Včera se na pravidelném bilančním velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR sešlo vedení Armády České republiky v čele s armádním generálem Karlem Řehkou. Shromáždění, kterého se zúčastnil také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna a další hosté, bylo věnováno vyhodnocení úkolů roku 2025, ale především pohledu na bezpečnostní situaci a budoucí směřování naší armády. Jak generál Řehka, tak ministr obrany Zůna se shodli, že éra bezstarostnosti skončila a že obrana státu vyžaduje dlouhodobý politický konsensus, stabilní financování a realistickou koncepci rozvoje schopností.

arm.gen. Karel Řehka: Být voják není zaměstnání, je to služba a je to poslání

„Rok 2025 byl pro armádu opět velmi intenzivní. Ve složité bezpečnostní situaci jsme plnili řadu důležitých úkolů ve prospěch obrany naší země,“ uvedl Řehka v úvodu své řeči a připomněl, že armáda testovala obranné plány, mobilizační postupy, funkčnost míst velení i digitalizaci systémů velení a řízení a současně pokračovala v modernizaci a stabilizaci personálu.

Podle náčelníka generálního štábu je klíčové, že vše směřuje k jedinému cíli – bojeschopnosti. „Vše, na co jsme v minulém roce kladli důraz, souvisí s bojeschopností, připraveností armády a obranyschopností země. To je má nejvyšší priorita a cíl,“ zdůraznil. Řehka se obsáhle věnoval roli jednotlivce v armádě. Připomněl, že skutečnou sílu netvoří generálové, ale vojáci na nejnižších stupních velení. „Naše armáda stojí na svobodníkovi a desátníkovi v mechanizovaném družstvu, na rotmistrech a praporčících, na velitelích družstev, čet a rot, na pilotech a velitelích rojů a letek. To jsou ti, kteří se připravují na boj a když na to přijde, tak bojují a krvácejí,“ řekl. Silně akcentoval také morální rozměr služby. „Být voják není zaměstnání, je to služba a je to poslání. Zároveň je to velké privilegium a velká čest,“ prohlásil a připomněl, že každý voják přísahá, že je ochoten pro obranu vlasti nasadit i vlastní život.

Náčelník generálního štábu otevřeně popsal bezpečnostní realitu. „Žijeme ve světě, který není bezpečný. To není strašení, to je konstatování reality,“ uvedl. Za největší a nejurgentnější hrozbu označil agresivní politiku Ruska. „Agresivní politika současného Ruska bude v dohledné době přímá a nejvíce urgentní hrozba pro občany České republiky a pro bezpečnost celého evropského kontinentu,“ zdůraznil a dodal, že cílem Moskvy je omezit právo českých občanů rozhodovat o vlastní budoucnosti. „Rusko útočí na naši svobodu a suverenitu,“ řekl. Řehka připomněl, že alianční hodnocení ukazují výrazné zpoždění českých schopností. „V našich klíčových schopnostech, kterými přispíváme do obranných plánů, máme skluz zhruba šest až deset let,“ konstatoval. Podle něj je to důsledek dlouhodobého zanedbávání obrany a kumulovaného vnitřního dluhu. Zároveň zdůraznil, že armáda v posledních letech změnila přístup. „Skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo. Armáda České republiky přestala předstírat, že je vše v pořádku, a začala se připravovat na nejhorší možný scénář,“ uvedl.

Ohledně modernizace naší armády Řehka uvedl, že veřejné prostředky nejsou promrhány. „Ty miliardy, které to naše spoluobčany stálo, nebyly utraceny za hračky pro vojáky. Byly investovány do odstrašení a obrany, do naší budoucí prosperity a bezpečí,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, který závěrem vyzval velitele, aby byli k nadřízeným i politickému vedení upřímní a měli odvahu upozorňovat na rizika.

Ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Obrana státu se nedá stavět na iluzích ani na politických gestech

Ministr obrany Jaromír Zůna ve svém vystoupení nejprve poděkoval armádě za splnění úkolů výcvikového roku 2025 a ocenil práci vojáků doma i v zahraničních misích. Zdůraznil, že obrana státu patří mezi klíčové priority vlády a že k ní je nutné přistupovat komplexně – od legislativy přes koncepční řízení až po personál, infrastrukturu a moderní výzbroj. „Obrana státu se nedá stavět na iluzích ani na politických gestech. Koncepce, opatření a výroky se musí potkat s výsledkem,“ uvedl. Kritizoval praxi, kdy se nejprve přijímají koncepce vyššího řádu, aniž by existoval pevný základ na nižších úrovních. Podle něj je nutné tvořit koncepce „odspodu“ a proces výstavby armády vrátit do rovnováhy, i kdyby to dočasně znamenalo hledání ryze národních postupů.

Zůna se vyjádřil také k financování. „Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří procenty HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi,“ zdůraznil. Rozhodujícími mají být podle něj roky 2027 až 2031, kdy se očekává hlavní úsilí při naplňování schopností, doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem a zlepšování kvality života vojáků. Ministr nastínil i technologické priority. Významnou roli budou hrát robotické, automatizované a softwarově definované systémy, digitalizace velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury. Současně vyzval k praktickým krokům, které povedou k rychlému a reálnému posilování bojové hodnoty armády.

