Posilování obrany a bezpečnosti v Evropě patří i nadále mezi klíčová témata velké většiny zemí starého kontinentu. Do nákupu moderních zbraňových systémů a vojenského vybavení investují vlády mnoha evropských států desítky až stovky milionů eur a obranný průmysl je jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví současnosti. Evropské země zároveň chtějí vzájemně na mnoha důležitých projektech spolupracovat a hledat ideální řešení pro vzájemné posílení obranyschopnosti. O tom, jak dál rozvíjet kooperaci v oblasti obrany a bezpečnosti, diskutovali na začátku září i polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz a jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák. Výsledkem je podpis záměru o bilaterální vojensko-technické spolupráci v rámci nástroje SAFE.

Země podpisem tohoto záměru navazují na loňské jednání ministrů, kdy Kaliňák a Kosiniak-Kamysz podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci obou zemí v oblasti obranného průmyslu. Tento dokument z února 2025 definuje čtyři pilíře, neboli oblasti kooperace:

• spolupráce na výrobě velkorážní dělostřelecké munice ráže 155 mm
• zájem Slovenska o přenosné komplety protivzdušné obrany Piorun
• možnost společné výroby obrněného transportéru, který by vycházel z polské platformy Rosomak a byl osazen slovenskou věží
• zájem Slovenska o tanky K2, které se budou v polonizované verzi v Polsku vyrábět

Letošní zářijový záměr, který ministři podepsali v Nowe Dębie, je o něco konkrétnější a věnuje se dvěma aspektům. Prvním je antidronový systém SAN. Tento systém ochrany proti dronům integruje několik již existujících zbraňových systémů, radarových prvků a senzorů a za jeho kompletaci odpovídá konsorcium firem Polska Grupa Zbrojenowa, APS - Advanced Protection Systems a norský výrobce Kongsberg Defence & Aerospace. Aktuálně je komplex SAN ve fázi finální kompletace a testování. Jak informovala na začátku letošního roku polská vláda, první součásti systému SAN mají být dodány do konce tohoto roku. Polská armáda celkově zavede do výzbroje 18 protidronových baterií, včetně 703 vozidel, a financování tohoto projektu v hodnotě kolem 15 miliard zlotých (přibližně 84 miliard korun) bude probíhat primárně přes evropský  nástroj SAFE.

O potřebě disponovat antidronovým systémem mluví slovenský ministr obrany již delší dobu, a právě komplex SAN je podle Kaliňáka ideálním řešením. Speciálně se šéf slovenského resortu obrany zajímá o detekční a identifikační elementy celého systému a rád by do celého projektu zapojil i slovenské společnosti.

Druhou oblastí spolupráce, která je výhledově pro slovenský obranný průmysl zásadní, je spolupráce na výrobě dělostřelecké munice ráže 155 mm. Slovensko patří bez jakýchkoliv pochybností mezi největší producenty dělostřeleckých granátů, což ocenil i polský ministr obrany. Slovenské společnosti zároveň dokážou nejen munici vyrábět, ale i vyvíjet, modernizovat a bezpečně zlikvidovat, tedy zajistit celý životní cyklus. 

Cílem kooperace s Polskem ve výrobě munice je podle Roberta Kaliňáka nejenom přispět ke zvýšení zásob a výrobních kapacit pro polskou armádu, ale i přenést produkci na území Polska. A právě tento aspekt je nesmírně důležitý a mohou z něj výrazně profitovat slovenské muniční společnosti. I když ministři obou zemí přímo neřekli, jak by k přenosu výroby dělostřelecké munice mohlo dojít, pro slovenský obranný průmysl je to možnost získat velmi silnou referenci a zařadit se ke světovým muničním velmocím. 

Mluvíme-li o systematické, robustní a dobře řízené modernizaci ozbrojených sil, Polsko je v Evropě suverénní jedničkou. Nákupy stovek moderních tanků a především houfnic si vyžadují i širokou základnu pro výrobu munice. A právě zde se může slovenský obranný průmysl “činit” a přispět k nezávislosti Polska na zahraničních dodavatelích munice. Jak důležité je mít spolehlivého výrobce jakékoliv munice na svém vlastním území, případně regionálního dodavatele, lze demonstrovat na nedávném případu z Estonska.

Na začátku září odstoupil z funkce estonského ministra obrany Hanno Pevkur. Důvodem jeho demise bylo zjištění, že munice v hodnotě 70 milionů eur, která byla zakoupena pro Ukrajinu, je závadná. Estonsko si objednalo munici v roce 2024 u společnosti Datasel SRL sídlící v Itálii, kterou vlastní indická Neco Defence Munitions. Financování projektu probíhalo skrze Evropský mírový nástroj. Jak se ale ukázalo, společnost, u které byla munice objednána, neměla v této oblasti žádné know-how, opakovaně docházelo ke zpoždění dodávek, náboje byly nekvalitní a patrně ani nedorazily na Ukrajinu.

Není proto překvapením, že Polsko, které výrazně rozšiřuje svůj zbraňový arzenál, hledá spolehlivého partnera pro výrobu munice. Pro slovenské zbrojařství je to velká příležitost proniknout víc na polský trh a zároveň se díky zakázkám pro Polsko dostat i na další, těžce dosažitelné trhy. Mimo jiné je třeba zdůraznit i fakt, že úspěšný projekt tohoto typu by přinesl do slovenského rozpočtu další, tak nutně potřebné finanční prostředky. Proto je potřeba, aby ministerstvo obrany, bez ohledu na to, jaké politické straně ve volebním období náleží, bylo tím místem, které bude prosazovat na prvním místě bezpečnost země a jejích obyvatel a nebude rozporovat potřebu investic do zbrojení.