Incident, při němž ruské drony narušily 10. září 2025 polský vzdušný prostor, zrychlil a vyhrotil předvolební debatu v České republice. Z mezinárodního hlediska šlo o jasné narušení suverenity členského státu NATO, které si vyžádalo okamžitou reakci Aliance. V českém politickém kontextu událost ale odhalila hluboké ideologické a strategické trhliny mezi vládnoucí prozápadní koalicí a opozičními subjekty. Dění v polském pohraničí se tak nečekaně stalo hlavním tématem kampaně, jež rozdělilo politickou scénu na dva odlišné tábory: jeden nekompromisně proalianční a druhý, který prosazuje větší míru neutrality a klade důraz na hospodářskou stabilitu.

NATO reagovalo na události okamžitě a rázně, a to nejen na diplomatické úrovni. Generální tajemník Aliance Mark Rutte v Bruselu oznámil spuštění operace „Eastern Sentry“ (Strážce Východu), jejímž cílem je posílení vzdušné obrany na východním křídle. Rutte ve svém prohlášení uvedl: „V časných ranních hodinách ve středu 10. září narušilo polský vzdušný prostor mnoho ruských dronů. Vzdušná obrana NATO byla aktivována a úspěšně zajistila obranu teritoria Aliance.“ Generální tajemník nepokládá bezprecedentní narušení vzdušného prostoru NATO za „izolovaný incident“. Varoval před rostoucí četností ruských „lehkomyslností“ ve vzduchu podél východního křídla NATO – obzvláště drony, které již dříve narušily vzdušný prostor Estonska, Litvy, Lotyšska a Rumunska. Všechny tyto incidenty označil za „nebezpečné a nepřijatelné“.

K podrobnostem incidentu se později vyjádřil i plukovník Mitko Müller z německého ministerstva obrany. Mimo jiné přiblížil roli německých PVO systémů Patriot, které jsou rozmístěny v Polsku: „Německé pozice Patriotů v Rzeszowě, v překladišti zbraní pro Ukrajinu, byly se svými radary zapojeny do boje proti dronům.“ Müller ale současně upřesnil, že nebyly aktivovány žádné odpalovací rakety, ani německé bojové letouny, které již byly z oblasti staženy. Plukovník navíc potvrdil, že stále není zcela jasné, kolik z dronů polské a alianční jednotky sestřelily a kolik jich spadlo například kvůli nedostatku paliva po překročení maximálního doletu.

Reakce české vládní koalice na incident přišla okamžitě, jednotně a nekompromisně. Premiér Petr Fiala (ODS) neváhal situaci ostře odsoudit, když prohlásil, že „Rusko testuje obranyschopnost NATO“. Současně zdůraznil nutnost „investovat do obrany“, což je v přímém souladu s cílem Aliance postupně zvyšovat výdaje na obranu do výše 5 % HDP. Premiér Fiala šel ve svém vyjádření ještě dál a vyzval všechny politické subjekty k jasnému odsouzení útoku, přičemž poznamenal: „Pokud to neudělají, vědomě či nevědomě slouží zájmům Ruska.“ Tím jasně nastavil dělící čáru, která poslouží jako referenční bod pro voliče.

Podobně rázné a jednoznačné bylo i vyjádření prezidenta Petra Pavla. V jeho očích „ruské drony sestřelené nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká“. S odkazem na svou vojenskou minulost Pavel neváhal dodat, že „Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí“ a že „nelze předstírat, že se nás tato válka netýká“. Jednotu vlády demonstrovaly i další političtí prominenti. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil incident za „další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny“ a vyzval k posílení protivzdušné obrany na východní hranici NATO. Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) nabídlo Polsku konkrétní pomoc a potvrdilo vyslání vrtulníků Mi-171Š. Politici z vládních stran, jako například Marek Výborný (KDU-ČSL), pak rétoriku ještě více vyhrotili. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností.“ Tím se Výborný snaží zjednodušit volbu pro nerozhodnuté voliče – buď jsou pro NATO a bezpečnost, nebo riskují její zhoršení. Toto kolektivní vystoupení vládních představitelů má za cíl prezentovat kabinet jako zodpovědného a spolehlivého spojence, který má jasnou vizi a strategii pro obranu země.

