Výbor pro obranu sněmovně doporučil ratifikovat smlouvu mezi ČR a USA

 14. 07. 2023      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany – Defence Cooperation Agreement (DCA) – prochází v Parlamentu České republiky ratifikačním procesem. Poté, co jí 26. dubna schválila vláda a následně ji 23. května podepsala ve Washingtonu ministryně obrany Jana Černochová spolu s ministrem obrany USA Lloydem Jamesem Austinem, musí tento dokument schválit také obě komory Parlamentu ČR. Ve sněmovně již tato dohoda prošla prvním čtením, a právě včera se tímto dokumentem zabýval také výbor pro obranu. Schválení tohoto dokumentu, který uzavřelo 24 ze 30 států Aliance, měli na programu také senátoři. Jednání výboru se zúčastnila ministryně obrany Jana Černochová, která tento dokument následně obhajovala také na půdě horní komory parlamentu. Zasedání výboru pro obranu byl také přítomen náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka a vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie MO ČR Jan Jireš.

vybor_13_7Foto: Výbor pro obranu sněmovně doporučil ratifikovat smlouvu mezi ČR a USA | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Ministryně Jana Černochová hned v úvodu své řeči uvedla, že je v bezpečnostním zájmu České republiky prohloubit obrannou spolupráci právě se Spojenými státy. „Spojené státy jsou naším nejdůležitějším spojencem, který garantuje obranu naší země i celé Severoatlantické aliance. Proto Česká republika uvítala návrh Spojených států sjednat dohodu o spolupráci v oblasti obrany, která by upravila právní postavení příslušníků ozbrojených sil Spojených států na území ČR,“ řekla ministryně, která zároveň zdůraznila, že dohoda nedává ozbrojeným silám Spojených států amerických právo pobývat na území České republiky. Jejich pobyt musí vždy schválit vláda nebo Parlament České republiky, a to podle článku 43 Ústavy ČR. Pokud bude pobyt amerických ozbrojených sil schválen podle tohoto článku Ústavy, právní postavení amerických vojáků se bude následně řídit touto dohodou, která rozšiřuje Dohodu o statusu sil NATO (Status of Forces Agreement neboli SOFA). Konkrétní aktivity amerických ozbrojených sil během jejich pobytu na území České republiky pak budou vždy realizovány na základě domluvy mezi Českou republikou a Spojenými státy.

Ministryně dále uvedla, že vyjednávání textu dohody zahrnovalo čtyři kola jednání za účasti vyjednávacích týmů obou zemí a řadu dalších dílčích jednání o specifických otázkách. „Český vyjednávací tým byl složen z odborníků na jednotlivé tematické oblasti dohody z ministerstva obrany, zahraničních věcí, spravedlnosti, financí, vnitra a dopravy. Dílčí záležitosti byly dle potřeby projednávány také s experty dalších resortů či úřadů. Sjednání dohody umožní intenzivnější praktickou spolupráci mezi českými a americkými ozbrojenými silami, zejména v souvislosti se zajišťováním obrany východního křídla Severoatlantické aliance, logistickou podporou spojeneckých vojenských aktivit, posilováním vojenské infrastruktury, zvyšováním interoperability našich ozbrojených sil, vojenským vzděláváním a v neposlední řadě společným výcvikem a cvičeními s ohledem na povahu závazků České republiky obsažených v dohodě,“ doplnila ministryně.

spojenci
Foto: Ministryně obrany zdůraznila, že dohoda nedává ozbrojeným silám Spojených států amerických právo pobývat na území České republiky. Jejich pobyt musí vždy schválit vláda nebo Parlament České republiky (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

