CZ DIALOGY

Bezpilotní prostředky pro AČR a zkušenosti z války na Ukrajině

 26. 06. 2023      kategorie: Téma
Přidat na Seznam.cz

Ve válce na Ukrajině můžeme sledovat poměrně extenzivní využití bezpilotních prostředků, a to různých kategorií, z  čehož může (nejen) česká armáda čerpat cenné poznatky, jaké bezpilotní prostředky pořídit a jak je co nejefektivněji využívat. 

Bezpilotní prostředky jsou na Ukrajině nasazeny extenzivně oběma stranami konfliktu. Jak Rusko, tak Ukrajina využívá především menší drony s nižší nosností a kratším dosahem. Výjimku pak tvoří Ukrajinou používané turecké drony Bayraktar TB-2 a Ruskem používané íránské drony Mojaher-6. V prvním případě došlo k efektivnímu využití těchto prostředků zejména na začátku války, v pozdějších fázích konfliktu se pak ruským silám elektronického boje a protivzdušné obrany tyto stroje dařilo sestřelovat. Co se týče prostředků Mojaher-6, nelze jednoznačně potvrdit jeho extenzivní nasazení, které by mělo významný vliv na výsledky bojových operací. 

Ukrajinský voják, který žil 10 let v CR, posílá dron nedaleko Bachmutu
Foto: Ve válce na Ukrajině můžeme sledovat poměrně extenzivní využití bezpilotních prostředků, a to různých kategorií. Na snímku ukrajinský voják posílá dron nedaleko Bachmutu | Matyáš Zrno

Analýza think tanku RUSI (Royal United Service Institute) vydaná na začátku listopadu minulého roku uvádí, že obě strany doposud používaly převážně malé bezpilotní prostředky. Ruské síly pak často používaly drony Orlan-10 k odhalení ukrajinských prostředků PVO a jejich následnému potlačení pomocí protiradarových střel či prostředků elektronického boje. Nejnovější analýza zmíněného think tanku z května letošního roku pak uvádí, že ukrajinské ztráty bezpilotních prostředků se pohybují okolo 10 000 kusů měsíčně. Vzhledem k tomu, že ukrajinské síly v drtivé většině používají komerčně dostupné bezpilotní prostředky, nelze se takto vysokým ztrátám divit. Většina těchto ztrát jde na vrub ruským jednotkám elektronického boje, které zůstávají důležitou součástí ruských sil. Podle zmíněné analýzy ruské síly rozmisťují jeden hlavní systém elektronického boje na 10 km fronty. 

Další část analýzy se týká ruských prostředků protivzdušné obrany. Ty se podle dokumentu signifikantně zlepšily a zvýšily svou účinnost v oblasti obrany bodových cílů. Momentálně jsou schopny sestřelovat většinu střel HARM (High-speed Anti-Radiation Missile) a významný počet střel GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System). Prostředky protivzdušné obrany dlouhého dosahu podle analýzy dosahují také velmi dobrých výsledků – nejdelší sestřel byl zaznamenán na 150 km. Ruské letectvo nezůstává pozadu a při svých vzdušných patrolách využívá střel kategorie vzduch-vzduch R-37 umístěných na letounech Su-35S. Nejdelší sestřel střelou R-37 byl zaznamenán na 177 km.

Poučení z ukrajinského bojiště nejen pro AČR

Ruské jednotky elektronického boje a protivzdušné obrany jsou důležitou součástí ruské armády a proti ukrajinským dronům jsou velmi efektivní, proto je třeba pozornost zaměřit právě na tyto oblasti tak, aby bylo v případném konfliktu možné tyto síly neutralizovat mimo jiné i díky účinnému nasazení bezpilotních prostředků. 

Velkou neznámou je nasazení komerčně dostupných dronů. Záběry z jejich nasazení na Ukrajině vypadají efektně, nicméně jejich ztráty jsou enormní. Dalším problematickým aspektem těchto strojů je fakt, že americké ministerstvo obrany již před několika lety zakázalo využívání strojů pocházejících z Číny kvůli podezřením na možné úniky citlivých dat.

Co se týče větších bezpilotních prostředků, Bayraktar se osvědčil zejména v prvních týdnech války na Ukrajině, a to zejména z důvodů absence ruských jednotek elektronického boje a protivzdušné obrany, které by kryly postupující mechanizované síly. Tato situace koresponduje se zkušenostmi z války o Náhorní Karabach. Ve chvíli, kdy následně došlo k přeskupení ruských sil a posílení jednotek na frontě, začala účinnost Bayraktarů výrazně klesat. Podle Samuela Bendetta, výzkumníka amerického Center for Naval Analysis, se dnes Bayraktary prakticky vytratily z bojiště a jsou sporadicky využívány pouze pro průzkum a navádění ostatních dronů daleko od ruských prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany. 

Z výše uvedeného je patrné, že je třeba zaměřit pozornost na sofistikované bezpilotní prostředky odolné proti rušení, které zároveň budou schopny odpalovat střely na delší vzdálenosti, aby se vyhnuly nástrahám ruské protivzdušné obrany. Jistou alternativou či doplňkem pak může být velké množství levné vyčkávací munice, která může prostředky ruské protivzdušné obrany a elektronického boje zahltit a případně otevřít cestu pro sofistikovanější prostředky k jejich ničení. 

Právě na základě poznatků ze současného ukrajinského bojiště se armáda rozhodla pro změnu pořadí nákupů bezpilotních systémů, kdy místo třech středních taktických dronů nejprve pořídí přes 200 menších dronů, a to od malých kvadrokoptér po dvacetikilogramové prostředky s dlouhou vytrvalostí. Původně plánované střední taktické drony budou pořízeny až následně.

acr_drony_01Foto: Právě na základě poznatků ze současného ukrajinského bojiště se armáda rozhodla pro změnu pořadí nákupů bezpilotních systémů, kdy místo třech středních taktických dronů nejprve pořídí přes 200 menších dronů | 533. prBS

Menšími bezpilotními prostředky chce armáda vybavit 4. brigádu rychlého nasazení, 7. mechanizovanou brigádu a 43. výsadkový pluk. Těmito prostředky budou disponovat také průzkumné jednotky a jednotky dalších druhů sil s cílem maximalizovat bojové schopnosti brigádních úkolových uskupení Armády České republiky.

acr_drony_02Foto: Menšími bezpilotními prostředky chce armáda vybavit 4. brigádu rychlého nasazení, 7. mechanizovanou brigádu a 43. výsadkový pluk. | 533. prBS

„Je třeba mít ale na paměti, že drony kategorie mikro a mini nemohou nikdy nahradit střední taktické drony a naopak. Jsou to jiné prostředky,“ řekl brigádní generál Hyťha, ředitel sekce zpravodajského zabezpečení AČR MO.

acr_drony_03Foto: Je třeba mít na paměti, že drony kategorie mikro a mini nemohou nikdy nahradit střední taktické drony a naopak, říká brigádní generál Hyťha. | 533. prBS

Ohledně využití bezpilotních prostředků na moderních bojištích jsme se nedávno bavili také s velitelem 533. praporu bezpilotních systémů pplk. Petrem Mandou.

Zdroje: Business Insider, DoD, DIA, Forbes, RUSI, RUSI, Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Mgr. Jan Feryna

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP