Hřmot motorů, ostrá střelba na cvičné cíle a zvuk pásů zařezávajících se do terénu. Tak zní budoucnost české armády. Mezi největší projekty posledních desetiletí patří pořízení švédských bojových vozidel pěchoty CV90, která v příštích letech nahradí dosluhující sovětské BVP-2. Zavedení vozidel CV90 je pro českou armádu technologickým skokem i lidským příběhem. Moderní platforma s aktivní ochranou APS Iron Fist a zapojením do C4ISTAR systémů posouvá naše vojáky do éry digitálního bojiště a standardů NATO. Zároveň jde o techniku, na jejíž podobě se podílejí samotní vojáci – pěšáci, spojaři, ženisté, průzkumníci, zdravotníci i logisté. Díky jejich zkušenostem vzniká vozidlo, které nebude jen strojem, ale spolehlivým partnerem českého vojáka.

Když se řekne „modernizace armády“, mnoho lidí si představí podpis kontraktů a předávání nové techniky. Jenže skutečná práce probíhá v terénu a na polygonu. Jsou to právě vojáci 7. mechanizované brigády, kteří mají se švédskými obrněnci prvotní zkušenosti a již dnes spolurozhodují o tom, jak bude česká verze CV90 vypadat a fungovat. Proto jsme vybraným zástupcům naší těžké brigády položili několik otázek.

Velitel čety mechanizované roty

Jaké to je podílet se na vývoji nového vozidla?

Je to obrovská zodpovědnost. Když testuji systémy v CV90, vím, že nejde jen o mě – výsledek se dotkne stovek vojáků v celé brigádě. V BVP-2 jsme často improvizovali, opravovali věci na koleni a smiřovali se s limity. Tady je to jiné: každý detail má svůj význam. Pokud zbraň není dostatečně stabilizovaná, voják nezasáhne cíl. Pokud software nereaguje správně, riskuje život posádky. Proto každý poznatek pečlivě zaznamenáváme. Vnímám to jako čest – podílet se na technice, která bude chránit naše kolegy v boji.

Jak se vám pracuje s novými senzory a systémy?

Je to skok do digitální éry. Předtím jsme spoléhali na oči a uši – pozorovali jsme nepřítele, poslouchali okolí, maximálně jsme měli radiostanici. Teď máme termovize, laserové dálkoměry, digitální mapy a propojení s drony. V praxi to znamená, že vidím nepřítele dříve, dokážu ho označit a okamžitě sdílet jeho polohu s ostatními. To mění celé velení – velitelé mají okamžitě data, na základě kterých rozhodují. Je to náročné, musíme se to učit, ale je to obrovská výhoda. CV90 nám dává oči a uši tam, kde bychom je dříve neměli.

Co vás nejvíce zajímalo při testování z pohledu velitele ženijní čety?

Sledovali jsme hlavně průchodnost a odolnost vozidla v těžkém terénu. Zajímalo nás, jak si poradí s broděním, s měkkým podkladem, se strmými svahy. Každý metr, který zvládne CV90 samo, ušetří ženijní práci – a tím i čas. A čas je na bojišti kritický. Stejně tak jsme testovali spolupráci s ženijní výbavou – možnost rychlého budování postavení nebo průchodů v zátarasech. CV90 se ukazuje jako robustní a odolné vozidlo, které v kombinaci se ženijní podporou zvládne i velmi náročné podmínky.

Velitel mechanizované roty

Co vojáci nejvíce oceňují na CV90 oproti BVP-2?

Rozdíl je doslova generační. V BVP-2 jsme se spolehli na rychlost a manévr. Ale ochrana byla minimální – říkali jsme tomu ‚plech na pásech‘. CV90 přináší pancíř, který vydrží zásah, a navíc systém aktivní ochrany APS Iron Fist. Ten funguje jako ochranný štít – dokáže včas zachytit a zneškodnit přilétající střelu, než zasáhne vozidlo. To je zásadní pro psychiku vojáka: víme, že nejsme bezbranní. Stejně tak elektronika – stabilizace zbraní, termovize, digitální propojení s drony. V BVP-2 jsme se dívali periskopem, tady máme senzory, které vidí ve dne i v noci a v každém počasí.

Co pro vás znamená přechod z BVP-2 na CV90?

Je to, jako kdybychom přeskočili dvě generace techniky. V BVP-2 jsme věděli, že pancíř vydrží jen střepiny. Každý výjezd jsme brali s tím, že riziko je obrovské. CV90 je úplně jiný svět. Má větší palebnou sílu, dokáže nás chránit a zároveň podporovat palbou. Pro nás pěšáky to znamená jistotu – že když nás vozidlo vysadí, máme reálnou šanci úkol splnit a vrátit se zpátky. To je pro bigoše největší rozdíl.    

Jakou roli hraje spojovací technika u CV90?

CV90 je v podstatě mobilní datové centrum. Má moderní komunikační uzly, které umožňují přenos dat v reálném čase. Vidíme polohu vlastních jednotek, obraz z dronů, hlášení průzkumníků – všechno okamžitě. To zkracuje rozhodovací cyklus velitelů a zvyšuje šanci na úspěch. Pro nás spojaře je to obrovský posun: dříve jsme pracovali s technikou, která měla omezený dosah a nízkou spolehlivost. Dnes se pohybujeme na úrovni digitálního bojiště, kde každá informace může rozhodnout o výsledku.

