Vrtulníkové letectvo AČR se opírá především o stroje Mi-8MTV „Hip“ a Mi-35 „Hind“. Impozantní ruské bitevní vrtulníky bývají přezdívány „létající tanky“, a ještě přepraví výsadek. Jsou ale morálně zastaralé, drahé na provoz a údržbu, a tak armádní velení už léta hledá univerzální náhradu, až je s podivem, že Mi-35 stále brázdí českou oblohu. Zakázka na nové stroje za minimálně půl miliardy euro je provázena komplikovanými diplomatickými jednáními.  

Čeští piloti se s Mi-35 budou loučit těžce, stejně jako vojenští fandové. Silueta těchto strojů budí odstrašující, a přesto podmanivý dojem. Přes deset let čeští piloti školili své afghánské kolegy v rámci Air Advisory Team v Kábulu. Ostatně, Česká republika několik těchto vrtulníků věnovala Afghánské národní armádě. 221. letka se také mnohokrát blýskla na NATO „Tiger Meet“. Její čas se ale skutečně naplnil.

Foto: MIL Mi-35 ve službách AČR | Flickr se souhlasem majitele

Když bylo zřejmé, že vojenské letectvo nechce čistokrevné bitevníky, mnoho lidí věřilo, že pořídí BlackHawky (jistě nejen proto, že Black Hawk Down je pro české vojáky kultovním filmem). Armádní velení vzneslo smělé požadavky, včetně integrace zbraní – schopnosti odpalovat řízené střely vzduch–země.

Mezi specifikace například patří schopnost palebné podpory pozemních jednotek, působení proti nízko letícím cílům, přeprava minimálně osmi vojáků s výstrojí a výzbrojí, plnění misí SAR a CASEVAC, kanón nebo kulomet a raketová výzbroj, systémy pasivní i aktivní ochrany…  

Foto: Čeští vojáci si v misích oblíbili vrtulníky Blackhawk | army.cz

Problém je, že UH-60M je dodáván jen pro americkou armádu, takže firma Sikorski může nabídnout jen verzi K-70i/K-70M. Dřívější česká ministryně obrany před rokem sdělila, že se obává, aby úprava nových vrtulníků pro vyhovění všem představám nepřinesla dodatečné náklady. Současně zavrhla alternativy jako UH-1Y Venom nebo AW139M.

V dalším roce, po změně na postu ministra obrany, proběhla diplomatická jednání na úrovni nejvyšších představitelů ČR a USA, takže se zdá, že by 12 vrtulníků mohlo do Česka přeci jen doputovat. Česká vláda požádala v novém kole o nabídky na UH 1Y Venom od Bell a UH-60M Black Hawk od Sikorsky. 

Foto: UH-1Y Venom ve službách U.S. Marine Corps | Wikimedia Commons

Americký velvyslanec předložil tyto nabídky na konci června. Kromě 12 Back Hawků nabídl i variantu složenou z osmi vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř kusů bojových AH-1Z Viper. Ta přináší možnost zajistit si kromě víceúčelových vrtulníků i bojové.

Foto: Bell AH-1Z Viper ve službách U.S. Marine Corps | Wikimedia Commons

Od té chvíle ale ministr obrany čelí kritice, aniž by učinil další krok. Někteří politici se obávají, že ačkoli by šlo o mezivládní obchod, vrtulníky budou předražené. Je zde také námitka, že zakázky na servis a opravy ztratí domácí firmy. Zatímco v případě tendru na nová bojová vozidla pěchoty a podobné zakázky se přímo vyžaduje, aby výrobce uzavřel dohody s českými zbrojovkami, v případě vrtulníků tento požadavek dosud chyběl.

Kdyby snaha uzavřít kontrakt na vládní úrovni (Foreign Military Sale) selhala, není vyloučeno, že by opět byl poptáván i italský AW139M.

Foto: Střední dvoumotorový víceúčelový vrtulník AW139M vyráběný italsko-britskou společností AgustaWestland | Wikimedia Commons