Na nedávném summitu Bukurešťské devítky (B9) v litevském hlavním městě Vilnius prezident Slovenské republiky Peter Pellegrini uvedl, že Slovensko podpoří záměr Severoatlantické aliance navýšit výdaje na obranu. Ty by měly podle návrhu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosáhnout ve středně až dlouhodobém horizontu úrovně 5 % HDP. Pellegrini vyjádřil podporu tomuto návrhu i navzdory faktru, že slovenská vládní koalice není v otázce výdajů na obranu jednotná.

Generální tajemník NATO již dříve uvedl, že členské země NATO by měly navýšit své obranné výdaje, přičemž 3,5 % HDP má směřovat přímo do obrany a rozvoje obranných způsobilostí jednotlivých států a zbylých 1,5 % HDP se má využít na takzvané investice dvojího využití, jakými jsou infrastruktura nebo kybernetická bezpečnost. Podle Petra Pellegriniho Slovensko tento plán podpoří s tím, že členské země NATO budou muset ještě jednat o konkrétních cílech a možnostech, jak tyto plány naplnit a v jakém tempu obranné výdaje navyšovat. Hovoří se o horizontu 7 až 10 let, přičemž Slovensku by vyhovoval spíše desetiletý rámec. Plány na navýšení obranných výdajů jsou reakcí na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by členské země NATO měly do své obranyschopnosti investovat alespoň 5 % HDP.

Pozitivní postoj slovenského prezidenta směrem k vyšším investicím do obrany může působit poněkud překvapivě, neboť slovenské vládní strany nejsou v otázce navyšování výdajů na obranu jednotné. Například Slovenská národní strana (SNS) se k navyšování obranných výdajů staví negativně a dlouhodobě je odmítá. Optimistický přístup k vyšším investicím do obrany nemají ani strany SMER – SSD a HLAS – SD, nicméně připouštějí jejich mírný nárůst. Ministr obrany Slovenské republiky Robert Kaliňák několikrát uvedl, že obranné výdaje je možné navýšit, ovšem Slovensko by se mělo zaměřit především na investice do infrastruktury a zázemí dvojího využití. Sám však při výjezdovém jednání vlády na začátku června novinářům řekl, že Slovensko chce k růstu obranných výdajů přistoupit zodpovědně a bude preferovat dosažení 5% hranice HDP na obranu v horizontu 10 let. Jak však Robert Kaliňák doplnil, Slovensko si k dosažení tohoto cíle vybere takovou cestu, která bude odpovídat potřebám a požadavkům země.

Slovensko již nyní vynakládá na obranu 2 % HDP, přičemž dle predikcí Rady pro rozpočtovou zodpovědnost by v roce 2025 a 2026 měly investice do rozvoje obrany dosáhnout úrovně 2,3 % HDP. Tento nárůst souvisí zejména s realizací a přípravou modernizačních projektů Ozbrojených sil Slovenské republiky za poslední roky. Jedná se o nákup stíhacích letounů F-16, pásových bojových vozidel pěchoty CV90, kolových obrněných transportérů Patria, nákladních a logistických vozidel Tatra nebo systémů protivzdušné obrany středního dosahu. 

V současnosti má Slovensko největší mezery v oblasti infrastruktury, která není přizpůsobena například pro provoz moderních tanků západní provenience, které představují větší zátěž na mosty a silnice, než tanky T-72M1, které Slovensko vedle 15 tanků Leopard 2A4 využívá. Možnost alokace 1,5 % HDP právě do projektů dvojího využití, jako je například obnova infrastruktury, je pro Slovensko zajímavou příležitostí, jak tento nevyhovující stav zlepšit a připravit tak vhodné podmínky pro moderní těžkou techniku. Investice do projektů dvojího využití prosazuje i ministr obrany Robert Kaliňák, který několikrát uvedl, že modernizace infrastruktury či stavba vojenských nemocnic zvýší i kvalitu života občanů Slovenské republiky a přispěje k bezpečnosti země. Výzvou však bude, zejména pak pro příští ministry obrany, efektivní využití finančních prostředků na modernizaci armádního vybavení a podíl domácího obranného průmyslu na budoucích vyzbrojovacích projektech. 

Zdroj: Teraz.sk, Rada pro rozpočtovou zodpovědnost, Politico.eu