Zdlouhavé akviziční procesy, nedostatečná digitalizace a potřeba zavádění umělé inteligence do rozhodovacích procesů patří mezi zásadní výzvy, kterým dnes čelí Armáda České republiky. V rozhovoru pro CZ DEFENCE na odborné konferenci DEFENCEO 2026 v Brně to uvedl náčelník Generálního štábu AČR genpor. Miroslav Hlaváč. Zdůraznil také význam intenzivnější spolupráce mezi armádou, státní správou a domácím průmyslem, neboť zajištění obranyschopnosti státu není pouze úkolem ozbrojených sil, ale celé společnosti.

Video: Generál Hlaváč: Armáda potřebuje rychlejší akvizice, digitalizaci velení a zapojení umělé inteligence / CZ DEFENCE

Jedním z hlavních témat rozhovoru byla potřeba zefektivnění armádních akvizičních procesů. Podle generála Hlaváče současný systém nerozlišuje dostatečně mezi pořizováním strategických zbraňových systémů a běžného vojenského materiálu. Armáda tak musí uplatňovat obdobné postupy při nákupech bojových letounů F-35, tanků, bojových vozidel pěchoty CV90 či systémů velení a řízení jako při pořizování batohů, přileb nebo uniforem.

Takto nastavený systém podle náčelníka generálního štábu představuje značnou administrativní zátěž. Přestože jeho komplikovanost vychází mimo jiné z požadavků na transparentnost a protikorupční opatření, výsledkem je neúměrné prodlužování celého procesu. V některých případech tak armáda získává techniku či technologie, které jsou v okamžiku pořízení již zastaralé nebo existují jejich modernější alternativy.

Hlaváč proto považuje za nezbytné celý akviziční systém zrychlit, zefektivnit a současně zachovat jeho transparentnost. Významnou roli by přitom měla sehrát digitalizace administrativních postupů. Jako příklad současné neefektivity uvedl opakované předávání stejných dokumentů mezi jednotlivými pracovišti. Zavádění moderních technologií do armády podle něj zároveň vytváří přirozený tlak na proměnu dosavadních procesů. Generál vyjádřil přesvědčení, že právě technologický rozvoj nakonec povede také k jejich zefektivnění.

Za jednu z největších priorit české armády označil digitalizaci systému velení a řízení a využití umělé inteligence při vojenském rozhodování. Na otázku, která schopnost Armádě ČR v současnosti nejvíce chybí, nejprve připustil, že nedostatky existují prakticky ve všech oblastech. Následně však vyzdvihl právě potřebu modernizace rozhodovacích procesů.

Moderní bojiště totiž generuje obrovské množství informací, které musí velitelé a jejich štáby dokázat rychle zpracovat, vyhodnotit a využít pro přijetí správného rozhodnutí. Umělá inteligence by podle Hlaváče měla pomáhat zejména s tříděním a vyhodnocováním těchto dat. Digitalizace velení a řízení společně s implementací AI tak představuje jednu z nejdůležitějších oblastí dalšího rozvoje armádních schopností.

Dalším diskutovaným tématem byla komunikace armády s domácím průmyslem, a to nejen s tradičními dodavateli obranných technologií, ale také s civilními společnostmi, které mají potenciál zapojit se do obranného sektoru. Hlaváč připustil, že prostor pro zlepšení existuje i na straně samotné armády. Za klíčové označil pravidelný vzájemný kontakt, vysvětlování potřeb a postojů jednotlivých stran a společné hledání vhodných řešení. Zdůraznil přitom, že armáda i průmyslové podniky sledují společný cíl, kterým je zajištění obranyschopnosti České republiky. Ta ovšem podle něj nepředstavuje výhradní odpovědnost ozbrojených sil, nýbrž celé společnosti.

V této souvislosti náčelník generálního štábu pozitivně hodnotil vývoj posledních čtyř let. Podle jeho zkušeností se výrazně zvýšil zájem vlády, armády i průmyslových podniků o obranné technologie a jejich využití pro bezpečnost státu. Tento posun přitom nevnímá pouze u tradičních výrobců vojenské techniky, ale také u společností působících mimo obranný sektor. Současně upozornil, že rozvoj spolupráce musí být kontinuální, protože bezpečnostní prostředí i technologické možnosti se neustále mění a přinášejí nové výzvy.

Na závěr rozhovoru generál Hlaváč ocenil samotnou konferenci DEFENCEO 2026 jako příležitost k bezprostřednímu kontaktu armády s průmyslovými podniky. Za důležitou považuje zejména možnost vzájemně sdílet poznatky, zkušenosti, názory a očekávání. Právě takový dialog může podle jeho vyjádření přispět k lepšímu porozumění mezi ozbrojenými silami a průmyslovými partnery.