Akční plán boje proti terorismu 2022

 09. 06. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Akční plán boje proti terorismu 2022 (AP 2022) navazuje na předchozí akční plány boje proti terorismu a upřesňuje a konkretizuje úkoly obecně uložené ve Strategii boje proti terorismu od roku 2013. Tento akční plán je tedy, stejně tak jako akční plány z předchozích let, nástrojem praktické implementace a řízení protiteroristické politiky pro rok 2022. AP 2022 obsahuje zejména úkoly, které na předchozí Akční plán boje proti terorismu  2021 navazují, respektive se jedná o pokračující úkoly spíše střednědobého charakteru. Akční plán boje proti terorismu se týká 3 oblastí – komunikace, monitoringu a analýzy a oblasti legislativy.

shutterstock_2139492597Foto: I přes to, že dobrovolné mechanismy (např. EU Internet Forum) postupně začínají zaznamenávat výsledky, je teroristická propaganda na internetu stále snadno dostupná. Zároveň bylo odhaleno, že u řady z nedávných útoků na území EU bylo využito internetu pro plánování teroristického činu. (ilustrační foto) | Shutterstock

Komunikace

Zahraniční zkušenosti ukazují, že vhodná komunikace zejména s bezpečnostním personálem měkkých cílů může napomoci zvládnutí závažné situace, či dokonce jejímu předejití, teroristický útok nevyjímaje. Komunikace mezi bezpečnostními složkami a bezpečnostním personálem měkkých cílů může v pozitivním smyslu ovlivnit celkovou bezpečnost na lokální úrovni. V roce 2021 byl vypracován projektový záměr pracovní skupinou složenou ze zástupců Policie ČR a Ministerstva vnitra, který indikuje hlavní pilíře „Projektu Atlas“, jeho tým a další činnosti spojené s jeho realizací. „Projekt Atlas“ je pokračování plnění úkolu uloženého „Koncepcí ochrany měkkých cílů pro roky 2017–2020“ schválenou usnesením vlády z roku 2017. Projekt je adaptací britského Projektu Griffin a jeho cílem je zvýšit schopnost předcházet a čelit případným teroristickým a jiným závažným násilným útokům skrze spolupráci Policie ČR s veřejností, resp. vybranými subjekty zahrnující vzájemnou informovanost a komunikaci, osvětu a školení s partnery Policie ČR na lokální úrovni a související zvýšenou informovanost veřejnosti. Výsledkem projektu je pak zvýšení odolnosti proti teroristickým a jiným závažným násilným útokům v dané lokalitě. V plnění úkolu z AP 2021 „Projekt Atlas“ bude pokračováno i v rámci AP 2022.

Monitoring a analýza

Zkušenosti ze zahraničí jasně ukazují, že první projevy směřování jedinců k ideologicky motivovanému násilí je třeba zachytit již v jeho zárodku. Pokud se toto nepodaří podchytit, může to vést až k teroristickým útokům takto zradikalizovaných jedinců. Nutnost věnovat se této oblasti vyplývá zejména z potřeby efektivně předcházet ztrátám na životech a zdraví v důsledku útoků radikalizovaných jedinců či skupin. Aktivity Ministerstva vnitra v této oblasti navazují na závěry „Auditu národní bezpečnosti“ a jsou v souladu s aktivitami platformy „Evropské komise RAN Center of Excellence“.  Monitoring a detekce projevů směřování jedinců k ideologicky motivovanému násilí je dlouhodobější úkol, jehož realizace navazuje na předchozí 2 akční plány boje proti terorismu.

Monitoring a detekce projevů směřování jedinců k ideologicky motivovanému násilí zahrnuje dvě aktivity. Jednak jde o proškolení příslušníků uniformované policie a příslušníků dalších bezpečnostních sborů a služeb, které přicházejí do kontaktu s těmito osobami v metodě evaluace znaků výše uvedeného směřování a způsobu jejich hlášení službě kriminální policie a vyšetřování. Ze zkušeností z některých států EU se zvýšenou mírou radikalizace se jasně ukazuje, že je třeba disponovat policisty, příslušníky a pracovníky dalších služeb, zařazenými na různém stupni odbornosti, od základních jednotek, až po vysoce specializované odborníky schopné identifikovat znaky radikalizace a sloužit tak jako signalizace pro specializované složky policie. Jde o nástroj zachycení včasných signálů radikalizace, jehož cílem je předejít teroristickým útokům.

Dále jde o rozvoj existujících informačních systémů pro sdílení informací o těchto jedincích či skupinách. Výše uvedené bude podpořeno vypracováním metody identifikace ideologické a náboženské radikalizace osob prostřednictvím souboru vnějších a vnitřních znaků osoby. 

Legislativa

I přes to, že dobrovolné mechanismy (např. EU Internet Forum) postupně začínají zaznamenávat výsledky, je teroristická propaganda na internetu stále snadno dostupná. Zároveň bylo odhaleno, že u řady z nedávných útoků na území EU bylo využito internetu pro plánování teroristického činu. Existuje tedy obava z dalšího zneužívání internetu pro teroristické účely, jako je např. radikalizace, rekrutování, trénink a napomáhání a řízení teroristických aktivit, či přístup k různým návodům. Řada internetových platforem se do dobrovolných samoregulačních mechanismů nezapojila; navíc úroveň a rychlost reakce jednotlivých poskytovatelů internetových služeb se mnohdy liší. V neposlední řadě jsou rozdílné některé postupy a pravidla v rámci přístupu jednotlivých členských států k této problematice. To může mít ve svém důsledku dopad na efektivitu spolupráce ve snaze zamezit šíření teroristického obsahu.

Proto Evropský parlament a Evropská rada v letech 2017 a 2018 vyzvaly Evropskou komisi, aby předložila návrh na řešení těchto otázek. Tyto výzvy byly také reflektovány v roce 2017 v prohlášeních leaderů G7 a G20 v rámci společného úsilí v boji proti terorismu online i offline. Evropská komise proto v roce 2018 předložila legislativní návrh „Nařízení Evropského parlamentu a Rady o potírání šíření teroristického obsahu online“.  Nařízení bylo schváleno 29. dubna 2021 a klade si za cíl, aby byl zveřejněný teroristický obsah stahován z internetu. Má také pomoci s harmonizováním povinností pro poskytovatele internetových služeb napříč EU, čímž by se měla zvýšit i právní jistota zúčastněných subjektů. Návrh národní adaptační legislativy v současné době prochází schvalovacím procesem, který by dle předpokladu měl být ukončen přibližně v polovině roku 2022.

Hlavním úkolem je tedy připravit národní adaptační legislativu k nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online. Je třeba legislativně reagovat na nařízení, jehož přijetí se nyní na úrovni Evropské unie finalizuje a připravit adaptační předpis, který vnitrostátně upraví relevantní otázky (zejm. kompetence různých orgánů, sankce za související přestupky, případně i modality soudní ochrany). Lhůta pro splnění je stanovena s přihlédnutím k tomu, že účinnost nařízení bude zřejmě odložena o 12 měsíců od jeho vyhlášení v Úředním věstníku, které se předpokládá v první polovině tohoto roku. 

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

 Autor: Jan Zilvar