V následné diskusi nejprve předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar poukázal na fakt, že jde o velmi důležitou dohodu: „Touto smlouvou jsme se za hnutí ANO zabývali velmi podrobně, a to nejenom na politické úrovni. Měli jsme na klubu opakovaně diskusi k tomuto materiálu.“ Následná poslanecká diskuse se věnovala jednotlivým parametrům dohody. Poslanec SPD Radovan Vích řekl, že podle názoru hnutí jde o dohodu, která pro Českou republiku není výhodná, je nevyvážená a mělo na ní být vypsáno referendum. Ostatní opoziční poslanci se věnovali spíše případnému naplňování jednotlivých částí dohody praktickými činnostmi, jako je například výstavba potřebných objektů, požární ochrana těchto objektů, personální připravenost na kontrolu dodržování dohody a podobně. Ministryně odmítla jakékoliv obavy z možnosti delšího pobytu cizích vojsk na našem území a zároveň uvedla, že v rámci Britského vojenského poradního a výcvikového týmu (British Military Advisory and Training Team BMATT) při Ředitelství výcviku a doktrín ve Vyškově působí britští vojáci v České republice na základě Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zřízení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu pro střední a východní Evropu z 25. července 2000. Navíc toto memorandum bylo rozšířeno v roce 2007 o Memorandum o rozšíření působnosti britského expertního týmu. Tento tým, který dosud cvičil vojáky zemí NATO a členů programu Partnerství pro mír, svoji činnost rozšířil i na členské země Středomořského dialogu. Ministryně také uvedla, že například v letech 2017–2022 bylo na území České republiky celkem 218 cvičení za přítomnosti zahraničních vojáků, z toho 55 za účasti amerických ozbrojených sil a celkem na území ČR působilo 14 623 zahraničních vojáků. Vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie MO ČR Jan Jireš pak doplnil, že v případě výstavby infrastruktury v určených lokalitách by se jistě nejednalo o náhradu strategické vojenské infrastruktury v Německu nebo Polsku. „Pokud mám uvést nějaké konkrétní příklady, o které by se mohlo do budoucna jednat, tak se může jednat například o sklady materiálu nebo sklady náhradních dílů. V aliančních obranných plánech hrajeme a budeme hrát roli tranzitní země pro přesun a přepravu spojeneckých vojáků a může se stát, že bude potřeba vybudovat nějaká logistická zařízení, sklady náhradních dílů a tak dále. Může se jednat například o nějaká datová centra,“ uvedl Jireš s tím, že se v současnosti s americkou stranou o žádné výstavbě nevyjednává. 

Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka doplnil, že zástupci armády poskytli maximální podporu pro jednání dle požadavků kolegů z civilní části ministerstva. „Všechna naše odborná stanoviska byla poskytována ve vazbě na již existující obranné plány Aliance a s ohledem na nově vytvářené obranné plány v rámci konceptu odstrašení a obrany území každé části území členských států NATO. A to jsou ty plány, které se projednávaly teď na summitu NATO. Z pohledu armády se jedná o klíčový a důležitý dokument, který nejen upřesňuje pravidla pro pobyt příslušníků ozbrojených sil Spojených států amerických u nás, ale také otevírá prostor pro užší spolupráci a možný rozvoj schopností armády, například spolupráci při výstavbě infrastruktury pro letadla páté generace,“ uvedl generál Řehka a dodal: „Pokud dojde k záměru Aliance, kterým je přesunutí zásob a munice směrem k východnímu křídlu Aliance, bude to klást další požadavky na podporu hostitelské země, na Českou republiku a jakákoliv pomoc a investice v této oblasti – třeba infrastrukturní, bude samozřejmě velmi vítána a pomůže a ušetří nám také prostředky,“ uvedl generál Řehka. „Strategie obrany České republiky je založena na členství v NATO a na silné transatlantické vazbě, což je i součástí naší koncepce zahraniční politiky dlouhodobě. A hrozby, které tady teď jsou, tomu samozřejmě dávají jistou urgenci,“ uvedl náčelník generálního štábu a konstatoval, že z hlediska geografie je pro nás v současnosti ruská hrozba urgentnější než terorismus. Podle gen. Řehky je také důležité vnímat podporu Spojených států během období spolupráce před a po vstupu do NATO.

Výbor pro obranu v rámci svého zasedání Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany po předchozím hlasování doporučil poslanecké sněmovně ratifikovat. Tentýž den pak dohodu podle očekávání schválil senát. Pro hlasovalo 66 ze 72 přítomných senátorů. Poslanecká sněmovna bude tento dokument schvalovat příští středu.

Ohledně Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany jsme položili předsedovi senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavlovi Fischerovi a členům výboru pro obranu následující otázku: V čem je pro Českou republiku důležitá Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany?

Pavel Fischer, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Tato smlouva mezi ČR a USA je důležitá prakticky i symbolicky. Nepřipravuje nás o suverenitu, jak tvrdí šiřitelé poplašných zpráv, ale naopak upravuje a zpřesňuje parametry praktické spolupráce mezi našimi zeměmi. Nejde přitom o nic menšího než zajištění bezpečnosti jak ČR, tak států NATO. Je důležité, že právě v čase, kdy Rusko (v tiché spolupráci s Čínou a dalšími) porušuje mezinárodně uznané hranice, útočí na civilní cíle a systematicky vraždí občany Ukrajiny jakožto suverénního státu Evropy, nám spojenci za Atlantikem poskytli příležitost posílit naši obranu. Bezpečnost evropského kontinentu bez spolupráce s USA není představitelná. Mají-li představitelé USA zájem prohlubovat spolupráci v oblasti bezpečnosti, je třeba s nimi jednat. Právě Spojené státy jsou totiž garantem naší bezpečnosti, přinášejí do kolektivní obrany NATO mnohem víc než my a byli bychom sami proti sobě, kdybychom příležitosti nevyužili. Oceňuji, že se to vládě ČR podařilo.

