16. dubna 2024 byl ve sbírce zveřejněn nový zákon o zbraních, který nabyde účinnosti 1. ledna 2026. Pojďme se podívat, co tento zákon přináší nového a jak souvisí s dalšími legislativními akty, které v poslední době vláda a Parlament ČR projednávaly nebo budou projednávat. 

Na svém jednání dne 24. dubna 2024 schválila vláda tzv. mikronovelu zákona o zbraních, tedy novelu na přechodné období mezi současností a 1. lednem 2026, kdy vstoupí v platnost již zmíněný nový zákon o zbraních.

Na dalším nedávném jednání (30. dubna 2024) pak vláda schválila tzv. změnový zákon. Tedy „Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici“. Tento předpis zapracovává vazby, odkazy a názvosloví nového zákona do ostatních předpisů. 

Oba tyto tisky nyní bude projednávat parlament, kdy lze s ohledem na některé souvislosti týkající se případů prosincových masových vražd ještě předpokládat vyhrocenou debatu.

Historické souvislosti

Zákon č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu ve své současné podobě platí od roku 2003. Do dnešních dní byl několikrát novelizován. Poslední výraznou změnou byla tzv. „mininovela“, tedy změna vynucená implementací evropské směrnice o zbraních. Již v průběhu schvalování evropské směrnice 2017/853 v roce 2017 připravilo Ministerstvo vnitra ČR několik legislativních návrhů, jak se s touto směrnicí vypořádat a transponovat ji do českého právního prostředí. Jedním z nich byla zmíněná mininovela (tedy minimalistická novela), další variantou pak celková rekodifikace civilního držení zbraní v podobě nového zákona postaveného takříkajíc na zelené louce. 

Po schválení evropské směrnice podala ČR u Evropského soudního dvora žalobu na její platnost. Tento spor bohužel ČR prohrála a bylo tak potřeba urychleně směrnici implementovat, aby se ČR nevystavila riziku pokut za neplnění. Proto byla rychle projednána výše zmíněná mininovela – tedy rychlé stručné zapracování nových ustanovení evropské směrnice do českého zákona o zbraních. 

I nadále však byly činěny přípravy na pozdější celkové přepracování zákona o zbraních do nové moderní podoby. Shodou okolností se jednání o tomto tisku značně prodloužilo a ke schválení v poslanecké sněmovně došlo až v lednu letošního roku, v senátu pak v březnu. Nyní jsme již ve stavu, že byl tento zákon podepsán prezidentem a následně zveřejněn ve sbírce pod číslem 90/2024 Sb. Zákon začne platit 1. ledna 2026, kdy tento odklad účinnosti je nezbytný pro přeprogramování Centrálního registru zbraní (CRZ) do nové podoby a na přípravu prováděcích předpisů (vyhlášek a nařízení určujících detaily dané agendy).

Proč vlastně nový zákon?

Současný zákon vznikal v době, kdy ještě neexistovala celá řada klíčových předpisů. Například Správní řád nebo Nový občanský zákoník. Zároveň v té době ještě neexistoval Centrální registr zbraní a veškerá evidence civilních zbraní se prováděla papírově. Mimo jiné i z těchto důvodů pak vzešla potřeba udělat zákon nový, a to i přesto, že většina představitelů státu i odborné veřejnosti dlouhodobě tvrdí, že máme zákon o zbraních kvalitní a propracovaný. LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, z.s. po celou dobu aktivně kooperoval na přípravě tohoto předpisu. Soustavně připomínkoval pracovní verze, sháněl zpětnou vazbu a postřehy od nejrůznějších dotčených osob a následně komunikoval s politickou reprezentací, především pak s poslanci a senátory předmětných výborů, které zákon dostaly k projednání. 

Co bude v zákoně nové?

Hlavním aspektem nového zákona je digitalizace agendy zbraní. Budou zrušeny papírové doklady, tedy zbrojní průkazy a průkazy zbraní. Všechna nabytá oprávnění bude policie kontrolovat na dálku proti Centrálnímu registru zbraní. Zde je na místě jedna odbočka. CRZ je totiž v Evropě značně ojedinělý, kdy většina zemí EU nemá obdobnou elektronickou evidenci civilních zbraní v takovém rozsahu ani funkcionalitě jako ČR (většina nemá obdobný registr vůbec). 

