V úterních ranních hodinách se sešel Výbor pro obranu na své další 8. schůzi. Proti původnímu plánu ze ze zdravotních důvodů tentokrát chyběli nejen předseda výboru Lubomír Metnar a ministryně Jana Černochová, ale také Náčelník generálního štábu Aleš Opata, který měl služební povinnosti v Čáslavi. Výbor tak tentokrát řídil místopředseda výboru Pavel Růžička. Podle programu se výbor zabýval nejen vysláním vojáků v rámci Sil rychlé reakce na území členských států NATO, ale také schválením pobytu ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky. Součástí schůze bylo i uzavřené jednání k vývoji situace na Ukrajině.

Foto: V úterních ranních hodinách se sešel Výbor pro obranu na své další 8. schůzi | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu schůze poslanci zvolili členy všech tří podvýborů Výboru pro obranu, které tak mohou zahájit svou standardní činnost. Dále vzali na vědomí Informaci o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky za období červenec až prosinec 2021. Místo nepřítomné ministryně obrany zprávu představili náměstek ministryně obrany Jan Havránek a zástupce NGŠ gen. Hlaváč. Zpráva konstatuje, že vojáci přes komplikace způsobené pandemií koronaviru absolvovali 45 cvičení mimo území ČR a 20 cvičení na území státu. Hlavním tématem všech cvičení byl výcvik vojáků pro jejich bojové nasazení. Klíčovým výcvikem schopností byly u Vzdušných sil AČR zejména nácviky tankování za letu, dále nácvik výsadků ve výstroji (padáky apod.) cizích armád a cvičení leteckých návodčích a dalších podpůrných pozemních sil.

Součástí jednání výboru byly také informace o schválení vyslání sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci Sil rychlé reakce na území členských států NATO v souladu s předběžnými obrannými plány NATO aktivovanými vládou ČR a Informace o schválení pobytu ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v souladu s aktivovanými předběžnými obrannými plány NATO. S vysláním našich vojáků souhlasila vláda ČR svým usnesením již 25. února letošního roku. Reagovala tak v té době na den staré rozhodnutí Severoatlantické aliance. V tomto návrhu jde o vyslání 580 osob na dobu 60 dnů ode dne zahájení nasazení. Výbor také tuto informaci vzal jednomyslně na vědomí. Poslanec Pavel Žáček, který je zároveň předsedou Výboru pro bezpečnost upozornil, že nejde o běžné rozhodnutí o vyslání vojáků na misi, jak se děje v rámci jednání výboru běžně. „Válka je pár set kilometrů od nás,“ konstatoval poslanec.

Podobně jako u vyslání našich vojáků vzali poslanci na vědomí informaci o schválení pobytu ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky. V tomto případě jde zejména o pobyt příslušníků sil NATO v rámci přesunů vojsk přes naše území. Jde o zajištění pobytu vojáků ve výši 200 osob v okamžiku, kdy v rámci přesunů přesáhnou hranici 48 hodin. Tento souhlas se týká zejména letišť a pozemní běžné podpory. Také tato informace se v rámci výboru setkala s jednomyslnou podporou.

Vrcholem úterního jednání Výboru pro obranu byla kontinuální informace k vývoji na Ukrajině. Zasedání se účastnil ředitel Vojenského zpravodajství genmjr. Jan Beroun a podobně jako předchozí jednání bylo i toto v uzavřeném režimu. Proto jsme se po jednání výboru zeptali řídícího 8. schůze a místopředsedy výboru Pavla Růžičky, jak se podle něj konflikt vyvíjí:

Jednání bylo důvěrné, proto nemohu být příliš podrobný. Situaci na bojišti stále vyhodnocujeme. Vzhledem k tomu, co předvádí ruská armáda, se to nedá nazvat jako nějaká vojenská strategie. Jde o bojovou činnost, která se nedá úplně definovat. Ze současné situace vyplývá maximálně to, že válka z pohledu Ruska bude asi dlouhá a budou hrát na zdržovanou. Je tu evidentní snaha konflikt vyeskalovat do situace, kdy dobytá území nechají vyhladovět. Jde jim o to, aby ta válka byla co nejdelší.

Jde tedy o budování pozic kolem Krymu a na separatistických územích?

Určitě je to jedna z variant. Dneska vidíte, že dobytí Kyjeva je pro Rusy obtížné a velice nepravděpodobné.

Předpokládáte tedy, že válka na Ukrajině nebude eskalovat, spíš se změní její charakter?

Charakter se změnil teď. Z eskalace jde konflikt do obranných bojů z pohledu Ruska.

Členům Výboru pro obranu jsme i tentokrát položili dvě otázky:

1. Měla by podle Vás být, vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci, urychlena výběrová řízení na další modernizační projekty? A která konkrétně?

2. Souhlasíte s nasazením vojáků AČR do sil rychlé reakce NATO? Jste pro intenzivnější zapojení AČR do těchto nově budovaných obranných struktur?

Níže uvádíme odpovědi těch, kteří reagovali:

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Práce kvapná, málo platná. Urychlit ano, ale jedině v rámci zákonných mezí. Kromě notorických BVP bych se zaměřil na radiolokátory, nová děla (v souladu s taxonomií NATO), pak také lehká obrněná vozidla pro tzv. CBRN (Chemical Biological Radiological Nuclear Defense) – jak vidíme v případě jaderného terorismu Ruské federace, bude se hodit investovat do CBRN ještě víc – atd. Jsem zastáncem posilování vzdušných sil. Tyto všechny a mnohé další projekty se ovšem musí koordinovat s představiteli AČR. Nemohu vyloučit, že se nebude zasahovat do těchto materiálů: Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2030; Koncepce výstavby Armády České republiky 2030; a Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje OP ČR do roku 2030 – všechny se totiž připravovaly a schvalovaly v mírových dobách. Vyčkejme na nového náčelníka Generálního štábu a na jeho představy, od toho se budou odvíjet další kroky.

