Rok 2027 jako milník pro české nadzvukové letectvo

 08. 10. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Rok 2027 resp. 2029 představuje pro české letectvo významný milník, kdy na přelomu dvacátých a třicátých let dojde v každém případě k jeho proměně. Je tedy vhodné již nyní uvažovat, v jaké kondici má české letectvo vstoupit do doby umělé inteligence a síťového válčení. 

Podle Koncepce výstavby AČR 2030 bude v roce 2030 české nadzvukové letectvo schopno působit v rámci Národního posilového systému PVO ČR při zajišťování ochrany vzdušného prostoru ČR. Zároveň bude schopno podporovat pozemní síly pomocí působení proti nepřátelským pozemním cílům za všech povětrnostních podmínek. Podle Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 (DVO 2035) poté dosáhne nadzvukové letectvo schopnosti plnit veškeré úkoly vyplývající ze závazků ČR v plné interoperabilitě s ostatními členskými státy NATO. Dlouhodobý výhled pro obranu také konstatuje, že nejpozději do roku 2025 bude rozhodnuto o dalším pronájmu či akvizici. Otázkou však zůstává, zda se vše opravdu stihne do roku 2025. Pokud se české ministerstvo obrany rozhodne pro jiné než švédské řešení, může být již v roce 2025 pozdě.

gripen_upgrade_01
Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | Ministerstvo obrany ČR

V případě amerického řešení totiž české letectvo přejde na úplně jiný typ stroje, což bude vyžadovat nový výcvik jak pro piloty, tak pro nelétající personál. Nelze zapomenout ani na potřebu nové infrastruktury. Pokud se podíváme na Polsko nebo Slovensko, kde obě tyto země nakupují americké stroje, z perspektivy časového vývoje daných akvizic, zjistíme, že polská vláda podepsala kontrakt na letouny F-35 v roce 2020 a první dva letouny očekává až v roce 2024. Slovensko pak podepsalo kontrakt na nové letouny F-16 v roce 2018, kdy jejich dodávka skončí v roce 2024. V případě akvizice letounu F-35 vyvstává také otázka ohledně data spuštění tzv. full-rate production letounu. Připomeňme také, že letoun se zúčastnil a účastní tendrů po celém světě a je otázkou, zda Lockheed Martin, co se dodávek týče, uspokojí všechny zákazníky.

Problémy a průtahy může způsobit i vnitropolitická situace v ČR. Je otázkou, za jak dlouho se vítězi říjnových voleb podaří sestavit vládu s důvěrou. ČR také v roce 2022 čeká předsednictví EU, na které se nová vláda musí bezpodmínečně a hlavně rychle připravit. I tyto důvody mohou odsunout původní datum rozhodnutí o budoucnosti českého nadzvukového letectva, a to až do let 2023-2024, což by se následně odrazilo ve schopnostech našeho nadzvukového letectva chránit český vzdušný prostor a plnit závazky v rámci NATO. 

Diskuse, jaké schopnosti by mělo mít české nadzvukové letectvo, aby nezaostávalo za aliančními kolegy a nadále bylo schopné plnit všechny jemu určené úkoly, je tedy více než aktuální. Cílem článku není lobbovat za konkrétní letoun nebo konkrétní zemi, ale provést základní úvahu, zda a jakým způsobem chceme, aby bylo vyzbrojené a vybavené české letectvo na začátku třicátých let.

Vzhledem k současným kandidátům, kterými jsou Gripen, F-16 a F-35, je nutné uvažovat o jejich budoucích schopnostech tak, aby nedošlo k prostému pronájmu nebo nákupu letounů bez pořízení zbraňových a jiných systémů. 
V oblasti střel vzduch-vzduch je třeba uzavřít dlouhodobou debatu o náhradě střel AMRAAM a Sidewinder. U nejpravděpodobnějšího kandidáta (Gripen) je třeba využít možnost širokého spektra výzbroje. Gripen může nést evropské střely IRIS-T a Meteor, americké Sidewinder a AMRAAM a také izraelské střely Derby a Python. Americké letouny F-16 a F-35 samozřejmě mohou nést americké střely. F-16 navíc může nést i izraelské střely Derby a Python. U F-35 je otázkou, zda může dojít k transferu izraelských střel. Z pohledu střel vzduch-vzduch je třeba se zamyslet také nad sjednocením střel s pozemními prostředky PVO. Pro ČR dává sjednocení střel smysl jak z finančního, tak z logistického hlediska. 

Nejvíce skloňovanou oblastí schopností českého letectva je schopnost působit proti pozemním cílům. Vzhledem k nákupu určitého množství laserem naváděných pum Paveway II a zaměřovacích kontejnerů Litening je vidět, že české letectvo tyto schopnosti chce. V tomto případě se dá, stejně jako u střel vzduch-vzduch, u Gripenu využít možnost širokého spektra výzbroje od americké, přes evropskou až po izraelskou. V případě letounů F-16 a F-35 přichází v úvahu výzbroj americká a izraelská. U druhého zmíněného letounu je však vyvstává otázka, zda jej Česká republika bude moci případně osadit izraelskými zbraněmi (vzhledem k americko-izraelské dohodě o letounu F-35). V rámci působení proti pozemním cílům je také vhodné určit, jakých schopností chce české letectvo dosáhnout, jelikož existuje široké spektrum zbraňových systémů lišících se dosahem a dalšími parametry. 

Samostatnou kapitolou jsou také protilodní střely. Ačkoliv se může myšlenka protilodních střel ve výzbroji českého letectva jevit vzhledem ke geografické poloze ČR jako nesmyslná, je třeba vzít v úvahu participaci českého letectva na zahraničních misích (Pobaltí, Island). Právě tam mohou protilodní střely působit jako odstrašující faktor pro ruské námořnictvo. 

Důležitou součástí dnešní podoby válčení je jistě oblast elektronického boje. V případě Gripenu existuje vývoj specializované verze nazývané „Gripen Growler“. Právě odkaz na americký letoun EA-18 Growler znamená možnost osazení Gripenu systémy elektronického boje. Vzhledem k nedostatku informací je však velmi obtížné zhodnotit, v jaké fázi se daný projekt nachází. Co se týče letounů F-16, daný stroj lze osadit kontejnery pro elektronický útok a SIGINT. F-35 je pak premiantem v oblasti elektronického boje a v případě výběru tohoto letounu získá české letectvo velmi silnou pozici v této oblasti. 

Piloti moderních letounů se v dnešní době neobejdou bez přílbových zaměřovačů. V případě Gripenu lze opět vybírat z širokého spektra možností. V případě F-16 lze uvažovat o integraci JHMCS-II. Piloti F-35 používají speciální přilbový zaměřovač, na kterém se slévají data ze všech senzorů letounu včetně dat poskytnutých ostatními letouny. 

Rok 2027 resp. 2029 bude pro české letectvo milníkem, ve kterém může hodně ztratit, ale také získat. Vzhledem k ambiciózním koncepcím a plánům je tedy třeba se zamýšlet nad vybavením českého letectva odpovídajícími systémy a prostředky tak, aby se naše letectvo posunulo do 21. století a neztratilo krok s aliančními kolegy.

Zdroj: DVO 2035KVAČR 2030International Fighter

 Autor: Jan Feryna