Česká republika ve sporu s Ruskem o úlohu Vlasovců v osvobození Prahy v roce 1945

 07. 12. 2019      kategorie: Historie

Česká veřejnost poslední týdny diskutuje o úloze Ruské osvobozenecké armády (ROA) v osvobození Prahy na sklonku války. Téma přerostlo v diplomatickou přestřelku, kdy starosta jedné z pražských městských částí navrhnul postavit padlým vojákům ROA pomník. Pak obhajoval tento plán i v živém vystoupení v Ruské televizi (RTV). Moderátorka jej po pár minutách vypnula…

Kde jsou kořeny dnešního sporu?

Téma je, jak to bývá, mnohem komplikovanější. Jak jsme upozornili v září, Česká republika se dostala do vyhroceného sporu s Ruskou federací kvůli péči o válečné hroby. Ve zkratce: Ministerstvo obrany České republiky pravidelně přispívá na údržbu hrobů padlých československých vojáků (legionářů z první světové války) na všech evropských bojištích, avšak dotace do Ruska byly letos pozastaveny kvůli podezření, že tamní organizace je v minulosti nepoužily na dané účely.

Od roku 2017 v Praze probíhají spory také o památník ruského maršála Koněva. Ten sice vedl vítěznou Rudou armádu, ale… Většina českých historiků upozorňuje, že Koněv do Prahy přivedl svoji armádu až poté, kdy se již podařilo během Pražského povstání vyhnat německé jednotky. Toto ale nebyl hlavní problém, dokud do povědomí široké veřejnost více neproniklo, že Koněv v 50. a 60. letech nesl díl viny na potlačení demokratických snah v Maďarsku a v Československu.

Nějací aktivisté polévali rudou a růžovou barvou opakovaně jeho sochu v městské části Praha 6. Jiní aktivisté tento pomník zase hájili. Takže vedení městské části umístilo pod maršálovu sochu dodatkovou tabulku s tímto zněním:

„MARŠÁL IVAN STĚPANOVIČ KONĚV VELEL 1. UKRAJINSKÉMU FRONTU, JEHOŽ JEDNOTKY BYLY NASAZENY K ZÁVĚREČNÉMU ÚTOKU NA BERLÍN A OSVOBODILY SEVERNÍ, STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ ČECHY A JAKO PRVNÍ VSTOUPILY 9. KVĚTNA 1945 DO PRAHY. NA PODZIM 1956 ŘÍDIL OTLAČENÍ MAĎARSKÉHO POVSTÁNÍ SOVĚTSKOU ARMÁDOU A JAKO VELITEL SKUPINY SOVĚTSKÝCH VOJSK V BERLÍNĚ SE V ROCE 1961 PODÍLEL NA ŘEŠENÍ TAKZVANÉ BERLÍNSKÉ KRIZE VÝSTAVBOU BERLÍNSKÉ ZDI. V ROCE 1968 OSOBNĚ ZAŠTÍTIL ZPRAVODAJSKÝ PRŮZKUM PŘED VPÁDEM VOJSKO VARŠAVSKÉ SMLOUVY DO ČESKOSLOVENSKA.“ 

vvv
Foto: Socha maršála Koněva v Praze 6 - Bubenči | Gampe, CC BY-SA 4.0

To přimělo občany ještě více se zajímat o historii, až dnešní situace dorostla do stádia, kdy se v celém státě diskutuje o tom, zda maršálovu sochu zcela odstranit, respektive ji nahradit anonymním pomníkem padlým z řad Rudé armády. 

Jak proběhlo osvobození Prahy v květnu 1945?

Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem padly do zajetí miliony sovětských vojáků. Sovětské velení jim to kladlo za vlastní vinu, po osvobození by je poslalo do vlastních koncentračních táborů – GULAGů. Tito zajatci dostali šanci od Němců – bojovat ve vlastních jednotkách proti komunistům, osvobodit od nich Rusko. (Neváhali, podobně jako českoslovenští legionáři během první světové války, kteří byli původně zajati jako odvedenci rakousko-uherské armády.) Je však třeba zdůraznit, že tito ruští zajatci se dopouštěli na straně Německa i válečných zločinů. Vedl je Andrej Andrejevič Vlasov, proto jsou nazýváni Vlasovci (Vlasovova armáda).

