Zvyšující se míra nezaměstnanosti ovlivňuje i kvazimandatorní výdaje, včetně výdajů na armádu

 18. 07. 2020      kategorie: Události

Česká republika má v současné době 3,7 % nezaměstnaných. Tento stav se dle odborníků může výrazně zvýšit na podzim tohoto roku. Těžko odhadovat výsledný stav, avšak nečekají nás moc dobré vyhlídky. Pokud se podíváme na nezaměstnanost, procentuální míru HDP výdajů na armádu a plány na její modernizaci, ne všechna čísla do sebe zcela zapadají.

moder_TITFoto: Otázkou zůstává, do jaké míry se budou dařit nákupy vojenské techniky a realizace dalších armádních akvizic s ohledem na míru nezaměstnanosti a globální krizi. | army.cz

„Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, který dále dodala: „Očekáváme zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než osmi procent. Podle našich informací sedm z deseti větších firem omezilo nábor a 45 procent z nich nábor úplně zastavilo.“ Co z toho všeho plyne? Je třeba se podívat na rozpočet a výdaje v širším hledisku. 

Výdaje lze rozdělit na takzvané mandatorní, což jsou prostředky, které musí vláda vynaložit ze zákona a nemůže volně rozhodovat o jejich výši. Jedná se zejména o dávky sociálního zabezpečení (důchody), státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti atd. Ostatní mandatorní výdaje jsou např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.

Armáda je součástí takzvaných kvazimandatorních výdajů. To jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, již zmíněnou armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru a duchovních, investiční pobídky aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací.

Dále je zapotřebí se podívat na státní rozpočet. Pokud přihlédneme k faktu, že je očekáván schodek rozpočtu ve výši 500 miliard korun, oproti plánovaným třiceti miliardám, je patrné, že se musí někde nalézt prostředky na podporu v nezaměstnanosti, podporu firem, podnikatelů, ale i veřejného sektoru. Navíc je zde také klesající tendence hodnoty finančních prostředků v čase. Miliarda v roce 2000 měla zhruba o třetinu až polovinu větší hodnotu než v roce 2015. Jakou bude mít hodnotu miliarda v roce 2020, 2021, 2023 apod.? 

Otázkou tedy zůstává, do jaké míry se budou dařit nákupy vojenské techniky a realizace dalších armádních akvizic s ohledem na nezaměstnanost a globální krizi.

 Autor: Martin Šiška