Výbor pro obranu řešil vojenská cvičení i nákup ručních útočných granátů

 23. 11. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Výbor pro obranu v rámci včerejšího zasedání nejprve projednal vládou schválený návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států EU na území České republiky do roku 2023. Dále pak projednal další (již čtvrtý) doplněk k účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2022.

vyborFoto: Výbor pro obranu řešil vojenská cvičení i nákup ručních útočných granátů | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu zasedání zastoupil náčelníka Generálního štábu genmjr. Karla Řehku velitel Velitelství pro operace, generálporučík Josef Kopecký, který hned na počátku schůze členy výboru požádal, aby body programu týkající se Koncepce vrtulníkového letectva a Koncepce a použití bezpilotních prostředků v Armádě ČR proběhly v uzavřeném jednání. Stejným způsobem se výbor zabýval pravidelnou informací k vývoji na Ukrajině.  Tu výbor projednává téměř na každé své schůzi v tomto formátu již od 24. února letošního roku.

Mise českých vojáků v Iráku, Kuvajtu a Mali, působení Vojenské policie v Kosovu a výcvik vojáků ukrajinských ozbrojených sil představila ministryně obrany Jana Černochová. Tento návrh již projednala vláda, a to 16. listopadu na svém zasedání. Návrh mandátu vychází podle ministryně ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí proti Ukrajině. „I z tohoto důvodu je prioritou předkládaného návrhu pomoc s výcvikem ukrajinských vojáků v zájmu úspěšného boje proti ruskému agresorovi. Evropská unie schválila 17. října letošního roku asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států Evropské unie,“ upřesnila ministryně. Vedle této mise řada členských zemí Evropské unie již cvičí nebo se připravuje na cvičení ukrajinských vojáků na vlastním území na základě dvoustranných dohod.

Příspěvek České republiky Ukrajině v přípravě vojáků navrhuje ministerstvo realizovat ve dvou částech. V první části by se jednalo o vyčlenění do 55 osob pro působení v unijní asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států EU, a to do roku 2024. Šlo by zejména o vyslání do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území Evropské unie. Druhá část by se jednala výcviku ukrajinských vojáků na území České republiky. To by probíhalo formou pětitýdenních výcviků po čtyřech týdnech a osmi stech vojácích tak, aby bylo dokončeno do konce roku 2023. Generál Kopecký při představování plánu výcviku uvedl: „Hlavní těžiště výcviků ukrajinských ozbrojených sil plánujeme realizovat na území ČR ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Moravě, ve kterém plánujeme vycvičit v rotačních cyklech vždy po přibližně 30 dní výcviku až 5 mechanizovaných praporů v počtu do 700 osob a výcvik zhruba 100 specialistů v základních chemických, ženijních a zdravotnických kurzech. Nebudou nasazeni trvale celý rok ale v blocích, které požaduje ukrajinská strana.“ Celkovým cílem asistenční mise je poskytnout výcvik až 15 000 Ukrajinců, především na základně v Polsku. Náměstek ministryně obrany Jan Jireš řekl, že se do výcviku chtějí zapojit dvě desítky unijních zemí. Mandát umožňuje vyslání českých vojáků do kterékoli členské země. Celkové náklady na výcvik v ČR by pak měly dosáhnout 975 milionů korun.

mali_bamakFoto: 1. jednotka ochrany v Bamaku a české velení mise EUTM v Bamaku, 10. 11. 2022 | Ministerstvo obrany ČR

Česká republika dále obdržela nabídku k dočasnému zapojení do italské jednotky karabiniérů v rámci KFOR v Kosovu. Jednotka do 40 policistů by měla v Kosovu působit od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2024. Celou misi vyjednal náčelník Vojenské policie plk. Otakar Foltýn. Strategickým cílem této jednotky není pouze stabilizace a odstrašení, ale také zapojení do potírání organizovaného zločinu a nelegální migrace v součinnosti a v podpoře místních autorit. „Situace na Balkáně se zhoršuje. Balkánská cesta z hlediska migrace, drog, zbraní a podobně přímo ohrožuje i Českou republiku. V tomto ohledu se nebude jednat pouze o vojenskou misi. Máme poměrně velmi úzkou spolupráci s Národní protidrogovou centrálou i s Policií České republiky jako takovou,“ uvedl plk. Foltýn.

