Povinná vojenská služba byla v Německu pozastavena v roce 2011. Už předtím se postupně zkracovala z 18 na 6 měsíců a desetitisíce mladých mužů si místo služby v armádě vybírali možnost civilní služby, nejčastěji ve zdravotnictví nebo v sociální oblasti. V době, kdy se armáda přeorientovávala z teritoriální obrany na expediční mise, působil tento systém jako příliš drahý a neefektivní přežitek.

V současnosti je situace jiná. Po útoku Ruska na Ukrajinu v roce 2022 opět vyvstala potřeba armády, která je schopna v případě nutnosti bránit území státu nebo svých spojenců. Problémem je dlouhodobá personální krize, se kterou se německá armáda potýká. Odpovědí na ni by alespoň částečně měla být novela obranné legislativy, která vstoupila v platnost 1. ledna tohoto roku. Její podstatou je povinné vyplnění digitálního dotazníku pro všechny muže, kteří toho roku dosáhnou 18 let věku. Ženy se mohou zapojit dobrovolně. Na základě odpovědí o fyzickém stavu, schopnostech a především ochotě sloužit v armádě, bude některým z ročníku nabídnuta dobrovolná vojenská služba.

Plat, benefity a flexibilita: bude to stačit?

Snahou státu bylo učinit nabídku co možná nejatraktivnější – mladí lidé si mohou zvolit délku služby (minimum představuje 6 měsíců) a armáda se bude snažit vyjít jim vstříc i co se týče umístění a konkrétní pozice, kterou budou zastávat. Oproti dosavadnímu konceptu se zvýšilo i platové ohodnocení, ze sumy kolem 1500 eur na 2600 eur, s možností dalších bonusů. Nechybí ani různé benefity, včetně příspěvku na získání řidičského oprávnění. Cílem je přilákat v prvním roce 10 tisíc mladých lidí a tento počet v dalších letech navyšovat, do roku 2031 až na 40 tisíc.

Tyto cíle působí uskutečnitelně. Platová nabídka je o něco vyšší než průměrný plat osmnáctiletých v Německu, což ji může činit atraktivní zejména pro ty, kteří neplánují pokračovat ve vzdělávání. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že náklady za ubytování a stravu mají po dobu trvání služby hrazené. Početní cíle nejsou vysoké – představují přibližně 2,5-10 % mužského ročníku (pokud se zapojí i ženy, může být tento podíl ještě nižší). Některé hlasy však už dnes naznačují, že veřejně deklarované počty nejsou v souladu s potřebou Bundeswehru zvýšit počet aktivních vojáků na 260 tisíc. Existují proto obavy z nutnosti navyšovat počty dobrovolníků víc, než je dnes plánováno. Pak by hrozilo, že počty zájemců v ročníku nebudou stačit.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, model nenabízí moc způsobů řešení tohoto problému. Nic samozřejmě nebrání další snaze o zatraktivnění služby, avšak zařazení jakéhokoli povinného prvku by vyžadovalo přijetí další samostatné novelizace obranné legislativy. V takovém případě by se nejspíš jednalo o zavedení selektivní povinné vojenské služby po vzoru Švédska – i nadále by byla vytipována pouze část ročníku na základě odpovědí z dotazníku, nástup do armády by však byl povinný. Je pravděpodobné, že by taková změna narazila na odpor levicové části politického spektra, která si zakládá na dobrovolnosti, i části mládeže, jež protestovala již kvůli povinné evidenci. Uvedení změny do praxe by tak trvalo delší dobu.

Německá zkušenost jako testovací pole pro Česko

Neschopnost řešit bez průtahů nedostatek dobrovolníků představuje asi největší problém modelu. Na druhou stranu je při zohlednění německého dlouhodobě pacifistického klimatu samotná skutečnost, že se podařilo nalézt politicky průchozí způsob, jak zahájit vytváření nezbytné evidence osob pro případnou mobilizaci a posílit roli armády v životě alespoň části mladých lidí, nepochybným úspěchem.

Pro Česko je přínosné dění v Německu pozorně sledovat už jen proto, že o podobném modelu rovněž uvažuje. Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka hovořil v prosinci loňského roku o možnosti administrativního odvodu – tedy o vyplnění dotazníků pro část populace za účelem zjištění, jaké osoby by měla armáda případně k dispozici. Pro motivované jedince se následně uvažuje o nabídce vojenského výcviku, zatím v délce několika týdnů. Česko stojí na samotném začátku plánování, je tedy pravděpodobné, že než dojde k spuštění prvních online dotazníků, bude již možné čerpat z německých zkušeností.

Zdroj: Bundeszentrale für politische Bildung, Bundeswehr, Verband der Reservisten der Deutschen Bundeswehr e.V., Stern, Plikt- och prövningsverket, CNN Prima News