Nicméně zpět k tématu. Zrušení papírových dokladů nebude absolutní. Držitel si bude moci nechat vystavit papírový výstup z elektronické evidence. To provede zpravidla na CzechPointu – obdobně jako třeba výstup z karty řidiče. Zrušení klasických papírových dokladů povede k tomu, že se tyto nemohou ztratit či propadnout a nemohou být padělány. 

Dále zákon zavádí některé nové prvky. Jedním z nich je tzv. „Vedlejší držitel“. Majitel (hlavní držitel) bude moci do centrálního registru ke své zbrani zapsat vedlejšího držitele (například manželku nebo potomka). 

Další praktickou novinkou je, že držitel nepřijde o zbrojní oprávnění, pokud včas nedodá pravidelné lékařské potvrzení. Policie mu pouze do doby dodání potvrzení zajistí zbraně. 

Velmi přívětivou novinkou pak bude možnost vyřizovat agendu zbraní na jakémkoliv pracovišti policie pro zbraně (OSZBM). Toto bude veliká pomoc pro žadatele či držitele, kteří pracují jinde, než jsou trvale hlášení a kteří tak budou moci danou agendu vyřizovat bez nutnosti brát si půl/celodenní dovolenou. 

Méně zmatečné názvosloví a dělení skupin zbrojních oprávnění a kategorií zbraní

Současné znění zákona pracuje s nepříliš šťastným písmenkovým označením Kategorií zbraní A, B, C, D; Skupin zbrojních průkazů A, B, C, D, E a Skupin zbrojních licencí A až J. Jak vidno, toto označení se překrývá, a je tak značně matoucí jak pro laickou, tak často i bohužel pro odbornou veřejnost. Není neobvyklé, že se někteří držitelé domnívají, že na zbraň kategorie C potřebují zbrojní průkaz skupiny C apod. 

Z těchto důvodů má nový zákon dané označení přeformulované a zároveň zjednodušuje či sdružuje některé skupiny. A to tam, kde letitá praxe ukázala, že je dělení příliš detailní či nadbytečné a neposkytuje žádnou relevantní výhodu. 

Místo současných pěti skupin zbrojního průkazu (ZP) tak budeme mít nově pouze dvě zbrojní oprávnění. Obecné zbrojní oprávnění sdružuje současné skupiny ZP A, B a C, tedy sběratelství, sport a lov a Rozšířené zbrojní oprávnění sdružuje současný ZP skupiny D a E, tedy výkon povolání a ochranu života, zdraví a majetku a zahrnuje v sobě i zbrojní oprávnění obecné. 

Struktura kategorií zbraní vychází ze zmíněné evropské směrnice. 

Zbraně podléhající zbrojnímu oprávnění: 

• R1 - zbraně zakázané (zápalné zbraňové systémy, laserové zbraňové systémy, zbraně na munici, zákeřné zbraně, nástrahové palné zbraně, samočinné zbraně); 
• R2 - zbraně na výjimku (samonabíjecí zbraně konvertované ze samočinných, zbraně s nadlimitním zásobníkem, dlouhé zbraně, které sklopením pažby jdou zkrátit pod 600 mm); 
• R3 - zbraně na nákupní povolení (krátké samonabíjecí palné zbraně, dlouhé zbraně s kapacitou více než 3 náboje, krátké samonabíjecí palné zbraně, signální zbraně nad 16 mm); 
• R4 = zbraně na ohlášení – (samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně neuvedené v jiných kategoriích).

Zbraně povinně ohlašované:

• PO – (poplašňáky, signální zbraně do 16 mm, znehodnocené, plynové zbraně nad 6,35 mm krom paintballových).

Zbraně neohlašované:

• NO – historické zbraně, expanzní přístroje, plynové zbraně nejvýše 6,35 mm, paintballové a airsoftové zbraně).

Obdobně jako u zbrojních oprávnění se zjednoduší skupiny zbrojních licencí. Nově budou pouze tři: 

• ZL1 (rámcově zahrnuje činnosti dosavadních licencí A až E), 
• ZL2 (rámcově zahrnuje činnosti dosavadních licencí F až J) a 
• ZL3 (nová specializovaná licence pro jednorázové nepodnikatelské vykonání jinak licencované činnosti oprávněnou fyzickou osobou – například samovýroba zbraně nebo sběratelství zahrnující zbraně kat R1). 