Zatímco vláda reagovala jednotně a rázně, na druhé straně politického tábora se odpovědi na incident výrazně lišily a ukázaly na rozmanité názory v opozici. Hlavní opoziční lídr Andrej Babiš (ANO) se k události vyjádřil poměrně zdrženlivě. Jeho vyjádření o „plné podpoře Polska“ postrádalo detailnější komentář a jakékoli explicitní odsouzení Ruska. Tento přístup je v souladu s Babišovou předvolební strategií, která se snaží vyhýbat se ostré konfrontaci v mezinárodních otázkách a soustředí se na domácí ekonomické problémy, jako je inflace a životní náklady.

Zcela odlišný a kontroverzní postoj zaujali představitelé uskupení Stačilo!, jehož silnou součást tvoří proruská KSČM. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) šel nejdále, když spekuloval o ukrajinském původu dronů. Šířením této dezinformace se velmi přiblížil ruskému narativu. Šéfka komunistů a lídryně Stačilo! Kateřina Konečná roli ruských dronů navíc relativizovala: „Pokud ruské drony skutečně poškodily rodinný dům v Polsku, je to nanejvýš odsouzeníhodné a pouze to ukazuje, jak důležité je co nejdříve tento konflikt ukončit!“ Konečná sice incident odsoudila, ale primárně ho využila k posílení argumentu o nutnosti zahájení mírových jednání – klíčové téma pro proruský a neutrální elektorát.

K průniku dronů na polské území došlo pouhé tři týdny před parlamentními volbami v České republice, což události dodává na mimořádném významu. Tento incident má potenciál ovlivnit nerozhodnuté voliče, kteří si mohou uvědomit, že bezpečnost není abstraktní pojem, ale hmatatelná realita. Zatímco silné a jednotné vystupování vlády ji může posílit v očích veřejnosti, nejednoznačné a místy proruské komentáře části opozice mohou poškodit její důvěryhodnost. Incident tak posloužil jako „lakmusový papírek“, jenž jasně ukázal, které politické síly jsou připraveny bránit české zájmy v rámci Aliance a které by mohly s bezpečnostními závazky země hazardovat. Nejednota v opozici, a zejména tendence zpochybňovat ruskou agresi, zvyšuje podporu vládních stran a jejich vizi zůstat pevnou součástí západních obranných struktur. SPOLU a STAN svou rychlou a jednotnou reakcí na ruské drony v Polsku posílili svou důvěryhodnost pro vedení země v nejistých časech. To může pomoci mobilizovat jejich tradiční voliče a zároveň přetáhnout ty, kteří dosud zůstávají nerozhodní.

Celý incident s drony a následná politická reakce v České republice představují zřetelnou ukázku, jak geopolitické události přímo ovlivňují domácí politické debaty a předvolební preference. Zatímco koalice prozápadních stran ukázala jednotu a rozhodnost v obraně národních zájmů v rámci kolektivní bezpečnosti NATO, část opozice se snaží o mnohem opatrnější a pragmatický přístup. Ten však riskantním způsobem relativizuje ruskou agresi. Volby se tak mění v referendum o české zahraničněpolitické orientaci a o míře ochoty Čechů nést náklady a rizika spojená s pevnou prozápadní pozicí. Drony nad Polskem se staly symbolem, který má potenciál přepsat volební mapu a ovlivnit budoucnost české zahraniční a bezpečnostní politiky na mnoho let dopředu. Z technického hlediska potvrdily naléhavou potřebu posílení integrované protivzdušné obrany na východním křídle NATO a poukázaly na strategickou zranitelnost Aliance, o níž mluvil generální tajemník Rutte. Právě na základě těchto protichůdných postojů se s velkou pravděpodobností budou voliči rozhodovat v nadcházejících volbách, kde hlavním tématem již nebude pouze ekonomika, ale především bezpečnost.