Vojenské zpravodajství varuje především před zahraničním vlivem

 27. 11. 2019      kategorie: Události

Vojenské zpravodajství nedávno zveřejnilo Výroční zprávu o své činnosti za rok 2018. U jubilejní 15. veřejné výroční zprávy Vojenské zpravodajství změnilo její koncept a nově se soustřeďuje pouze na vybrané problematiky, které do budoucna hodnotí jako klíčové. Výroční zpráva se tak zaměřuje na vývoj raketových prostředků vybraných států a kybernetické hrozby.

„Ve veřejné výroční zprávě se vždy Vojenské zpravodajství snažilo přinášet informace ze všech oblastí, kterými se v rámci své působnosti zabývalo. Vzhledem k tomu, že se výroční zprávy vydávají zpravidla až ve druhém pololetí následujícího roku, však mohly být uvedené informace již překonané. Proto bylo symbolicky u 15. veřejné výroční zprávy rozhodnuto změnit její koncept a nově se soustředit na vybrané problematiky, které Vojenské zpravodajství dlouhodobě hodnotí jako určující pro další světový vývoj,“ vysvětluje ve svém úvodním slově ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun

DF-41.CCTV1.china.int.FU
Foto: Výroční zpráva o činnosti za rok 2018 se zaměřuje na vývoj raketových prostředků vybraných států (na obrázku čínské rakety DF-41) | CCTV 1, čínský internet

Výroční zpráva o činnosti za rok 2018 se zaměřuje na vývoj raketových prostředků vybraných států a dále na hrozby v kybernetickém prostoru. Výroční zpráva dále tradičně poskytuje základní informace o Vojenském zpravodajství a vymezuje jeho zákonnou působnost a úkoly v bezpečnostním aparátu České republiky. Zpráva obsahuje veškeré informace o činnosti a výsledcích, které může Vojenské zpravodajství s ohledem na legislativu o ochraně utajovaných informací veřejnosti poskytnout. Výroční zpráva zároveň přináší informace o činnosti mimo hlavní činnost Vojenského zpravodajství, kam se řadí například historie a odkaz Vojenského zpravodajství, charitativní činnost či jeho prezentace v rámci odborné i široké veřejnosti.

kybernet_01
Foto: Zpráva se dále zaměřuje na hrozby v kybernetickém prostoru (ilustrační foto) | army.cz

V průběhu roku 2018 se svět posunul dále směrem ke konfrontaci, která by se mohla stát přímým vyústěním politiky předních světových velmocí v rámci uplatňování jejich zájmů. Jedná se o důsledek oslabování světové dominance reprezentované Spojenými státy, jejichž protiváhou se prozatím primárně v ekonomické oblasti a díky své výkonnosti stává Čína a ve vojenské oblasti, díky realizaci nových technologických řešení moderních zbraňových systémů, pak opět Rusko. Svět tak pokročil v přípravách na rozpoutání mocenského konfliktu nového typu, který nebude vybojován tradičními vojenskými prostředky. Člověk se v něm může stát jen hybatelem, který uvede do chodu souboj technologií, jehož výsledek bude záviset na míře jejich vyspělosti, ale i jejich složitosti a zranitelnosti. Rok 2018 charakterizovalo oslabování a zpochybňování role existujících globálních i regionálních organizací, kontrolních režimů a odzbrojovacích smluv, včetně jejich porušování a vypovídání. S tím narůstala i nedůvěra, špatná komunikace a nepředvídatelnost a s nimi spojené nebezpečí nárůstu neporozumění vedoucí k chybnému výkladu jednání, motivů i cílů druhé strany. Zásadním problémem je, že konání mnoha subjektů je stále více ovlivněno nikoli reálnou představou o stavu věcí, ale jejich mediálním obrazem, který je často účelově manipulován a tendenčně zkreslován. 

1044626508
Foto: V průběhu roku 2018 se svět posunul dále směrem ke konfrontaci, která by se mohla stát přímým vyústěním politiky předních světových velmocí v rámci uplatňování jejich zájmů. Jedná se o důsledek oslabování světové dominance reprezentované Spojenými státy, jejichž protiváhou se prozatím primárně v ekonomické oblasti a díky své výkonnosti stává Čína a ve vojenské oblasti, díky realizaci nových technologických řešení moderních zbraňových systémů, pak opět Rusko. (ilustrační foto) | Sputnik / Alexey Filippov

Nástrojem soupeření se stává nikoli souboj klasických ideologií, jako tomu bylo v minulosti, ale střet společenských modelů a konflikt vidění světa s cílem prosazení vlastní vize světa jako všeobecně platné. Jde o soupeření usilující o ovládnutí myslí, formování názorů a z nich vyplývajících postojů lidí. Lze zaznamenat i trendy, které budou určovat podobu konfliktů mezi předními globálními hráči a případně i bloky vyspělých států. Odrazujícím faktorem bránícím rozpoutání většího konfliktu tradičními vojenskými prostředky nebo dokonce zbraněmi hromadného ničení nadále je a bude vědomí fatálních ztrát na životech a materiálních hodnot na obou stranách a všeobecné devastace životního prostředí, stejně jako i v období studené války. Cena vítězství je, s výjimkou vedení zástupných lokálních konfliktů ve třetím světě, příliš vysoká a jedná se spíše o hypotetickou výhru. Případný velký vojenský konflikt se tak může odehrávat prostřednictvím přesně cílených a předem kalkulovaných (i jaderných) úderů novými vojenskými prostředky, proti nimž protivník nemá obranu a které způsobí vyřazení jeho vojenských operačních schopností. Současně lze předpokládat vedení útoku i tzv. nevojenskými prostředky, tedy v digitálním světě, a to díky světovému datovému propojení a závislosti moderní společnosti na bezchybném fungování digitálních sítí. Míra zranitelnosti konkrétních a z technologického hlediska klíčových bodů a soustředění řídících prvků v rámci vyspělých a komplikovaných systémů je výzvou pro potenciálního protivníka.

 Autor: Martin Šiška