V rámci následné tiskové konference ministr obrany Jaromír Zůna označil velitelské shromáždění za jednu z nejdůležitějších událostí výcvikového roku Armády České republiky. Uvedl, že velitelé tradičně očekávají, jak se hodnocení promítne do činnosti jejich útvarů a zařízení. Armádě poděkoval za splnění úkolů v roce 2025 a poblahopřál jí k úspěšnému působení doma i v zahraničí. Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka pak připomněl, že velitelská shromáždění se konají dvakrát ročně. Podzimní je zaměřeno na úkoly pro následující rok, zatímco to na začátku roku slouží především k vyhodnocení plnění úkolů za uplynulé období. Stručně shrnul, že hlavním obsahem činnosti armády v roce 2025 byla příprava na obranu České republiky a zvyšování připravenosti, dosažitelnosti a udržitelnosti jednotek. 

Naše redakce položila náčelníkovi generálního štábu následující otázku: Ve svém projevu jste uvedl, že v klíčových schopnostech, kterými Česká republika přispívá do aliančních obranných plánů, máme zpoždění zhruba šest až deset let. Zároveň jste v minulosti hovořil o tom, že by se výdaje na obranu měly v budoucnu přiblížit ke třem procentům HDP. Jakým způsobem a v jakém časovém horizontu je podle vás reálně možné dohnat toto zpoždění a dosáhnout naplňování aliančních Capability Targets?

„Rozpočet je samozřejmě výsostně politická záležitost. Jaké bude politické rozhodnutí, takovému rozhodnutí se my musíme ve svém plánování přizpůsobit. Tak to bylo, je a vždycky bude a je to tak správně. Pokud jde o alianční cíle výstavby schopností, hodnotící tým neřekl, že jsme ve skluzu v celém rámci Capability Targets 2025, ale v těch klíčových schopnostech, kterými přispíváme do obranných plánů, tedy zejména ve dvou brigádních úkolových uskupeních a některých dalších prvcích, se odhaduje zpoždění zhruba šest až deset let. To neznamená, že bychom do obranných plánů nepřispívali. Znamená to, že nemáme všechno, co bychom v těchto schopnostech mít měli. Pokud jde o budování Capability Targets 2025, provedli jsme analýzu, jejíž výsledky již zazněly veřejně. Pominu-li počty vojáků, záloh a personální otázky, pak samotná technika a modernizační výdaje vycházejí přibližně na 750 miliard korun nad úroveň rozpočtu 2% HDP. Jinými slovy to znamená buď zhruba 3% HDP po dobu deseti let, nebo postupné navyšování financí. Armáda v minulosti vycházela ze zadání předchozí vlády, která stanovila výhled postupného navyšování o 0,2 procentního bodu ročně až na 3% HDP do roku 2030. Pokud bude politické rozhodnutí jiné, bude jiné. My budeme muset přehodnotit priority a přizpůsobit se. Zároveň je potřeba říct, že alianční cíle výstavby schopností nejsou jediné, co armáda musí budovat. Existují také schopnosti, které jsou národní odpovědností – například ochrana teritoria, protivzdušná obrana státu a další oblasti. Ve skutečnosti bychom tedy potřebovali, aby byla částka ještě vyšší. Pokud se vláda rozhodne jít cestou, že se nebude dívat primárně na procenta HDP, ale bude stanovovat konkrétní požadavky v jednotlivých letech, tak se tomu přizpůsobíme. Co je ale naprosto kriticky důležité, je předvídatelnost rozpočtu. Obranné plánování se nedá dělat s výkyvy z roku na rok. Vždy z toho vznikají mezery ve schopnostech, nedokončené projekty a problémy, se kterými Armáda České republiky bojuje dodnes – právě kvůli tomu, že v minulých dekádách neměla předvídatelné financování,“ uvedl pro CZ DEFENCE generál Řehka.

Oslovili jsme také ministra obrany Jaromíra Zůnu, a to s následující otázkou: Pane ministře, v letošním květnu má dojít k úpravě Koncepce výstavby Armády České republiky a současně rozpočet resortu směřuje k úrovni dvou procent HDP. Jak se podle vás podaří tyto nové předpoklady sladit a promítnout do reálného budování schopností armády?

„Pokud jde o rozpočet, ze své dlouholeté praxe mohu potvrdit, že armáda vždy upřednostňovala předvídatelnost rozpočtu před jeho aktuální nominální výší, protože jen tak lze plánovat a dlouhodobě budovat schopnosti. Když se podíváme například na období let 2014 až 2022, rozpočet resortu obrany vzrostl téměř o sto procent. Zároveň jsme ale dopředu věděli, že každý rok dojde zhruba k desetiprocentnímu nárůstu. To tehdy umožnilo spustit celou řadu projektů založených na dlouhodobých rámcových smlouvách, včetně opcí, jejichž plnění dnes dobíhá, a materiál tak v posledních letech do armády reálně vstupuje. Právě proto, když hovoříme o financování obrany, nejde o závod v procentech HDP. Podstatná je bojová hodnota armády a schopnosti, které při jejím budování získáváme. To je přístup, jehož jsem zastáncem a který budu vždy podporovat. Pokud jde o Koncepci výstavby Armády České republiky a úkol upravit její zpracování, je to velmi náročná záležitost, zejména v podmínkách současného bezpečnostního prostředí a geopolitického vývoje. Racionální snahou je sladit tvorbu této koncepce s tvorbou státního rozpočtu, tedy dát oba procesy do stejného časového rámce tak, aby do sebe zapadaly. Cílem je, aby argumentace při vyjednávání o rozpočtu byla věcně podložená a abychom se nedostávali do situací, kdy musíme již rozběhnuté projekty zastavovat, omezovat nebo měnit jejich parametry. Predikce rozpočtu je skutečně zásadní pro jakékoliv koncepční úvahy o budoucnosti Armády České republiky,“ sdělil naší redakci ministr obrany.