Akvizice tří osvědčených dronů Heron je jen prvním krokem – AČR potřebuje těchto prostředků mnohem více

 23. 08. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Oznámená akvizice dronů Heron 1 přivodila na Ministerstvo obrany a potažmo Armádu České republiky kritiku. Jde o systém, který svůj první let absolvoval v roce 1994 a do výzbroje byl zaveden v roce 2005, a který minimálně mimo Izrael nelétá ozbrojený. Jde o dron izraelský od společnosti IAI, a jeho nasazení v operacích izraelských ozbrojených sil přirozeně podléhá utajení. resp. dvacet let podléhalo. Koncem července však Izrael dosud utajované informace o systému uvolnil. Izraelské Herony jsou operačně nasazovány jako zbraňová platforma s přesnými střelami proti pozemním cílům, a i další uvolněné informace, které nepochybně měla AČR a Ministerstvo obrany ČR k dispozici již dříve, stavějí akvizici do mnohem lepšího světla.

Abychom předešli různým spekulacím, zeptali jsme se Oddělení komunikace s veřejností Generálního štábu AČR i tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR, zdali byly kompetentní složky AČR resp. MO výrobcem informováni o tom, že systém HERON (resp. HERON 1) může být operačně nasazován jako zbraňová platforma s přesnými střelami proti pozemním cílům. Vyjádření podplukovnice Vlastimily Cyprisové z Generálního štábu bylo následující: „AČR poptává víceúčelový bezpilotní systém. Prostředek typu HERON nebo jeho modifikace splňuje dle informací od dodavatele všechna kritéria, včetně konfigurace senzorů a zbraňových systémů, která armáda požaduje. Konkrétní podmínky a technické parametry budou výsledkem jednání mezi MO ČR a izraelskou stranou, která budou teprve probíhat. Poté bude finálně rozhodnuto o pořízení požadovaného systému.“ Od resortu obrany jsme pak obdrželi následující odpověď: „Zahájení jednání s izraelskou vládou o pořízení tří bezpilotních letounů HERON 1 vychází z přesné technické specifikace Armády ČR, která tento bezpilotní letoun vyhodnotila jako optimální pro své potřeby. Cílem ministerstva obrany je pořídit armádě takovou techniku, kterou sama považuje za nejlepší pro plnění svěřených úkolů.“

heronFoto: Ministerstvo obrany chystá jednání s izraelskou vládou o pořízení tří bezpilotních letounů Heron 1 včetně veškerého příslušenství (ilustrační foto) | Corporal Aaron Curran, Australian Department of Defence

Izrael si v průběhu dvou desetiletí vybudoval pověst vývozce prvotřídních vojenských bezpilotních prostředků. Z pochopitelných důvodů je to ovšem také země, která dodržuje přísné pravidlo nepřiznávat vlastní vojenské schopnosti, a to často ani v obecné míře. Udržuje tím své nepřátelé, ať již deklarované, nebo potenciální, v nejistotě a ztěžuje jim schopnost účinného nasazení protiopatření. Oblast bezpilotních letounů a zejména ozbrojených dronů patří v tomto ohledu k nejcitlivějším. Izrael oficiálně jejich nasazení a úspěchy nekomentuje. Z vojenského hlediska je to racionální. Z obchodního hlediska to je však problém, a izraelská vláda je pod tlakem domácích výrobců, kteří čelí rozvoji zahraniční konkurence (která se leckdy inspiruje izraelskými řešeními). Přesnější a doložené reference z nasazení domácími ozbrojenými silami jsou pro exportní úspěch zbraňových systémů mimořádně důležité. A 20. července 2022 bylo zřejmě především z tohoto důvodu informační embargo v tomto ohledu vládou odvoláno.

Vojenské bezpilotní letouny nejsou na světové scéně novinkou. Izrael ostatně zakoupil ozbrojený bezpilotní letoun – Elbit Hermes 450, ve vojenském letectvu známý jako "Zick" (Jiskra) – již před více než 30 lety, v roce 1990. Od té doby byl používán jak v Gaze, tak v Libanonu. V posledních letech pak jsou nasazovány pokročilejší systémy, jako je strategický bezpilotní letoun IAI Heron-TP (Eitan). Asi 80 % všech letů, které provede izraelské letectvo, připadá na bezpilotní prostředky, a zdaleka přitom nejde jen o průzkumné či hlídkové lety.

Zájem o tyto systémy díky úspěchům ozbrojených bezpilotních letounů v nedávných konfliktech, a zejména díky mimořádně veřejně známému úspěchu bezpilotních letounů Bayraktar TB2 turecké výroby na Ukrajině (a předtím také v Náhorním Karabachu), celosvětově stoupá. Pro udržení izraelského technologického náskoku jsou pak exportní příležitosti samozřejmě klíčové, a jejich podpora odstraněním odstranitelných bariér pro Izrael důležitá.