2. Jsem zpravodajem dvou tisků s tím spojených a za sebe říkám na obě otázky jednoznačné ano. Cestou Petra Fialy do Kyjeva, důslednými postoji ministryně obrany i konsensem s opozicí na krocích v této krizi jsme našim partnerům ukázali, že jsme seriózní. Nemáme jenom právo na kolektivní obranu, máme povinnost k ní přispívat. Vše se samozřejmě odehrává na ústavním půdorysu, tudíž Parlament bude pravidelně kontrolovat a schvalovat návrhy Vlády v této oblasti.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Výběrová řízení by měla být především kvalitně připravena. Jejich harmonogram musí být realistický, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům. Podle mého názoru je na místě využít institut přímého oslovení dodavatelů v důsledku zhoršené bezpečnostní situace. Stejně tak nakupovat formou G2G. Vše se zřetelem na cíle budování armády a vizi budoucí podoby AČR.

2. K aktivaci sil rychle reakce NATO už došlo. Velkým úspěchem naší armády je, že vysíláme 650 vojáků na Slovensko a naše AČR bude mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO velet.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Reálný krok, který může posunout modernizaci armády ještě v letošním roce, je vznik obranného fondu, do nějž by proudila zákonem daná výše financí, které by armáda mohla disponovat a efektivně využívat pro další investice. Co považuji za důležité je investovat zejména do nových technologií a jejich výzkumu, např. nadzvukových letadel nebo rozvoje praporu bezpilotních prostředků. To jsou prostředky, kterými bychom prostě měli disponovat, obzvlášť ve světle zvyšující se ruské agrese.

2. Naprosto souhlasím. Naše členství v NATO znamená aktivní zapojení do všech částí struktury aliance, včetně NRF. Donedávna jsme tam měli např. liberecké chemiky, kteří se přesouvají do sil velmi rychlé reakce. Na situaci, kdy je potřeba takovéto síly z naší armády okamžitě dát plně k dispozici, musíme být připravení. Je to náš závazek vůči všem spojencům v NATO, že jsme je připraveni bránit. Nesmí to být jen sliby, ale hlavně skutky.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

1. Jednou z priorit vlády, zejména pak ministerstva obrany, musí být urychlení výběrových řízení. Není možné, aby následující výběrová řízení, hlavně pak s ohledem na válečný konflikt na Ukrajině a bezpečnostní situaci v Evropě, probíhala tak jako doposud. V případě, že nejsme schopní připravit vlastní efektivní systém, tak by možná bylo dobré se podívat do zahraničí, jak probíhají výběrová řízení tam.

2. Pokud jde o konkrétní nákupy vojenského materiálu, je třeba, aby došlo k aktualizaci priorit armády v tom smyslu, že bychom se měli poučit ze současného válečného konfliktu na Ukrajině a analyzovat efektivitu jednotlivých druhů zbrojního materiálu.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Určitě zrychlit na maximální možnou míru, kterou dovoluje Zákon o zadávání veřejných zakázek. Tato situace by měla rovněž otevřít oči uchazečům v zakázkách, aby zbytečně neprotahovali lhůty a omezili kupř. odvolání, čímž se proces natahuje. Už několikrát jsem psal, že nepřítel je ani ne 1000 km od našich hranic a nemůžeme mu před kanóny mávat zadávací dokumentací k BVP. Podle mých informací se už rovněž pracuje na novém zákonu o zadávání veřejných zakázek a snad ho ve výhledové době budeme připomínkovat ve výboru.

2. Co se týče konkrétních projektů, které by se měli urychlit, to bych nechal na požadavcích armády, která se jistě válkou na Ukrajině poučila. Je kupř. vidět, že moderní dron dokáže nepřítele podstatně eliminovat.     

Pavel Liška (STAN), člen výboru

1. Modernizační projekty určitě zrychlit a to všechny klíčové, které mají zpoždění a kde máme vybavení na hranici použitelnosti (BVP, dělostřelectvo, PVO) ale je třeba také posílit o některé moderní prostředky (bezpilotní prostředky, elektronický boj apod.)

2. Účast AČR v obou případech ano.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Zrychlit zbrojní zakázky až potom, kdy se aktualizují strategické dokumenty a definují úkoly pro armádu. Jinak armáda je stejně není schopná pojmout a MO zase zpracovat. Takže ambice je jedna věc, ale realita je jiná.

2. Odmítám mít na našem území, byť na dobu dvou měsíců, jakákoliv cizí vojska. Považuji za mnohem užitečnější spolupráci armád na půdorysu V4. Co se týká nasazení našich vojáků v rámci sil NATO na Slovensku, tak jednak je to kvůli naší bezpečnosti a na území našeho bývalého společného státu. A také se jedná i o stát v rámci V4, takže to je v pořádku.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

1. Zrychlení procesu výběrových řízení na modernizaci armádního vybavení vítám a zjednodušení pravidel fandím. Dovedu si představit nástroje podobné veřejným internetovým aukcím. Je to způsob rychlý a současně vysoce transparentní. Důležitější než forma je ale obsah výběrových řízení, tedy to, co se soutěží. Hektický přístup k vývěrovým řízením nesmí vyústit v situaci, kdy bude narychlo nakoupena technika, kterou Armáda ve finále vlastně neupotřebí. Přípravná fáze u veřejných zakázek musí být znamenitá

2. V rámci Aliance by měli všichni členové táhnout za jeden provaz. Ve válečných stavech to musí platit dvojnásob. A naše země naštěstí plnohodnotným členem je. S nasazením našich vojáků do sil rychlé reakce NATO proto souhlasím.