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru pro obranu

Česká republika je v rámci Severoatlantické aliance spolehlivým partnerem, a to nejen z hlediska českých příspěvků do zahraničních operací a misí, ale i z hlediska kvality ozbrojených sil a celého obranného sektoru. Nemůžeme říct, že je smlouva dokonalá, ale je důležitá. V rámci Severoatlantické aliance má takovouto smlouvu uzavřeno již 24 členských států. Severoatlantická aliance je zárukou naší bezpečnosti a smlouvy s našimi aliančními partnery ji do budoucna posilují.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru pro obranu

Upevňujeme existující spolupráci a dáváme najevo, že nechceme být kolonií agresora. Tato smlouva naprosto zachovává naši suverenitu. Jedná se o dobrovolnou a oboustrannou záležitost. Žádné základny a jaderné zbraně DCA nepovoluje. Je potřeba říci, že členské státy NATO na východě už takovou smlouvu mají sjednanou, např. Polsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko. Maďarsko ji už má dokonce 6 let. Vyjednávání probíhalo zhruba rok. Smlouva je v souladu s českým právním řádem i mezinárodním právem. Je to mezinárodní smlouva, pro její znění se musí vyslovit obě komory parlamentu. Účelem je posílit obrannou a bezpečnostní spolupráci, posílit obranné a bezpečnostní kapacity, upravit postavení amerických vojáků na českém území. Dohoda sama o sobě neposkytuje oprávnění pobývat na českém území. To pořád zůstává v rukou parlamentu dle článku 43 Ústavy. Parlament bude mít vždy poslední slovo v této otázce! Smlouva zajišťuje přístup k dohodnutým zařízením a prostorům a jejich užívání. Přístup budou mít obě smluvní strany. Umísťování obranného vybavení, zásob a materiálu = vždy půjde o umisťování v souladu s českým právním řádem a vždy po informování a souhlasu české strany. Co se týče vlastnictví majetku, všechny stávající nemovitosti využívané pro obranné účely zůstanou v majetku ČR a ty nové budou převedeny na český stát, jakmile už je nebude nutné pro vojenské účely používat. Otázka bezpečnosti bude koordinována VŽDY mezi oběma stranami, nic si sami vojáci USA dělat nebudou bez našeho souhlasu. Chci poděkovat hnutí ANO za konstruktivní přístup k této otázce národní bezpečnosti. Jsem rád, že jsme dokázali toto téma zvládnout na slušné úrovni – šest ze sedmi stran ve sněmovně se dokázalo shodnout.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru pro obranu

DCA doplňuje již stávající dohodu členských zemí NATO o statutu jejich ozbrojených sil, tedy smlouvu NATO SOFA, kterou Česká republika podepsala již před téměř 23 lety. Upravuje dílčí oblasti, kterým se právě NATO SOFA nevěnuje. Smlouva upravuje právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA v rámci případného plnění úkolů na území ČR. Upravuje řadu dílčích oblastí, včetně jurisdikce nad americkými vojáky, odpovědnost za jimi způsobené škody, osvobození od cel a daní, najímání místních pracovníků, podmínky provozování jejich motorových vozidel či logistické podpory. Je důležité zmínit, že smlouva neopravňuje armádu Spojených států k libovolnému vstupu na naše území. Schválení vstupu podléhá i nadále článku 43 Ústavy ČR a musí být schválen parlamentem. Nepovede ani ke stavbě základen USA na našem území, jelikož upravuje pouze podmínky pro případné působení vojáků na našem území. Smlouva je zárukou, aby se neopakoval rok 1968.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru pro obranu

Dobré spojenecké vztahy s USA jsou pro naši obranu zásadní. Smlouva o obranné spolupráci nepřináší žádné otazníky ani rizika, ale pragmaticky stanovuje pravidla pro případ, že onu spojeneckou pomoc my nebo jiný náš spojenecký stát bude životně potřebovat. Obava z útoku přitom není dnes iluzorní, dokazuje nám to ruská agrese vůči Ukrajině. Její vývoj za poslední rok a půl jasně ukázal, jaké jsou dlouhodobé cíle Kremlu. Ať se nám to líbí nebo ne, ruští představitelé jednoznačně proklamují, že si nárokují sféru vlivu tak, jak ji stanovily výsledky druhé světové války. Prohlubování obranné spolupráce je v tomto případě důležité, protože hrozbu další agrese v Evropě minimalizuje. Historie opakovaně ukázala, že podcenění obrany státu má pro občany fatální následky. A kdy jindy než ve chvíli, kdy v Evropě druhým rokem zuří válka, máme se spojenci prohlubovat spolupráci?

