Rychlost technologického vývoje v oblasti bezpilotních a autonomních systémů staví Armádu České republiky před zásadní dilema – jak zajistit, aby nově zaváděné technologie nebyly v době nasazení již zastaralé. Podle pplk. Michala Peterka ze Sekce komunikačních a informačních systémů MO a pplk. Víta Knapka, velitele Centra nasaditelných systémů a rozvoje technologií velení a řízení, je odpovědí především důraz na modularitu a otevřenou architekturu. Více se dozvíte v následujícím rozhovoru, který vznikl na nedávné konferenci DronyX, kde oba důstojníci vystupovali za Armádu ČR jako panelisté.

Video: Pplk. Peterek a pplk. Knapek: Klíčem k udržení tempa je modularita, otevřenost a rychlé testování technologií / CZ DEFENCE

Modularita a plánovaná modernizace jako standard

Oba důstojníci se shodují, že současné systémy musí být od počátku navrhovány tak, aby umožňovaly průběžné úpravy a modernizace. V praxi to znamená, že již při jejich pořizování se počítá s dalším rozvojem v rámci životního cyklu. Tento přístup reflektuje realitu, kdy technologický pokrok na bojišti probíhá v řádu let, nikoliv dekád.

Zásadní roli hraje také snaha vyhýbat se uzavřeným „black box“ řešením a naopak preferovat otevřené systémy, které lze dále rozvíjet a přizpůsobovat novým požadavkům.

Aktivní přístup a mezinárodní spolupráce

V oblasti sledování nových technologií hraje významnou roli nejen institucionální rámec, ale i osobní iniciativa odborníků. Podle Peterka je práce v této oblasti často zároveň osobním zájmem, což se pozitivně promítá do nadstandardního nasazení.

Důležitým prvkem je také intenzivní spolupráce se zahraničními partnery v rámci NATO, sdílení zkušeností a účast na mezinárodních cvičeních. Vedle toho však armáda klade důraz i na vlastní testování, například prostřednictvím různých cvičení, kde jsou technologie ověřovány v domácích podmínkách a prezentovány přímo koncovým uživatelům.

Konference jako akcelerátor inovací

Oba respondenti v rámci rozhovoru ocenili rostoucí význam odborných konferencí typu DronyX, které umožňují přímý kontakt s průmyslem. Tyto platformy podle nich výrazně zjednodušují prvotní orientaci v technologickém prostředí a umožňují rychlé navázání spolupráce.

Zároveň upozornili, že samotná prezentace technologií představuje pouze první krok. Skutečné ověření jejich přínosu přichází až v rámci následných testů, které ukážou, zda deklarované schopnosti odpovídají realitě.

Zajímavým přínosem těchto akcí je také možnost identifikovat již existující řešení pro potřeby, které by jinak bylo nutné složitě vyvíjet. To může v některých případech znamenat zásadní zrychlení zavádění nových schopností.

Startupy jako zdroj inovací

Specifickou roli v inovačním ekosystému podle podplukovníků Peterka a Knapka sehrávají startupy. Ty vynikají především flexibilitou, rychlostí reakce a schopností přizpůsobit se konkrétním požadavkům armády.

Na druhé straně stojí zavedené společnosti, které sice disponují většími kapacitami a zkušenostmi, ale často postrádají dynamiku menších subjektů. Ideální model proto spočívá v kombinaci obou přístupů, přičemž právě startupy mohou být zdrojem průlomových inovací.

Budoucnost: autonomie a důvěra

V horizontu následujících let lze podle obou důstojníků očekávat další výrazný rozvoj bezpilotních prostředků napříč všemi doménami. Klíčovým trendem bude především rostoucí míra autonomie, která umožní systémům plnit úkoly s minimálním zásahem operátora.

Zásadní změna však nebude pouze technologická, ale i psychologická. Rozhodujícím faktorem se stane důvěra uživatelů v tyto systémy a jejich schopnost integrovat je do běžné činnosti jednotek. Podobně jako v civilním prostředí lze očekávat postupnou adopci těchto technologií jako standardního nástroje.

Umělá inteligence pod kontrolou člověka

V oblasti umělé inteligence panuje shoda, že její role bude primárně podpůrná. Systémy mají sloužit k rychlému zpracování velkého objemu dat a poskytování relevantních informací pro rozhodování.

Rozhodovací pravomoc však podle Peterka i Knapka zůstane v dohledné době na člověku. Zejména v případě použití zbraňových systémů je zachování lidské kontroly považováno za zásadní.

Nutnost akcelerace v oblasti UxS a C-UxS

Za klíčovou prioritu označuje podplukovník Knapek potřebu výrazně urychlit rozvoj schopností v oblasti pozemních i vzdušných bezpilotních systémů (UxS) a protidronových technologií (C-UxS). Rychlost jejich vývoje a krátký životní cyklus podle něj neumožňují odkládání rozhodnutí.

Pplk. Peterek v tomto ohledu poukazuje na rostoucí kvalitu českého obranného průmyslu v dané oblasti. České systémy jsou již dnes nasazovány v reálných konfliktech a prokazují svou efektivitu, přestože jejich vývoj a výroba podléhají náročnějším standardům kompatibility v rámci NATO.