Národní rada Slovenské republiky před pár dny schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026, podle kterého by v příštím roce mělo být na obranu vynakládáno přibližně 2,88 miliardy eur, což odpovídá 2 % HDP. Navzdory tomu, že mezi jednotlivými představiteli vládní koalice a prezidentem SR panují ohledně zvyšování výdajů na obranu odlišné názory, jde o důležitý signál směrem ke spojencům i veřejnosti, že modernizace armády a obranyschopnost Slovenska nebudou stagnovat. V příštích letech však budou muset investice směrem do obrany růst rychlejším tempem.

Růst obranných výdajů patří na Slovensku mezi hlavní společenská témata. Zatímco vládní koalice se staví k jejich zvyšování spíše skepticky a odmítavě, opozice a prezident Slovenské republiky jsou spíš pro jejich růst. Poslední dobou se i v souvislosti s konsolidací veřejných financí mluvilo o tom, že i ministerstvo obrany bude muset šetřit a že výdaje na obranu nemusí dosáhnout 2% hranice. Schválením návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se alespoň dočasně tyto scénáře nenaplnily a rezort obrany bude v roce 2026 hospodařit s finančními prostředky ve výši zhruba 2,88 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 90,4 milionu eur.

V příštím roce, jak je uvedeno ve schváleném návrhu státního rozpočtu, bude mezi priority ministerstva obrany patřit modernizace a rozvoj Fakultní nemocnice s poliklinikou J. A. Reimana v Prešově, kde roste nová vojenská nemocnice. Otevřena má být v roce 2027. Mezi další klíčové projekty ministerstva obrany v příštím roce bude patřit modernizace Ozbrojených sil Slovenské republiky (OS SR). Klíčovými projekty jsou, dle dostupných informací, nákupy systémů protivzdušné obrany středního dosahu Barak MX izraelské provenience, financování dodávek bojových obrněných vozidel 8x8 Patria AMV XP, pásových bojových vozidel CV90 a 3D radiolokátorů středního dosahu. Jak je uvedeno v návrhu státního rozpočtu, finance ministerstva obrany mají být využity také na další rozvoj výzbroje armády, rozvoj komunikačních a informačních prostředků, rozvoj personálu OS SR a modernizaci infrastruktury.

Nominálně vyšší finanční prostředky na rozvoj slovenské obranyschopnosti, které zároveň odpovídají 2 % HDP, jsou důležitým signálem směrem ke spojencům v rámci NATO, což akcentoval na nedávném Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu OS SR i prezident Slovenské republiky Peter Pellegrini. Dle jeho slov musí i Slovensko reagovat na nové hrozby a posilovat svou obranyschopnost, což bez moderní techniky a kvalifikovaného vojenského personálu není možné. I z toho důvodu považuje prezident SR investice do rozvoje výzbroje OS SR za prioritu, jelikož i válka na Ukrajině a nedávné incidenty týkající se narušení vzdušného prostoru několika evropských zemí dokazují, že moderní válčení vyžaduje nové způsoby reakce, na což musí být Slovensko připraveno. Prezident SR zároveň zdůraznil důležitost interoperability s ostatními zeměmi NATO.

I když v celkovém součtu výdaje na obranu na Slovensku porostou, tempo zvyšování investic do obrany se bude muset v příštích letech zvýšit, aby Slovensko dosáhlo do roku 2035 Aliancí požadovaných výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. Aktuální vládní koalice v čele s premiérem Robertem Ficem s takto dramatickým navyšováním obranných výdajů nesouhlasí a říká, že Slovensko nepotřebuje vynakládat na obranu tak vysoké procento, jelikož dokáže své závazky plnit i s daleko nižšími výdaji v této oblasti. Navzdory vyjádřením premiéra Fica Slovensko na letošním summitu NATO v Haagu s navýšením obranných výdajů na 5 % souhlasilo. Ministr obrany Robert Kaliňák zvýšení obranných výdajů z 2 % na 5 % Slovensko akceptuje, ale zvolí si takovou cestu k jejich dosažení, která bude nejlépe odpovídat požadavkům země. Jako příklad uvedl navýšení investic do infrastruktury nebo projektů dvojího využití. S alokací 1,5 % HDP do této oblastí počítá i aktuální plán NATO. Právě vojenská infrastruktura dlouhodobě patří mezi hlavní problémy Slovenska a vyšší výdaje na obranu se nemusí nutně týkat jen pořizování zbraňových systémů, jak to prezentují někteří představitelé vládní koalice.

Navzdory názorové různorodosti mezi slovenskými politiky a představiteli státu je důležité, že výdaje na obranu nebudou klesat. OS SR v posledních letech prochází důležitou modernizací, která byla dlouhá léta nepředstavitelná a nevěnovala se jí téměř žádná pozornost. Snížením obranných výdajů by veškeré úsilí posledních let vyšlo nazmar. Koneckonců, Ukrajina může být v tomto směru jasným příkladem, jaké důsledky může podfinancování ozbrojených sil mít. Ta od vzniku samostatného státu až do roku 2014 každoročně snižovala výdaje na rozvoj obrany a vojenského personálu, kvůli čemuž se následně nemohla efektivně bránit ruským hybridním operacím. Zároveň Slovensko musí hledět i na fakt, že je důležitým členem Severoatlantické aliance, který přispívá k bezpečnosti nejen vlastních obyvatel, ale i celého východního křídla NATO. Je potřeba mít neustále na paměti, že každé uskupení je tak silné, jak silný je jeho nejslabší článek a pokud by se Slovensko dostalo do této pozice, bylo by pro potenciálního nepřítele až příliš snadným cílem.

Zdroj: Teraz.sk, Kancelária prezidenta SR