Spolupráce vojáků s policisty: 12 hodin v mrazu na nohou, záchrana života a velká zkušenost

 02. 05. 2021      kategorie: Armáda ČR

Od začátku března do poloviny dubna pomáhalo v Praze 60 vojáků z Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov policistům při kontrolách vozidel. Jedním z nich byl i rotmistr Petr Z., který během služby v hlavním městě zachránil život.

Petr Z. je vojákem z povolání už téměř dvacet let. Deset let byl průzkumníkem u 4. brigády rychlého nasazení, pak nastoupil k 7. mechanizované brigádě, kde byl mj. instruktorem kurzu speciální přípravy. Od ledna slouží na vyškovské vojenské akademii jako mladší instruktor kurzu základní přípravy, kde předává zkušenosti nastupujícím nováčkům.

bann_2602Foto: Smíšená hlídka na stanovišti | Ministerstvo obrany ČR

Že bude pomáhat policistům při kontrolách vozidel, se dozvěděl krátce před polednem prvního března. U útvaru se měl hlásit za dvě hodiny, sbalený a nachystaný. „Mám štěstí, že jsem na tento styl života z armády zvyklý. A u brnky (4. brigády rychlého nasazení) platilo pravidlo, že batoh má být permanentně sbalený minimálně na tři dny, tak už je člověk naučený,“ říká s úsměvem.

12 hodin v mrazu na nohou

Na nohou byl Petr od půl čtvrté ráno, v pět hodin začínala kontrola vozidel, končilo se v deset večer. Další den volno, pak zase služba. A tak pořád dokola.

Kontrola probíhala tak, že Petr zastavil vozidlo, policista si vyfotil registrační značku auta a projel ji lustračním zařízením. Pak Petr zkontroloval občanský průkaz s čestným prohlášením a občanský průkaz předal policistovi. Ten, pokud se mu něco nezdálo, kývnul, ať řidič počká. Jinak už Petr zastavoval další auto.

„Střídali jsme se zhruba po hodině, podle počasí. Když sněžilo nebo pršelo, tak i po půl. Člověk stál na jednom místě, a tak jsem byl rád, že jsem si mohl aspoň na chvíli sednout do vyhřátého auta,“ vzpomíná.

Reakce byly až na výjimky pozitivní. Petra překvapilo, kolik lidí v hlavním městě hlídkujícím policistům a vojákům projevilo uznání. „Byli na nás milí, vozili nám jídlo i pití na zahřátí. Mnohdy za stovky korun. Jedna paní nám přivezla krabici chlebíčků se vzkazem „Děkujeme vám všem“, k tomu buchty, perník. Bylo to opravdu moc příjemné povzbuzení.“

5_domaci-mini-chlebicky-se-vzkazemFoto: Domácí mini-chlebíčky se vzkazem | Ministerstvo obrany ČR

Velká zkušenost

Služba s policisty Petra jednoznačně obohatila. Naučil se prý díky nim rozdělovat lidi na zodpovědné řidiče a ty „nepříliš spolehlivé“, kteří často jezdili bez řidičáků, nebo dokonce pod vlivem alkoholu a drog. „Policisty obdivuji,“ zdůrazňuje a vzpomíná, jak jim občas řidiči nadávali a hádali se s nimi a oni s ledovým klidem a úsměvem na tváři vysvětlovali a vysvětlovali.

Představa veřejnosti o práci policistů je podle Petra zkreslená. „Permanentně řeší neskutečné množství incidentů, hlavně večer bylo jedno hlášení za druhým: rvačky, loupeže, střelba. Opravdu budu jedním z mnoha vojáků, kteří za nimi budou stát,“ prohlašuje.

Zachránil život

Mít za sebou speciální vojenský zdravotnický kurz Combat Lifesaver (záchrana života v boji) se Petrovi vyplácí dlouhodobě a znalosti využil i během služby v Praze.

„Pán špatně došlápl na obrubník, ztratil rovnováhu a spadl temenem hlavy na asfalt do vozovky. Protože ležel částečně na tramvajových kolejích, policisté zastavili dopravu a já se věnoval zraněnému,“ popsal situaci. Díky kurzu prý přesně věděl, jak bude postupovat ještě předtím, než vystoupil z auta. „Jsem za to strašně rád, že díky zkušenostem z kurzu i ze života můžu pomáhat,“ zdůrazňuje.

Petr zraněnému pánovi poranění ošetřil a takzvaně ho vytěžil pro záchrannou službu – tedy zjistil, co se stalo, kolik mu je let, jak se jmenuje, jaké má nemoci. „Celý rozhovor šel přes vysílačku přímo lékaři do záchranky, která přijela během chvilky,“ vzpomíná.

Při první vážné nehodě se každý na chvilku zasekne

V situaci, kdy někomu poskytoval první pomoc, byl Petr už dvakrát. V jednom případě šlo o vážnou dopravní nehodu, kdy řidička vyletěla ze silnice přes příkop, auto se s ní několikrát otočilo ve vzduchu a úplně rozbité se zastavilo v poli. „Přiznám se, že když jsem byl u téhle první nehody, na chvilku jsem zamrzl. Byl to šok. Ale po pár vteřinách jsem začal fungovat,“ říká. Paní byla podle Petra zaklíněná tak, že nebýt jeho pomoci, udusila by se. S kolegy také pomáhali vykládat hasičům materiál. „Velitel zásahu nám pak s úsměvem říkal, že je překvapilo, jak jsme ho měli pěkně srovnaný. Dokonce si to fotil, protože to se jim prý ještě nestalo. Říkal, že je vidět, že jsme vojáci.“

Na pomoc policii v souvislosti s epidemií koronaviru armáda vyčlenila 3800 vojáků. Za úkol měli vypomáhat při bezpečnostních kontrolách zpřísněných protiepidemických opatření.

Přidat na Seznam.cz