Armáda České republiky rozšiřuje svou flotilu lehkých obrněných vozidel o 24 kusů vozidel IVECO LMV CZ5, které budou sloužit velitelům jednotek a průzkumným týmům. Zakázku zajišťuje státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ), který se na projektu nepodílí pouze jako nákupčí, ale také jako systémový integrátor – od vývoje a testování prototypu přes integraci technologií až po servis a podporu životního cyklu. Podle ředitele VTÚ Jiřího Kašpárka zapadá projekt do dlouhodobé strategie unifikace vozidlových platforem v armádě, což má přinést úspory v provozu, jednodušší výcvik a rychlejší nasaditelnost jednotek.

Nová vozidla budou sloužit pro dělostřelectvo a minometné baterie. Pro Vojenský technický ústav se jedná o jednu z významných zakázek letošního roku. Nové stroje v Armádě ČR doplní již zavedenou flotilu IVECO a posílí kolové prvky dělostřelectva i průzkumných jednotek. „Armáda má s platformou IVECO dlouholeté provozní zkušenosti. Vozidla byla vybrána v souladu s požadavkem na unifikaci vozidlových platforem. Především však bude možné využít existující opravárenskou a logistickou základnu, včetně vyškoleného a zkušeného personálu,“ říká ředitel VTÚ.

Podle Kašpárka je unifikace platforem jedním ze základních přístupů moderních armád NATO. „Pokud máte jednu platformu, znamená to stejné ovládání pro posádky, stejný výcvik mechaniků a menší sortiment náhradních dílů. V praxi to znamená rychlejší nasazení a nižší provozní náklady,“ vysvětluje ředitel státního podniku. Z 24 nově objednaných vozidel bude 18 kusů sloužit jako velitelská a 6 kusů jako průzkumná. Výroba a dodávky potrvají do roku 2031, což je časový rámec, který vyhovuje jak armádě, tak výrobním kapacitám VTÚ, což Jiří Kašpárek potvrzuje: „Dlouhodobý harmonogram je výhodou i pro nás. Můžeme držet stabilní kapacity a nemusíme řešit skokové navyšování.“

VTÚ není pouhým administrátorem zmíněného nákupu, ale je systémovým integrátorem. „Vyvíjíme prototyp, zajišťujeme podnikové i vojskové zkoušky, provádíme certifikace, integrujeme komunikační a průzkumné systémy, dodáváme vlastní zbraňovou stanici a držíme záruky. Nejde tedy o prostý nákup hotového vozidla,“ říká Kašpárek s tím, že VTÚ vkládá do vozidel i vlastní know-how. „U všech prostředků, které se týkají dělostřelectva, dlouhodobě implementujeme systém řízení palby. Je to klíčový projekt, který se promítne i do těchto vozidel IVECO.“

VTÚ chce mít pod kontrolou také servis a životní cyklus techniky. „Kdo neumí zabezpečit servis, ten nemá armádě co dodávat. U našich dodávek je cílem držet klíčové know-how, jako jsou například části zdrojových kódů. Není vhodné předávat taková data komerčním firmám,“ upozorňuje ředitel VTÚ.

Nákup nových vozidel IVECO byl realizován přímým oslovením, což je podle Kašpárka logický krok: „Tento způsob se používá tehdy, kdy armáda jednoznačně stanoví konkrétní typ techniky.“

V rozhovoru se ředitelem VTÚ jsme se také dotkli tématu růstu cen v segmentu speciální výroby. „I my jsme zaznamenali výrazný nárůst cen u našich subdodavatelů, který je spojen se současnou bezpečnostní situací a zvýšenou poptávkou, což má dopad i na cenu výrobku dodaného koncovému uživateli. Občas se v médiích objevuje zjednodušený pohled na cenu pořizovaných komodit, kdy dochází k porovnávání cen komerčních výrobků s výrobky dodávanými do MO, kde platí jiné standardy a produkt musí splňovat desítky norem. Jako příklad lze uvést rozsah pracovních teplot v kterých má být daný výrobek provozován, což vyplývá z předpokladu nasaditelnosti AČR. Často se jedná o detaily, které laik vůbec nevidí. Většinou se jedná o celý systém, který se skládá z mnoha vojenských technologií, kdy cena vybavení je násobně vyšší než cena vozidla nebo kontejneru, do kterého se vše integruje. Cena je také ovlivněna rozsahem úprav daného produktu nad rámec sériové výroby, kterou požaduje náš zákazník. Tyto změny samozřejmě generují dodatečné finanční náklady a prodlužují termín dodání,“ upozorňuje Jiří Kašpárek.

VTÚ v posledních letech roste nejen finančně, ale také personálně. „Když jsem do podniku nastupoval v roce 2003, bylo nás zhruba 380. Dnes máme přes 450 lidí a cílíme na obrat kolem dvou miliard korun. A stejně jako každý rok plánujeme kladný hospodářský výsledek,“ říká Jiří Kašpárek.

Zajímalo nás, jakým způsobem si státní podnik udržuje svůj odborný personál. „Je tu obrovský tlak na růst mezd. Každý rok jednáme s odbory a vždy jsme se zatím domluvili na růstu, který je přijatelný pro obě strany. Není to však jen o penězích, nabízíme zajímavou práci, která není sériová. Každý výrobek začíná ideovým návrhem, pokračuje prototypem, zkouškami a teprve pak jde do výroby. To je pro lidi atraktivní,“ prozrazuje ředitel VTÚ.

Vojenský technický ústav v současnosti pracuje na více než desítce strategických projektů: integrace systému řízení palby, modulární bojové komplety, dílenská vozidla, SHORAD a další. „Náš cíl je jednoduchý: být podnikem, který dokáže armádě dodat to, co opravdu potřebuje – od návrhu až po poslední servisní zásah. Modernizace Armády České republiky nabírá na intenzitě a VTÚ chce být u všech klíčových kroků,“ říká ředitel státního podniku Jiří Kašpárek.