Podmínky zbrojního oprávnění

Základní podmínky, které musí žadatel o vydání zbrojního oprávnění splnit, se nijak významně neliší od současného stavu. Věkové limity zůstávají zachovány a stejně tak podmínky zdravotní i odborné způsobilosti. Zkoušky odborné způsobilosti mají v sobě nově zahrnuty opravné prostředky pro případ, kdy dojde ke sporu mezi žadatelem a zkušebním komisařem. 

Zachovány zůstávají i podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti, tedy základní kameny zákona o zbraních, které ho dělají odolným proti gaunerům.

Nové „bezpečnostní“ mechanismy

Bohužel, do zákona „probublaly“ i některé mechanismy, které svým provedením nelze považovat za zcela šťastné. Jedním z nich je například povinné hlášení podezřelých transakcí ze strany obchodníků. Bohužel tomuto ustanovení chybějí jednoznačné definice, co to vlastně podezřelá transakce je, čímž je značně nejasné, jak bude toto ustanovení posuzováno a vymáháno. 

Ještě méně šťastným se pak jeví nově vzniklá možnost policie zajistit zbraně na základě podnětu či stanoviska orgánu veřejné moci, že daný držitel představuje vážné riziko pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Bohužel, ani v tomto případě nejsou definované detaily, lhůty a opravné prostředky daného správního procesu a lze se tak obávat, že by daný konstrukt mohl být zneužíván k šikaně legálních držitelů zbraní. 

S těmito ustanoveními LEX dlouhodobě nesouhlasil a nesouhlasí, navíc se ministr vnitra nyní snaží tyto dva body prosadit i do současného zákona, který platí až do zmíněného 1. ledna 2026. Lze tedy očekávat, že k daným paragrafům ještě proběhne značně vyostřená debata. 

Jak to souvisí s děním posledních měsíců?

K těmto ustanovením podnikl LEX a jeho spojenci celou řadu jednání ve snaze přesvědčit poslance, aby pozměňovacími návrhy daný návrh přepracovali. Bohužel, do těchto legislativních jednání náhle zasáhl případ masového vraha v Klánovickém lese a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z konce minulého roku. Tento v České republice nevídaný trestný čin emocionálně otřásl všemi občany a legální držení zbraní resp. celý legislativní proces se tak z okrajového tématu stal velmi sledovaným procesem. I z těchto důvodů se tak nepodařilo pomocí pozměňovacích návrhů patřičná ustanovení změnit a ty tak v zákoně zůstaly. 

Nicméně i přes tato negativa je potřeba konstatovat, že budoucí zákon o zbraních je kvalitně připravený a jistě přinese celou řadu pozitivních novinek a provozních vylepšení či zjednodušení. V rámci poslanecké sněmovny se také podařilo projednat i některé značně pozitivní změny, kdy tou vůbec nejdůležitější je udržení tzv. úvodního ustanovení, tedy textu, který říká: „§ 1, (1) Právo nabývat, držet a nosit zbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Toto ustanovení z dílny poslance Pavla Růžičky a advokáta Mgr. Tomáše Gawrona (autora a majitele zbrojnice.com), které je v současném platném zákoně, bylo při přípravě nového zákona vyhozeno. Díky aktivitě LEX, Tomáše Gawrona a poslanců bezpečnostního výboru se ho však nakonec podařilo do zákona vrátit a toto principiální vymezení tak zůstává zachováno. Tento fakt je – v kontextu současného dění, kdy se řada médií, aktivistů i politiků předhání v návrzích tvrdých nesvobodných restrikcí – myslím, jisté symbolické vítězství.

Ing. Jakub Smetánka MPA

Je viceprezidentem LEX z.s. – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, což je nezávislé sdružení občanů, které od svého založení v roce 1998 trvale hájí zájmy legálních držitelů zbraní. Je respektovaným partnerem legislativy a exekutivy při úpravách zákona o zbraních a souvisejících předpisů. V rámci doprovodných činností organizuje přednášky či střelecké soutěže. Spolupracuje s obdobnými organizacemi v Evropě.