Bundesarchiv_Bild_183-N0301-503,_General_Wlassow_mit_Soldaten_der_ROA
Foto: Generál Vlasov a příslušníci Ruské osvobozenecké armády | Bundesarchiv

Na konci války se tito vojáci chtěli z pochopitelných důvodů dostat do amerického zajetí, přičemž americká armáda již byla v západních Čechách. Československý odboj byl s nimi v kontaktu od 30. dubna 1945 a 5. května jednotky Ruské osvobozenecké armády začaly obsazovat klíčové body v Praze a jejích předměstích. Češi nevěděli, že existuje dohoda mezi Američany a Sověty o tom, že Američané nesmí jako první osvobodit Prahu. Pražské povstání tedy zahájili sami Pražané s pomocí Vlasovovy armády (sám Vlasov se neúčastnil, jednotky vedl Sergej Buňačenko). Situace byla těžká proto, že zde kladly odpor fanatici z jednotek SS, kteří se rovněž chtěli probojovat do amerického zajetí.

Nakonec, bylo sice mnoho padlých (Čechů i Rusů), ale když do Prahy konečně přijela Koněvova armáda, bylo už po boji, dokonce po válce (o den dříve bylo podepsáno příměří). Až následná propaganda Sovětského svazu vylíčila Ruskou osvobozeneckou armádu jako fašisty, zcela vymazala skutečný průběh závěrečných dnů války z učebnic dějepisu. 

Bundesarchiv_Bild_101I-297-1704-10,_Nordfrankreich,_Angehörige_der_Wlassow-Armee
Foto: Příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA) | Bundesarchiv

Okrajová radnice Prahy vyhlásila Rusku válku o pravost dějin. Co na to Češi?

Starostou maličkého pražského distriktu Praha–Řeporyje je Pavel Novotný. Je to syn známého televizního baviče. Léta vedl bulvární internetová média, až se – nečekaně a mnohým ke zlosti – stal starostou. Ke všemu za tradiční politickou stranu (v 90. letech dominantní „catch-all party“) ODS. Politickým marketingem připomíná italského politika Beppe Grillo (komika, který uspěl v celostátních volbách). Ještě přesnější je označit jej za Švejka – světoznámou českou literární postavu geniálního blbce. 

Tento starosta nabídl odvážnou myšlenku, že v městské části Řeporyje vystaví pomník padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády. Jde o jedno z území, kde tito stateční Rusové položili své životy. Z hlediska historických faktů, právě a také oni by si zasloužili pamětní místo. Ale ukázalo se, že je to téma, které po sovětské propagandě nepřekoná ani ta dnešní ruská. To starosta Novotný dobře ví, a proto si v živém vstupu do Ruské televize dělal z diskutérů legraci.

Video: Záznam z ruské televize Rosija 1 (s českými titlky) / YouTube

Když pomineme jeho nediplomatický až vulgární styl, nejednomu českému divákovi stuhl úsměv na rtech při poslechu následující diskuse ruských představitelů. Rusové zcela zjevně dodnes nechápou, jak moc jim národy východní a střední Evropy vyčítají nastolení poválečné komunistické totality. Češi se nikdy nesmíří s vojenskou okupací od srpna 1968. Od listopadu 1989 jsou svobodní, je to právě 30 let. Jak je možné, že si Rusové dodnes nárokují právo mluvit do toho, jaké zde máme sochy?

Rusové dokonce míní, že jejich občanskou válku v roce 1917 rozpoutali českoslovenští legionáři, kteří se jen snažili dostat z té bohem zapomenuté země a při té příležitosti museli (úspěšně) eliminovat bolševiky. Pak je ovšem nasnadě, proč Rusové nepoužívají peníze české vlády na údržbu jejich hrobů, naopak je hanobí.