica a Pilica+, kombinující 23mm kanony, Pioruny, řízené střely CAMM a elektronické rušení SkyCtrl. Pro drony vzniká program San za zhruba 3,5 miliardy eur, financovaný mimo jiné z unijního nástroje SAFE: osmnáct mobilních baterií s radary, elektronickým bojem, 30mm a 35mm kanony, řízenými raketami APKWS a interceptorovými drony. Ve vzduchu slouží F-16, nové F-35A Husarz, které v roce 2026 začaly přicházet na základnu Łask, lehké FA-50 a vrtulníky. Cílem je, aby drahé střely ze stíhaček nebyly jedinou odpovědí na levný kamikaze dron.

Součástí štítu je i Armáda České republiky. Po zářijovém průniku 2025 vyslala Praha do Polska v rámci posílení východního křídla vrtulníkovou jednotku. Nejprve šlo o Mi-171Š, později o UH-1Y Venom a od léta 2026 o bitevní AH-1Z Viper s laserově naváděnými raketami APKWS, určenými právě proti nízko letícím cílům. Jednotka z 22. základny v Náměšti nad Oslavou se připravovala v režimu C-UAS a prošla aliančním hodnocením TACEVAL. Jde o rotace v řádu desítek až sta vojáků, navazující na dřívější působení v Polsku i na mandát Enhanced Forward Presence. V září 2026 navíc české JAS-39 Gripen vzlétaly z Pardubic na pokyn aliančního velení, aby monitorovaly prostor u východní polské hranice při ruské dronové vlně na západní Ukrajině – zásah nebyl nutný.

Nová polská pravidla budou odpovědí na to, že hybridní tlak z východu už dávno není teoretický a že čas mezi objevením stopy na radaru a dopadem objektu se počítá v desítkách sekund. Zda pozitivní identifikace sníží riziko omylu, nebo naopak zvýší šanci na rychlý a správný zásah, ukážou až další noci nad Lublinskem, Podlesím a Mazurskem. Jisté je, že Varšava, spojenci i česká jednotka na místě počítají s tím, že testů bude přibývat.

Zdroj: Defence24.pl, Militaer Aktuell, Kyiv Independent, Czech Air Force