Radovan Vích, člen Výboru pro obranu: Bez těžké výzbroje a dostatečných zásob materiálu a munice se prostě neobejdeme

 11. 06. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Modernizace Armády České republiky nabírá vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině nové parametry. Výsledkem toho je mimo jiné růst výdajů resortu obrany. Ten si dal nový cíl, dosáhnout 2 % HDP již v roce 2024. Úplně nový rozměr a dynamiku nabírají také akviziční projekty ministerstva obrany, jejichž cílem je co nejrychlejší dosažení schopností požadovaných aliančními partnery. Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny České republiky má všechny tyto procesy kontrolovat a jeho podpora je pro resort i armádu důležitá. Jaký je postoj opozičního člena výboru Radovana Vícha k těmto klíčovým otázkám, přinášíme v níže uvedeném textu.

Vích RadovanFoto: Radovan Vích, člen Výboru pro obranu | archiv Radovana Vícha

Programové prohlášení vlády je v oblasti obrany zřetelně ve prospěch upevňování transatlantických vazeb. Je potřeba zdůraznit, že obrana státu je v souladu se zákonem o zajišťování obrany ČR souhrn opatření k zajištění svrchovanosti a územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků, členství v mezinárodních organizacích tak nesnímá prvotní odpovědnost za vlastní obranu a ČR má samostatně udržovat a rozvíjet svoji individuální schopnost odolat ozbrojenému útoku. 

Aktualizace vojenských strategických dokumentů by byla velmi potřebná. Tyto dokumenty a jejich cíle se totiž dlouhodobě neplní, a protože akviziční proces dlouhodobě stagnuje, není tak zajištěn ani stabilní rozvoj schopností armády, a ta tím technicky a technologicky stárne. Armáda není schopna v současné době plnohodnotně zajistit obranu území našeho státu. Je to důsledek i předchozích vlád a jejich ministrů obrany, které průběžně armádu nemodernizovali v dobách ekonomické konjunktury. Bezpečnostní hrozby a rizika se v čase mění. Za všechny jmenuji migraci, terorismus a samozřejmě situaci na Ukrajině. Na základě toho je třeba nově definovat a upřesnit i úkoly pro armádu. Nikdy jsme v SPD nehlasovali pro to, aby se armádě snižovaly prostředky a armáda tak technologicky zaostávala. Na druhou stranu pokud dnes současná vláda volá po skokovém navýšení rozpočtu armády z 1,36 % HDP na řekněme 2 % a více, tak jednak armáda toto není schopná smysluplně pojmout a také nevím, kdo by plánované druhy výzbroje byl schopen v dnešní době urychleně vyrobit a prodat za přiměřenou cenu. Je potřeba, aby byla zajištěna maximální podpora domácího zbrojního průmyslu. Jeho zapojení by mělo dosahovat minimálně 40 %. Současně s tím by se mělo skokové navýšení rozpočtu obrany rozložit do několika let.

Konflikt na Ukrajině ukazuje to, co říkám dlouhodobě. Bez těžké výzbroje, pásových bojových vozidel, tanků a dostatečných zásob materiálu a munice se prostě neobejdeme. Pokud také vláda nakoupí 24 nadzvukových letounů, tak to bude mít obrovský dopad na další akvizice a rozvoje schopností pozemních sil armády na několik dekád. Pozemní síly tak budou i nadále pouze přežívat, a nikoliv rozvíjet své schopnosti. Armádě budou také dlouhodobě chybět lidské zdroje. Jinými slovy: armádu čeká velmi složité období.

modernizaceACR_TITFoto: Bez těžké výzbroje, pásových bojových vozidel, tanků a dostatečných zásob materiálu a munice se prostě neobejdeme. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Vláda zvažuje zásadní navyšování rozpočtu ministerstva obrany bez toho, aby byly jasné cíle výstavby armády. Důvod je jasný – válečný konflikt na Ukrajině. Ministerstvo obrany přiznalo, že zatím poslalo na Ukrajinu výzbroj a munici v celkové výši 3,5 miliardy korun. Podle zahraničních serverů se z hlavních druhů výzbroje jedná o více než 50 ks bojových vozidel pěchoty BVP, 20 ks 152 mm děl DANA, 20 ks raketometů RM-70 (Grad) a 12 ks tanků T-72M1. Zřejmě šlo také o vrtulníky, ale to je pouze spekulace. Ta technika ale někde v současné době chybí. Nevíme, jestli ji poskytly firmy či pocházela ze skladu naší armády. Navíc vláda schvaluje další výdaje na vojenský materiál pro Ukrajinu ve výši 700 miliónů korun.

Vládní koalice „SPOLU“ (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navíc volá po urychlení navyšování rozpočtu Ministerstva obrany. Zástupci vládní koalice by chtěli dosáhnout pomyslné dvouprocentní mantry HDP nikoliv v roce 2025, ale již v roce 2024. To by v konečném důsledku znamenalo nárůst o 100 miliard korun. S ohledem na stávající a budoucí inflaci a potravinovou a energetickou krizi toto považuji za zcela nereálné. 50 % rozpočtu jsou mandatorní výdaje, 30 % provozní neboli kvazi mandatorní a pouze 20 % je určeno na investice.

 Autor: Jan Zilvar