Rozhovor s velitelem mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku plukovníkem Ladislavem Bujárkem

 10. 08. 2022      kategorie: Rozhovory
Přidat na Seznam.cz

Koncem června převzal velení mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku (MN BG SVK – z angl. Multinational Battlegroup Slovakia), jehož velící zemí je Česká republika, 45letý rodák ze západočeského Sokolova plukovník Ladislav Bujárek. O tom, s jakými představami, ale také vlastními zkušenostmi z domácího i mezinárodního prostředí přišel, pojednává následující rozhovor, který je v nezkrácené formě obsahem srpnového čísla měsíčníku Ministerstva obrany SR Obrana.

bujarekFoto: Plukovník Ladislav Bujárek | Ministerstvo obrany ČR

Co bylo během vaší profesní kariéry největší výzvou a proč?

Moje vojenská kariéra začala v roce 2001 ve Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kde jsem vystudoval ekonomii a management. Po jejím skončení jsem postupně prošel modrou i zelenou částí armády. Tedy protivzdušnou obranou i pozemními silami. V současnosti jsem zástupcem náčelníka štábu pro podporu Velitelství pozemních sil Armády ČR v Olomouci. Asi nejdůležitější věcí v rámci mé vojenské kariéry bylo rozhodnutí jít studovat na vojenskou školu. Potom zcela přirozeně přišly i výzvy v mezinárodním prostředí.

Konkrétně?

Nejdříve to bylo nasazení v misi KFOR v Kosovu v rámci 10. kontingentu, kde jsem spolupůsobil i se slovenskými vojáky z mechanizovaného praporu Trebišov. Později jsem byl třikrát nasazen v Afghánistánu v operaci ISAF. Nejdříve jako náčelník skupiny logistiky v Uruzgánu, poté v téže pozici ve Wardaku a nakonec jako velitel jednotky NSE Úkolového uskupení Armády ČR KAIA. Asi těžko se dá z mé paměti vymazat toto nasazení a mnohé zážitky v zahraniční operaci se 43. výsadkovým praporem, kde jsme dělali poradenský a operační tým pro afghánskou armádu. Ty zůstávají v paměti člověka nadlouho, ba natrvalo... Pak jsem získal další zkušenosti z práce v mezinárodním prostředí i v rámci Mnohonárodní divize – Severovýchod v polském Elblagu jako náčelník odboru plánování logistické podpory.

Po skončení organizačního jádra 24. června začal v rámci alianční Předsunuté přítomnosti plně působit první kontingent Mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku (MN BG SVK). Jeho velícím státem je Česká republika a vy jste jeho velitelem. S jakými pocity jste přebírali od plukovníka Tomáše Unzeitiga velení?

Tomáš je můj přítel, se kterým se nějaký čas znám. Musím říct, že se svým kolektivem udělal na Slovensku neskutečnou práci. Klobouk dolů, co všechno v tak krátké době dokázali udělat při přípravě ladění podmínek a fungování 1. kontingentu mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku. Naším úkolem je nyní na to všechno navázat a dále rozvinout. Úloh je mnoho a nevypadá to, že bychom se měli nudit. Naopak, musíme zařadit ještě vyšší převodový stupeň v našem pracovním nasazení, abychom všechno a včas stihli.

Zmiňované bojové uskupení na území Slovenska tvoří příslušníci jednotek z České republiky, Německa, Nizozemska, Slovinska, USA a domácího Slovenska. Jaké jsou vaše nejbližší úkoly?

V nejbližším období nás čeká sladění. Když to trochu odlehčím, teď vlastně ladíme celý mnohonárodní tým, v jehož rámci máme mnoho našich vojáků s řadou zkušeností. Na národní úrovni jsou všechny jednotky našeho uskupení plně profesionální vojáci. Vědí velmi dobře, co mají dělat. Ale jde to srovnat i s orchestrem, když dáte dohromady kvalitní profesionální hráče na jednotlivé hudební nástroje, trvá nějaký čas, než se z nich stane harmonicky a pro ucho posluchače příjemně znějící symfonický orchestr. A to je právě úkol na nejbližší týdny. Musíme potvrdit, že naše mnohonárodní seskupení je plně připraveno plnit všechny úkoly, které alianční velení očekává a požaduje.

Od příslušníků 43. výsadkového pluku Chrudim, kteří začali v týmu ADVON budovat operační schopnosti a zázemí pro koaliční jednotky, převzali štafetu příslušníci 41. mechanizovaného praporu Žatec. Můžete nám představit tento útvar?

41. mechanizovaný prapor generála Josefa Malého je součástí 4. brigády rychlého nasazení pozemních sil Armády ČR. Vojáci ze Žatce mají dlouholeté zkušenosti z působení v mezinárodním prostředí. Od bývalé Jugoslávie (operace IFOR, SFOR a KFOR), přes Irák, Afghánistán, africké Mali až po Litvu, kde plnili úkoly v rámci předsunuté přítomnosti NATO pod německým velením. Jsou profesionálně velmi dobře připraveni k plnění úkolů a jsem rád, že jsou součástí seskupení. Mají mimo jiné k dispozici osvědčená kolová obrněná vozidla Pandur II 8×8 CZ v různých modifikacích.

Bojové seskupení by mělo dosáhnout plné operační schopnosti v září. Co všechno je do té doby třeba udělat?

Do zmiňovaného zářijového certifikačního cvičení je třeba udělat ještě mnoho práce v rámci sladění a součinnosti národních jednotek. Věřím, že to zvládneme. Toto mé přesvědčení je podloženo seznámením se s jednotlivými národními jednotkami, jejich připraveností. Na certifikačním cvičení bude mnoho národních i mezinárodních pozorovatelů a hodnotitelů. I proto chceme uspět, získat výborné hodnocení a zejména ukázat, že naše seskupení je plnohodnotnou ochranou východního křídla NATO.

Zdroj: Měsíčník MO SR Obrana 8/2022

 Autor: Jozef Žiak