Ministerstvo zároveň navrhlo prodloužení české účasti na misi v Iráku a Kuvajtu, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO (NMI – NATO Mission Iraq) zapojit až 20 českých vojáků. V těchto zemích čeští vojáci působí i nyní a jejich činnost je místní politickou reprezentací hodnocena velice kladně, což potvrdil po jednání českých a iráckých poslanců také místopředseda výboru Pavel Růžička. Generál Kopecký také varoval, že případné neudělení mandátu by znamenalo naše předčasné stažení všech devíti příslušníků AČR z prostoru nasazení, přerušení vzájemných partnerských vazeb a komplikaci pro další možné zapojení v tomto regionu. „I přes nestabilní politickou situaci v Iráku má tato země velký potenciál pro rozšíření další spolupráce,“ uvedl generál.

Pokud jde o situaci v Mali, ministryně Černochová konstatovala, že tamější situace je ještě složitější, než byla v létě a není vyhlídka na nějaké výrazné zlepšení. „Proto jsem se rozhodla, že ukončíme naše působení ve výcvikové misi EU v Mali, a to ke konci letošního roku, tak jak máme parlamentem řádně schválený mandát a nebudu v tuhle chvíli navrhovat jeho prodloužení,“ uvedla ministryně.

Výbor se dále zabýval doplněním výčtu cvičení Armády České republiky v roce 2022 jako 4. dodatek. Jde o vojenská cvičení Open challenge a Command challenge na území Polska. Oba výše uvedené body programu Výbor pro obranu schválil.

Výbor také do svého programu zařadil informaci o plánovaném nákupu ručních útočných granátů. V předchozích dnech totiž proběhla některými médii informace, že resort tak činí bez výběrového řízení. Bez soutěže je má dodat skupina Colt CZ Group, a to na základě příslibu, že výrobu granátů v budoucnu přenese do Česka a nepůjde o překupování ze zahraničí, jako tomu bylo v minulosti. Jak uvedla ministryně Černochová i náměstek Sekce pro vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka, nejde o nový tendr, ale o realizaci zakázky, která je bezproblémově plněna. „Jedná se o zakázku, která vlastně navazuje už na nákup granátů z roku 2017. Tehdy byly granáty vysoutěžené v rámci užšího řízení. Česká zbrojovka předložila finančně nejvýhodnější nabídku. Současně je potřeba uvést, že Armáda České republiky je s tímto druhem granátů velmi spokojena a bude probíhat i přesun výroby těchto granátů do České republiky v objemu přibližně 60 %. Takže nemám sebemenší důvod zpochybňovat toto rozhodnutí vojáků a tuto zakázku jsem zadal podle jejich vlastního požadavku a podle specifikace,“ uvedl pro CZ DEFENCE náměstek Koudelka.

Připomeňme, že koncem ledna 2017 byla zahájena veřejná zakázka zadaná v užším řízení podle příslušného paragrafu Zákona o zadávání veřejných zakázek. Žádost o účast v tomto zadávacím řízení podali čtyři uchazeči: MPI group, Česká zbrojovka, STV Group a D-Technik. Všichni účastníci tyto kvalifikační podmínky splnili a následně podali také finanční nabídku. 22. prosince 2017 pak byla uzavřena kupní smlouva s dodavatelem Česká zbrojovka, který podal nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, a to necelých 160 milionů korun bez DPH. V letech 2018 až 2019 pak byly realizovány dodávky více než dvou set tisíc ostrých granátů. V roce 2018 byly nové granáty zavedeny do používání v resortu obrany, stanoveny výcvikové osnovy a byly vytvořeny výukové a výcvikové pomůcky. Výbor následně tuto informaci vzal na vědomí.

V souvislosti s výše uvedeným jsme poslancům Výboru pro obranu položili následující otázku: Česká republika nabídla Ukrajině výcvik ukrajinských vojáků na našem území. Mohla by být jejich přítomnost na území ČR bezpečnostním rizikem, jak někteří upozorňují?