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru pro obranu

Obranná dohoda především prohlubuje naši strategickou spolupráci se Spojenými státy, jakožto dominantním členem v rámci NATO. Ostatně obdobnou smlouvu již USA uzavřely s 24 zeměmi NATO. Dohoda umožňuje intenzivnější praktickou vojenskou spolupráci mezi českou armádou a ozbrojenými silami USA na území České republiky v oblastech, jakými jsou zajišťování obrany východního křídla NATO, logistická podpora spojeneckých vojenských aktivit, spolupráce ve vojenském vzdělávání nebo společného výcviku a cvičení. Uzavření této dohody tak jednoznačně posílí vojenskou spolupráci mezi Českou republikou a USA a znatelně přispěje ke zvýšení bezpečnosti naší země.

Karel Krejza (ODS), člen výboru pro obranu

Vyjadřuji jednoznačnou podporu této smlouvě. Rusku by věřil jen blázen a s ohledem na vývoj událostí a síle našeho letectva je chybou, že tu nemáme radar. Je třeba zdůraznit, že stejnou smlouvu s USA mají i další státy, které jsou členem NATO. Touto smlouvou dáváme i naším občanům větší pocit sounáležitosti s euroatlantickou civilizací.  

Petr Liška (STAN), člen výboru pro obranu

Obranná dohoda mezi ČR a USA reaguje na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě, která nastala eskalací agresivní politiky Ruska. Umožňuje posílit obrannou a bezpečnostní spolupráci a posílit obranné a bezpečnostní kapacity. Vedle toho tato dohoda dopředu upravuje podmínky a základní pravidla pro případný pobyt vojáků armády USA na našem území, pokud by takový pobyt byl potřeba. Detaily těchto podmínek budou upraveny dalšími prováděcími smlouvami. Je třeba si přiznat, že ačkoli jsme chráněni kolektivní ochranou v rámci našeho členství v NATO, pak zásadní zárukou této ochrany jsou především schopnosti ozbrojených sil USA. Je pak nezbytné abychom byli schopni rychle reagovat na vznikající bezpečnostní krizi, která je nyní rozhodně akutnější. Tato dohoda pak zajistí mnohem rychlejší schopnost dopředu se připravit na účinnou obranu proti hrozbě, namísto zdlouhavého projednávání v politických institucích až po vzniku reálné hrozby, kdy hrozí mnohem větší škody.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru pro obranu

Česká republika touto dohodou deklaruje zájem o hlubší spolupráci a zároveň dohání určité manko, neboť jsme byli posledním členským státem NATO ve střední a východní Evropě, který obdobnou dohodu s USA doposud neuzavřel. Dohoda je důležitá, jednak svým symbolickým významem pro naše partnery i nepřátelské režimy, dále pro řešení praktických věcí při případném přesunu, pobytu či cvičení vojsk USA na našem území. Záruky a právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA usnadní pro obě strany výslednou kolektivní obranu východního křídla. Naše bezpečnost je tak silná, jak silné jsou vztahy s našimi partnery, k čemuž tato dohoda přispívá.

Radovan Vích (SPD), člen výboru pro obranu

Dohoda DCA pro nás výhodná není. Je pouze rámcová, není reciproční, ztrácíme s ní suverenitu a mělo by k tomu být vypsáno celostátní referendum. Nebyla k tomu ze strany pětikoalice vedena všeobecná diskuse. Komunikace s veřejností, kde by se objasňovala dohoda a její jednotlivé části, vedena nebyla vůbec. Pětikoalice dokonce odmítla, aby byla dohoda projednávána a posuzována v ústavněprávním výboru. To znamená, že si vláda není jista, jestli nebude porušeno ústavní právo a jestli je to všechno v souladu s naším a mezinárodním právem. Co kdyby byla DCA dohoda zaparkována v ÚVP a čekala na posouzení? Samozřejmě je to zásadní věc a nikoliv triviální, jak se někteří poslanci hnutí ANO vyjadřují k této dohodě, protože pokud někomu umožňujeme v 11ti lokalitách po dobu 10 let budovat objekty, do kterých nemáme přístup, nevíme co se tam provádí za činnost a nevíme co je tam skladováno, a objekty mají režim jako ambasády, tak samozřejmě se jedná o zásadní omezení svrchovanosti České republiky. Také tato vláda odmítla tzv. interpretační doložku k této dohodě, což v podstatě na Slovensku znamenalo výkladově, že se v žádném případě nejedná o zřízení základny jako takové. Dále tuto dohodu nelze po 10 let vypovědět ani právně napadnout. Umožňuje nekontrolovaný pohyb osob ozbrojených sil USA, a to včetně rodinných příslušníků. Na co je tedy platná smlouva NATO SOFA? Co se stane, když DCA dohodu nebudeme mít? Nestane se vůbec nic.

Zdroj: Výbor pro obranu

 Autor: Jan Zilvar

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP