Ambiciózní obranný modernizační program Zrínyi 2026, oznámený v roce 2016, se stal páteří snahy Maďarska o hlubokou transformaci armády. Tento projekt, jehož celkový rozpočet dosahuje podle různých odhadů až 13 miliard eur, má za cíl překonat dědictví postsovětských zbraní, posílit interoperabilitu s NATO a současně oživit národní zbrojní průmysl. V tomto strategickém rámci zaujímá Česká republika důležité postavení dodavatele vojenských systémů i výrobních postupů. Spojení české expertizy a maďarské ambice formuje novou osu obranné spolupráce ve střední Evropě.

Jedním z nejviditelnějších projevů této spolupráce se v roce 2022 stala akvizice dvanácti cvičných proudových letounů L-39NG vyvíjených a vyráběných společností Aero Vodochody. Osm z nich bude sloužit k výcviku a čtyři jako průzkumné systémy vybavené elektrooptickým vybavením. První tři stroje (rovněž známé jako Skyfox) přibyly na leteckou základnu v Kecskemétu koncem letošního května, čímž začala nová etapa ve výcviku pilotů maďarských vzdušných sil.

Projekt má hlubší strategický význam, než se na první pohled zdá. Dlouhodobým cílem Budapešti bylo vytvořit plně autonomní systém výcviku vojenských pilotů na domácí půdě, což dosud nebylo možné. Klíčové fáze výcviku probíhaly v rámci alianční spolupráce v Kanadě (program NFTC – NATO Flying Training in Canada). Letouny Skyfox spolu s existujícími Zlíny a novým simulačním centrem od české společnosti VR Group tvoří ucelený systém, který Maďarsko přibližuje schopnosti suverénního výcviku v souladu s aliančními standardy.

Za koupí letounů L-39NG (Skyfox) stojí také komplexní kapitálové propojení. Většinovou část společnosti Aero Vodochody (80 procent) vlastní maďarský holding HSC Aerojet Zrt. (zbytek vlastní česká společnost Omnipol). Tato struktura zajišťuje nejen ekonomické výhody pro maďarský průmysl a současně reflektuje širší trend v oblasti regionální obranné spolupráce, kdy se jednotlivé země snaží maximálně posílit vlastní průmyslovou kapacitu a z geopolitického hlediska pevně zakotvit mezi členy Severoatlantické aliance. Letoun L-39NG se stal klíčovým prvkem této vize s potenciálem pro export do dalších států.

Jiný pilíř česko-maďarské obranné spolupráce představuje licenční výroba ručních palných zbraní České zbrojovky. V roce 2018 došlo k podpisu desetileté smlouvy v hodnotě 100 milionů eur, která umožnila výrobu pistolí CZ P-07/09, samopalů Scorpion EVO 3 a především útočných pušek CZ BREN 2 v maďarském státním podniku Arzenál v Kiskunfélegyháze. Budapešť tímto způsobem jednak nahradila zastaralé varianty pušek AK-63, jednak obnovila kapacity v oblasti výroby pěchotních zbraní zaniklé po roce 2000.

Výroba probíhá v několika etapách, od montáže z českých dílů až po plnou lokalizaci, včetně kovaných hlavní a vlastní munice. Maďarské výrobní linky pravděpodobně disponují kapacitou na výrobu nižších desetitisíců zbraní ročně. Část této produkce směřuje i do České republiky, což z této spolupráce činí oboustranně výhodný transfer technologií.

Český přínos se neomezuje jen na dodávky zbraní. Firma VR Group, dceřiná společnost státního podniku LOM PRAHA, Maďarsku například dodává simulační výcvikový systém pro L-39NG. Jedná se o mnohostranné řešení zahrnující desktopové i tzv. Full Mission simulátory, včetně plnohodnotných misí s realistickým zobrazením (například i simulace letu v noci). VR Group se netají ambicí smazat rozdíl mezi tréninkem a reálným letem, což z ní činí technologického průkopníka v oblasti letecké přípravy. Podle dostupných informací se tento systém má stát základem výcviku pilotů v Maďarsku i dalších evropských zemích.

Všechny tyto aktivity v rámci modernizačního programu Zrínyi 2026 přispívají k hlubší integraci Maďarska do aliančních struktur. Pořízení moderních systémů protivzdušné obrany NASAMS, radarů ELM-2084, transportních letadel Embraer C-390 či vrtulníků Airbus H145M a H225M zásadně mění profil maďarských ozbrojených sil. Česko jako dodavatel interoperabilní výzbroje tak přispívá k posilování obrany NATO na jeho východní hranici.

Maďarsko zároveň obnovuje obrannou soběstačnost, čímž se vymyká řadě států bývalého východního bloku. Díky spolupráci s Prahou a dalšími evropskými partnery nyní disponuje výrobními kapacitami v oblasti zbraní, vozidel, simulace i výcviku – to vše při udržení plné kompatibility se spojenci ze Severoatlantické aliance.

Vztah mezi Českem a Maďarskem v oblasti obranného průmyslu lze dnes označit za jeden z nejrozvinutějších v regionu. Maďarská objednávka L-39NG (Skyfox) velmi pomohla udržet kontinuitu české výroby cvičných proudových letadel. Licenční výroba českých zbraní na druhé straně přispěla k průmyslovému rozvoji Maďarska a také k rozvoji dvoustranného strategického partnerství, které by mělo být ze strany českého státu dále podporováno.

Do budoucna však vyvstávají i některé složité otázky: Jak zajistit dostatečné kapacity českého průmyslu, pokud významná část produkce bude probíhat v zahraničí? Jak udržet technologickou převahu při rostoucí konkurenci z jiných zemí NATO? A bude mít Česká republika dostatečné nástroje pro rozvoj oboustranné spolupráce (třeba v oblasti vývoje), nikoli jen pro podporu vývozu?

Příklad Maďarska ukazuje, že obranná modernizace nemusí být jen otázkou nákupu, ale může se stát prostředkem strategické transformace, průmyslové renesance a upevnění aliančních vazeb. Pro Českou republiku je to zároveň výzva i příležitost. Pokud tedy bude ochotna své partnery vnímat nejen jako zákazníky, ale také jako dlouhodobé spojence.

Zdroj: ArmyTechnology, Maďarské ozbrojené síly, AirforceTechnology