Níže uvádíme odpovědi těch, kteří reagovali:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Toto musí vyhodnotit bezpečnostní složky včetně silových resortů ministerstev. Musí spolupracovat s našimi spojenci, zeměmi EU, kde má výcvik ukrajinských vojáků probíhat a tyto informace úzce sdílet a vyhodnocovat. K případným rizikům je třeba přijmout adekvátní opatření. V rámci strategické komunikace vlády je nutné seznámit s těmito opatřeními veřejnost.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Je to další způsob, jak pomoci Ukrajině a jsem rád, že proaktivně hledáme možnosti i nad rámec materiální pomoci. Česká republika už je dlouhou dobu na ruském seznamu nepřátelských zemí a větší bezpečnostní riziko v tomto případě nevidím.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Je nutné chtít od Ukrajinců nějaké bezpečnostní záruky jako je např. výběr vojáků, které budeme cvičit (bez nac. symbolů a obdivovatelů Bandery, screening vojenského zpravodajství).

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Bezpečnostní riziko to není. Jde o vojáky spřáteleného státu, u kterých je předpoklad, že výcvik v cizí zemi zvládnou. Navíc sami ukrajinští vojáci bezesporu usilují o co nejlepší výcvik, který využijí při obraně vlasti. Rozhodně bychom nebyli zdaleka první spojenecká země, která ukrajinským vojákům nabízí výcvik. Už před válkou cvičili ukrajinští vojáci v Pobaltí nebo Polsku, současná situace jen prohloubila spolupráci s více zeměmi v rámci NATO. Naše zapojení a pomoc touto formou je logická, levnější a efektivnější než např. dodávky materiálu a techniky. Přínos pro ukrajinskou armádu by byl výrazný při současném konfliktu i do budoucna.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Cvičení ukrajinských vojáků, které bude probíhat v některých zemích NATO, resp. EU, a to i v České republice, nepovažuji za bezpečnostně rizikové. Ukrajina je sice ve válce, ale nedomnívám se, že by Rusové vyvíjeli v současné situaci jakoukoliv aktivitu na území členských zemí NATO, která by eskalovala v konflikt, a v důsledku toho by tyto země vyprovokovala k přímé vojenské konfrontaci s Ruskem. Samozřejmě nikdy nemůžeme vyloučit všechna rizika, i z toho důvodu, že v Evropě právě probíhá největší válečný konflikt od 2. světové války, nicméně jejich naplnění v souvislosti s výcvikem ukrajinských vojáků na našem území neočekávám. 

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Není možné hodnotit podporu spojenců optikou – zda je rizikem nebo není. Je důležité ukazovat solidaritu a uděláme, co můžeme. Na vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 000 ukrajinských vojáků jsme se už v srpnu domluvili s ostatními státy EU.

Michaela Opltová (STAN), člen výboru

Jsem si jistá, že česká i ukrajinská strana mají domluvené bezpečnostní podmínky, za kterých bude probíhat výcvik ukrajinských vojáků na našem území. Výcvik vojáků bude probíhat na území dalších zemí NATO. Bezpečnostním rizikem opravdu nejsou. Otázka výcviku ukrajinských vojáků je pro nás velmi důležitá, celá Evropa v tuto chvíli posílá na Ukrajinu moderní a účinné zbraně. Je nutné, aby ukrajinští vojáci uměli tyto zbraně perfektně ovládat, je to jediná cesta, jak vyhrát válku. Ta se v tuto chvíli dotýká našich občanů, kteří se potýkají s vysokými cenami energií, ale hlavně obyvatel Ukrajiny, kteří jsou s blížící se zimou odstřiženi od plynu i elektřiny. Je nutné tuto ekonomickou a energetickou válku s Ruskem konečně ukončit a ukázat Rusku, že má Ukrajina v členských zemích NATO silné spojence. Naše podpora a vojenská pomoc Ukrajině je jednoznačná a je důležité v ní nadále vytrvat.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

Po představení projektu zástupci MO a AČR a proběhlé diskusi podle mého názoru nevznikne při jeho realizaci bezpečnostní riziko pro naši republiku.

Zdroj: Výbor pro obranu

 Autor: Jan Zilvar