Bojištěm 21. století se stává kyberprostor

 21. 11. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Pátá dimenze války. Kybernetické bojiště, informační války – NATO uznalo digitální svět jako nové regulérní bojiště. Proto i Armáda ČR musí být na tuto skutečnost připravena. Využívá k plnění svých úkolů ve stále větší míře virtuální realitu a umělou inteligenci, jelikož se zvyšuje podíl digitalizace a robotizace na bojišti. S tím souvisí i častější využívání simulačních technologií, které jsou více než dříve schopny nahradit finančně i materiálně náročnější reálný výcvik. Česká armáda se musí dokázat postavit protivníkovi i v kyberprostoru.

„Je nezbytné zvýšit podíl digitalizace, automatizace a robotizace na bojišti. Zaměřit se na využití výpočetní techniky nejen primárně jako na pracovní nástroj ke zpracování dokumentů, ale zejména využít potenciál informačních systémů k  podpoře definovaných pracovních procesů, jako jsou rozhodovací a  plánovací proces,“ konstatuje brigádní generál František Ridzák, ředitel sekce komunikačních a  informačních systémů Ministerstva obrany.

3_3242Foto: Kybernetické bojiště, informační války – NATO uznalo digitální svět jako nové regulérní bojiště. Proto i Armáda ČR musí být na tuto skutečnost připravena. | Ministerstvo obrany ČR

Vzhledem k dopadům pandemie covid-19 na kybernetickou bezpečnost se diskutuje o využívání umělé inteligence a robotiky ve vojenském prostředí. Tomuto tématu se věnovala mimo jiné i V. konference spojovacího vojska AČR, kterou uspořádaly sekce komunikačních a  informačních systémů MO a  Agentura komunikačních a informačních systémů ve spolupráci s  Českou pobočkou AFCEA (Armed Forces Communication and Electronics Association), které se zúčastnili i  zástupci Ozbrojených sil Slovenské republiky, Akademie ozbrojených sil a  Slovenské pobočky AFCEA.

Dopad pandemie na informační a komunikační systémy

V oblasti informačních a komunikačních systémů pandemie prověřila schopnost AČR rychle reagovat na požadavky státu a pružně přizpůsobit svoji vojenskou komunikační strukturu požadované ICT struktuře. Jedním z hlavních úkolů plněných v souvislosti s pandemií bylo zabezpečení požadavků virtuální komunikace BOJIŠTĚM 21. STOLETÍ SE STÁVÁ KYBERPROSTOR 46 zejména prostřednictvím různých typů videokonferencí, jež umožnily sdílení informací jak uvnitř resortu, tak v  rámci spolupráce mezi jednotlivými ústředními orgány státní správy zapojenými do krizového řízení. V  oblasti podpory koncových uživatelů byla pozornost zaměřena na využívání vzdálených přístupů do resortních informačních systémů prostřednictvím služeb mobilní kanceláře.

Další oblastí pak bylo zajištění „chytré karantény“, kdy bylo nutné zabezpečit komunikaci nejen mezi nasazenými týmy, ale i mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Pro tyto potřeby byly využity geoinformační technologie ESRI ArcGIS a cloudové služby Azure s  cílem propojení informačních systémů policie a  hasičského záchranného sboru, vysílání a  řízení mobilních týmů AČR nebo trasování osob. V  době pandemie se rovněž zvýšil počet kybernetických útoků na informační systémy veřejné správy a  kritické infrastruktury. Jako příklad lze uvést zejména útoky na nemocnice, které přinesly značné komplikace při zajištění dostupnosti zdravotní péče. Tato skutečnost spolu s identifikovanou potřebou sdílet informace různého charakteru napříč informačními systémy tak přímo indikuje nutnost zaměřit se více na otázky implementace kybernetické bezpečnosti.

Zásadním krokem k vytvoření podmínek pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti při propojování různých informačních systémů a s tím spojenou výměnou informací je zavedení technologických služeb a procesů v systémech Ministerstva obrany. Tyto změny se samozřejmě musí odrazit ve vnitřní legislativě resortu a stát se nedílnou součástí jeho kultury. Pro tuto oblast je klíčové zejména dokončení přípravy provozu technologie Public Key Infrastructure (PKI) a  nasazení tohoto systému v  co největší šíři tak, aby bezpečně pokryl maximum provozovaných služeb. Další služby svázané s touto oblastí jsou Identity Management (IDM) a Labelling & Binding. Ty umožní „bezešvé“ sdílení informací systémů s různým stupněm utajení.

Nejnovější technika v armádě

AČR předvedla ve výcvikovém prostoru Bečva modernizovanou techniku operačně-taktických komunikačních systémů (OTKS). Pro ukázku byly přistaveny modernizované přístupové provozovny MPP40, MPP100 a transportní provozovna MRRP4. Předmětem ukázky moderních technologií byla integrace nových radioreléových stanic firmy Harris s technikou modernizovanou Vojenským technickým ústavem letectva a protivzdušné obrany. Přístupové a transportní provozovny tvoří základní komunikační prvek OTKS, jenž poskytuje komunikační podporu zabezpečeného šifrovaného přenosu informací mezi místy velení na stupni brigáda a prapor pro utajované i neutajované hlasové a datové služby. Vozidla MPP40, MPP100 a MRRP4 jsou zařazena ve struktuře 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády a  jejich praporů. Splňují současné požadavky na zabezpečené spojení a  vysoký stupeň pohotovosti a pohyblivosti. „V  rámci projektu naplňování schopností Federated Mission Networking (FMN) probíhá postupná modernizace všech mobilních prostředků, pracovišť a  provozoven jak pozemních, tak vzdušných sil včetně výcvikových základen a modernizace uzlů radioreléového přístupu pro připojení do resortní globální datové sítě,“ vysvětlil plukovník Hubálek a dodal, že česká armáda bude i  nadále pokračovat ve vyzbrojování a  že současná krize ukazuje potřebu spolupracovat zejména s  českým průmyslem.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Jana Deckerová