Ruská armáda na příkaz prezidenta Vladimira Putina provádí od dnešního dne (21. září 2022) částečnou mobilizaci. Důvodem je podle něj ohrožení Ruské federace ze strany Západu.

Foto: Ruská armáda na příkaz prezidenta Vladimira Putina provádí od dnešního dne (21. září 2022) částečnou mobilizaci. Důvodem je podle něj ohrožení Ruské federace ze strany Západu. (ilustrační foto) | Shutterstock

Podle ministryně obrany ČR Jany Černochové jde o zoufalý krok ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, jak se pokusit zachránit situaci s ohledem na vojenské úspěchy ukrajinské armády. Černochová na svém Twitteru uvedla: „Putinův projev je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. I proto opět zvedl ten nesmyslný příběh o agresi Západu, ačkoli jediným agresorem je tady právě Rusko. Mezinárodní společenství dávno ví, že Putin na Ukrajinu už teď posílá kohokoli, kdo je zrovna po ruce.“ a dodala: „Pro nás to znamená jediné: dál podporovat Kyjev.“

Kolik může Rusko nasadit vojáků ze zálohy?

Při částečné mobilizaci bude povoláno 300 tisíc rezervistů a specialistů, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu a dodal: "Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů," prohlásil ministr obrany podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců.

Povolaní rezervisté by měli doplnit ztráty ruské armády, která v bojích na Ukrajině podle Kyjeva již ztratila na 55 tisíc vojáků. Rusko dnes uvedlo, že ztráty činí pouze 5 900 vojáků. Moskva se k mobilizaci, byť jen částečné, odhodlala poprvé od 2. světové války.

Postupně budou povolávání důstojníci, poddůstojníci a mužstvo do věku 60 let, jejichž úkolem má být primárně ochrana hranic Ruské federace, ale i hranic neuznaných doněckých republik, případně dalších okupovaných území, na nichž se připravují referenda o připojení k Ruské federaci.

Kolik techniky může Rusko těmto vojákům poskytnout?

Otázkou je, kolik a jaké techniky může Rusko pro mobilizované vojáky poskytnout. Odhaduje se, že před válkou na Ukrajině měla ruská armáda okolo 2 800 tanků v aktivní službě a asi 10 000 tanků bylo uskladněno v záloze. V případě obrněných transportérů by se mělo v aktivní službě nacházet 13 000 kusů techniky a dalších 8 500 kusů by mělo být uskladněno.  

Ruská armáda v rámci bojů na Ukrajině již ztratila tisíce kusů techniky, a to včetně moderních tanků a obrněných transportérů. Podle Kyjeva jsou ztráty ruské techniky k dnešnímu dni následující: 2 227 tanků a 4 748 obrněných transportérů. Tyto čísla však není možné nikterak ověřit. Na některých úsecích fronty však bylo možné v poslední době sledovat nasazení zastaralých tanků T-62, obrněných transportérů a jiné techniky, která byla ve velice špatném technickém stavu, což by jen potvrzovalo problémy ruské armády s doplňováním moderní techniky pro frontové jednotky.

Může nasazení záloh změnit průběh války?

Nasazení většího počtu vojáků s bojovými zkušenostmi nebo alespoň vojenským výcvikem může být pro ruskou armádu důležité především k udržení současné frontové linie. Jejich nasazení však bude podléhat úspěšné mobilizaci, zformování jednotek a jejich výcviku. Větší vliv na situaci na bojištích proto nelze očekávat dříve než za několik týdnů a následky ruské mobilizace se tak projeví až ke konci tohoto roku nebo na jaře roku příštího. Pokud by byla mobilizace úspěšná a jednotky by se podařilo vybavit moderními zbraněmi, mohly by takovéto posily ohrozit nebo alespoň ztížit cíle ukrajinské armády na úplné osvobození okupovaných území včetně krymského poloostrova.

V této souvislosti lze připomenout, že v průběhu léta byl zformován 3. armádní sbor ruské armády, který měl být hlavní oporou pro dokončení ofenzivy v Doněcké oblasti do poloviny září. Jeho část však byla zničena při Charkovské protiofenzivě a moderní technika tohoto armádního sboru, včetně tanků T-80, T-90 nebo systémů protivzdušné obrany, nyní slouží ukrajinské armádě.