S drony dnes počítá každá armáda. Pod dojmem mediálních zpráv zazněly až nekriticky obdivné názory, že nepotřebujeme BVP, tanky a děla, nakupme drony - za zlomek ceny získáme potřebné schopnosti, které vyhrávají války. Drony jsou ve skutečnosti efektivním multiplikátorem síly. Je třeba je zasadit do "systému systémů" a schopnostmi, které nabízejí, podporovat prostředky pozemního, vzdušného, námořního i elektronického boje. V českém prostředí zazněla například úvaha o postupném nahrazení podzvukových bitevních letounů L-159 právě bezpilotními prostředky, které by tak doplnily schopnosti bojových nadzvukových letounů 5. generace.

Tlak domácího průmyslu přiměl izraelskou vládu, aby zrušila omezení v souladu s režimem kontroly raketových technologií (MTCR), který omezuje vývoz dronů s určitým doletem a užitečným zatížením. Ačkoli se stále norem MTCR drží, obavy, které v souvislosti s touto otázkou vyjádřili zástupci průmyslu, přispěly k tomu, že nyní lze otevřeněji hovořit o tom, co může průmysl nabídnout potenciálním zákazníkům. A rozhodnutí z 20. července je důležité i pro obsah a formu diskuzí vedených v České republice.

Detailní informace o flotile ozbrojených bezpilotních letounů izraelského letectva a podrobnosti o prováděných misích jsou samozřejmě stále tajné, ale lze říci, že kombinace bezpilotních letounů s dlouhou vytrvalostí, speciálním užitečným zatížením a pokročilými zbraňovými systémy umožňuje Izraeli zasáhnout daleko a tvrdě. Významnou je v tomto ohledu nedávná dohoda s Německem o pronájmu několika systémů Heron TP (Eitan). Německé ministerstvo obrany se nijak nesnažilo skrývat, že cílem akvizice je mít ozbrojené bezpilotní letouny, a uvedlo, že Heron má zbraně izraelské výroby, které jsou schopny přerušit svou trajektorii směrem k cíli, pokud by hrozilo zasažení civilních cílů. Zájem Bundeswehru o tento konkrétní systém vznikl vlastně náhodou, kdy si ozbrojených Heronů němečtí vojáci při své návštěvě základny izraelského letectva sami povšimli. 

V dubnu německé ministerstvo obrany prohlásilo: „Útokem Ruska na Ukrajinu se bezpečnostní situace v Evropě zásadně změnila. Aby bylo možné čelit nové hrozbě, je třeba neprodleně modernizovat vybavení Bundeswehru, zejména vyzbrojit bezpilotní letouny Heron. Tato potřeba je naprosto nezbytná, protože jinak by byly ohroženy závažné státní zájmy politického charakteru, a to je nepřípustné.“ Dosud Bundeswehrem nasazované Herony byly užívány jen pro neozbrojený průzkum. To se nyní podle izraelského příkladu mění, a to v měřítku odpovídajícím raketovému nárůstu německých výdajů na obranu – byla schválena akvizice 140 ozbrojených dronů Heron TP v hodnotě 165 milionů amerických dolarů.

Informace o tom, že systém Heron je používán jako vysoce efektivní zbraňová platforma, již utajení nepodléhá. Je potvrzeno, že Herony jsou operačně nasazeny jako zbraňová platforma s přesnými střelami proti pozemním cílům. A i když hovoříme především o pokročilejší variantě Heron TP, zavedení tří kusů typu Heron 1 a souvisejících technologií a příslušenství může být snadno následováno, tak jako v Německu, nákupem většího množství Eitanů. Heron je současně také nejspolehlivější UAV ve své třídě. Má nalétáno 500 tisíc hodin, většinu z toho v ostrém nasazení. Mezi svými konkurenty zaznamenává v přepočtu na letové hodiny nejnižší ztráty. Součástí projektu pro AČR je široké zapojení českého obranného průmyslu, proběhne technologický transfer zejména do státního podniku VTÚ a pardubické společnosti RETIA. Heron je od svého zavedení v roce 2005 soustavně modernizován, a to včetně draku letounu i senzorického vybavení. A jak je vidět na německém příkladu, má před sebou potenciál další mnohaleté služby. Jeho masivní přítomnost ve výzbroji Bundeswehru, který má s tímto systémem již zkušenost, je pak dalším argumentem pro volbu právě těchto dronů pro AČR.

Zdroj: breakingdefense.com, timesofisrael.com

 Autor: Martin Šiška