Velitel průzkumné čety velitelské roty

Jak CV90 zapadá do práce průzkumníků?

Průzkum je o informacích – čím rychleji je máte, tím dříve reagujete. CV90 nám umožní nést moderní senzory a bezpilotní prostředky a okamžitě předávat data na velitelství. Dříve to trvalo hodiny, dnes je velitel má prakticky okamžitě. To je pro koordinaci zásadní. Navíc vozidlo poskytuje posádce ochranu a možnost operovat i v rizikovém prostoru. CV90 pro nás není jen transportér, ale platforma, která nás propojuje s celým bojištěm a umožňuje přenášet informace v reálném čase.“

.

Zástupce náčelníka štábu mechanizovaného praporu

Existují možnosti přímo ovlivnit podobu vozidla?

Ano, právě proto má smysl, že jsme do projektu zapojeni od samého začátku. Když například sedíte v bojovém prostoru, řešíte věci, které laik nevidí: jestli se voják s plnou výstrojí dokáže pohodlně usadit, zda má kam uložit zbraň, jestli dosáhne na přepínače. Testujeme i údržbu – jak rychle se dostaneme k motoru, jak složité je vyměnit díl, jak funguje diagnostika. Někdy jde o drobnost, třeba úhel sedadla, jindy o klíčové věci – například rozmístění spojovacích prostředků, aby nedocházelo k rušení signálu. Všechno, co zapíšeme, se posílá výrobci, který na základě toho provádí úpravy. Díky tomu bude česká verze CV90 šitá na míru našim podmínkám.“

Mechanici mechanizovaných praporů

Jak hodnotíte přechod na novou techniku z vašeho pohledu?

Pro techniky je CV90 úplně nový svět. BVP-2 jsme opravovali s klíči a kladivem. Tady máme sofistikovanou diagnostiku, softwarové moduly a elektronické řízení. Proto jsme začali s přípravou už teď – školení, překlady technické dokumentace, seznámení s novými postupy. A hlavně – už při testech si osaháváme, jak funguje údržba v reálných podmínkách. To je obrovská výhoda. Až dorazí první sériová vozidla, nebudeme stát na startovní čáře. Budeme už vědět, co nás čeká a dokážeme školit další kolegy.

Důstojník logistiky mechanizované jednotky

Jak velká výzva bude podle vás údržba vozidel CV90?

Obrovská. CV90 není jen o mechanice – je to sofistikovaná kombinace elektroniky, softwaru a zbraňových systémů. To znamená nové skladové zásoby, nové diagnostické postupy, jiné servisní zázemí. Proto připravujeme nejen sklady a dílny, ale i vyprošťovací prostředky a mobilní opravárenské týmy. Bez toho vozidlo dlouhodobě neudržíte v provozu. Stejně důležité jsou zdravotnické verze – protože i když technika funguje, na bojišti se vždy objeví zranění. Rychlá evakuace a ošetření rozhodují o životě. Proto říkáme, že modernizace se netýká jen samotných bojových vozidel, ale celého systému podpory.

Pplk. Miroslav Maixner, velitel 74. mechanizovaného praporu

Váš prapor bude v rámci 7. mechanizované brigády první, kdo vozidla CV90 obdrží. Jak se na příchod nových obrněnců připravujete? 

Je to výsada i závazek. CV90 je další důkaz, že jsme hlavní údernou silou armády. To ale znamená, že neseme obrovskou zodpovědnost. Musíme vozidlo prověřit v každém detailu, než ho dostanou další jednotky. Musíme se co nejrychleji naučit ho efektivně používat a objevit co nejrychleji jeho silné a slabé stránky, tak abychom byli schopni CV90 využít na bojišti na 100 procent a mohli tyto poznatky co nejdříve předat ostatním praporům. Pro nás je to test schopností i odolnosti, ve kterém chceme a musíme obstát.

brig. gen. Zdeněk Mikula, velitel 7. mechanizované brigády 

Jak vnímáte připravované přezbrojení z pozice velitele naší těžké brigády?

Z mého pohledu je potřebné dát našim vojákům další jasný signál, že po dlouhých letech slibů nová pásová bojová vozidla pěchoty skutečně přicházejí. Zároveň je důležité poskytnout budoucím uživatelům – tedy osádkám, velitelům a dalším specialistům – možnost si nová vozidla doslova „ušít na míru“. Kdo jiný by měl výrobci říci, kde potřebuje velitel roje displej, aby mohli jeho vojáci bezpečně opustit vozidlo, nebo strojník ženijního družstva určit schránu, ve které bude mít uloženou motorovou pilu, tak aby byla dobře dostupná i za složitých podmínek vedení bojové činnosti?

Právě podíl našich vojáků na finálním designu všech sedmi verzí nových CV90 zaručí, že vozidla dosáhnou nejen požadovaných schopností, ale budou zároveň umožňovat jejich efektivní ovládání a logickou obsluhu jednotlivých systémů. Tato synergie je klíčová pro dosažení úspěchu na moderním komplexním bojišti.